Song of Solomon 6
1Kampak tvůj milý šel, ty ženo mnoha krás? ▼▼1,8p
Kam se tvůj milý poděl, ▼▼h.: obrátil / vydal na cestu
ať s tebou najdeme ▼▼h.: hledáme
ho zas. ▼▼5,9p
2Do zahrádky své sestoupil můj milý na záhony balzámové, ▼▼TM punktuje s určitým členem, což je zcela oprávněný výklad původně nepunktovaného textu. Je zřejmé, že jde vždy o tutéž zahradu: milou n. výraz její lásky (podobně jako dále lilie).
v zahradách ▼▼5,13p
⌈se pást,⌉ ▼▼n. méně pravd.: pást (něco); 2,16p
lilie nasbírat. ▼▼Srv. podobný obraz v 5,1, avšak jinými slovy. U „lilií“ může pl. znamenat intenzitu celku, n. jednotliviny, např. polibky (srv. 5,13; s tím konzistentně lze chápat i 6,3 / 2,16 a obdobně 4,5 a 7,12).
3Můj milý má mne, ▼▼n.: Patřím svému milému; h.: Já jsem svého milého, [ale h. vazba standardně znamená „někdo má …“ a důraz v h. na slově „já“ kopíruje č. „mne“ na konci věty. Podobně by šlo přel. i násl. „svého milého mám“, ale nutno zachovat souvislost s v. 2,16, který se tu ozývá. (V prvních dvou větách je vztah prohozený, třetí věta se doslova opakuje.)]
můj milý je můj. V liliích se pase. 4Krásná jsi, lásko ▼▼1,9p
má, jako město Tirsa, ▼▼[Hl. město sev. izraelského království (1Kr 14,17), proslulé krásou. Jméno zn.: Půvab.]
jak Jeruzalém nádherná. ▼▼Ž 50,2
⌈Respekt budíš⌉ ▼▼Abk 1,7
jak ⌈nazbrojená armáda.⌉ ▼▼v. 10; 5,10; Ž 20,6†, [?]. Cosi jako „věci upozorňující na sebe / vybavené nápadností“. Lze chápat buďto jako „vojsko pod praporci“ (ČEP) n. „hvězdné šiky“ (NKB). Vzhledem k paralelismu s úsvitem, světlem měsíce a žárem slunce ve v. 10 jsou „hvězdné šiky“ pravděpodobné. Nicméně respekt budící korouhve táhnoucího vojska (Fischl) je zachováníhodný aspekt nevěsty (a vyhovuje zvukomalbě v č. kontrastující s v. 3). Nevěsta tančívá s mečem (srv. i jiné narážky v Pís) a symbolicky se brání dorážejícím mladíkům. Je možné, že naznačeno je obojí, součást hry s významy a proměna obrazů od armády ve v. 4 po oblohu ve v. 10. Posl. věta se na konci v. 10 opakuje a rámuje popis nevěsty.]
5Odvrať ode mne své oči, ⌈nebo mne o rozum připraví.⌉ ▼▼h.: neboť / vždyť ony mi způsobily rozvrat; n.: aby mi nezpůsobily rozvrat. V Ž 138,3 zn.: působit nápor (tak, až to duši vzpruží). [Zdá se, že zde kontext líčí děj, kdy nápor vede k rozvratu. Psychický stav dobře popisuje č. hovorové „rozhodit“. Milý říká: Ztrácím rozum, ze tvých očí šílím.]; $
▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Vlasy tvé co ve stádu kozičky dolů z Gileádu sbíhají. ▼▼//4,1
6Tvé zuby -- ⌈ovečky čerstvě umyté, když stádo stoupá⌉ ▼▼h.: jako stádo ovcí, když stoupají; //4,2p
z koupele. Každá z nich po dvou rodí a není mezi nimi neplodná. 7Jak z rozpuklého jablka granáty zpod ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
závoje skráň hledí tvá. ▼▼//4,3p
8Na šedesát je královen ▼▼n : manželek krále [tj. s vyšším postavením než družka (resp. konkubína), podle smyslu nikoli vladařek]
a družek na osmdesát a dívek ▼▼1,3p
bezpočet, ▼▼srv. 1Kr 11,3 (Šalomoun) a 2Pa 11,21 (Rechabeám)
9ona je však jediná, ▼▼h.: jedna
holoubek můj, zlato ▼▼//5,2p
mé. Ona je však jediná pro matičku ▼▼3,4
svou, pro maminku, ▼▼h.: rodičku / tu, která ji porodila
jež ji má za vyvolenou. ▼▼h. obv.: čistou / očištěnou; LXX, Vul: vyvolenou
Jak ji děvčata uzřela, ⌈zahrnula ji chválou.⌉ ▼▼h.: a nazvaly ji blaženou; Gn 30,13; Př 31,28; [tj. šťastnou (za někoho, komu lze závidět / koho lze doporučit za příklad) n. ještě lépe: za požehnanou, tj. za někoho, kdo došel přijetí a přízně u Boha.]
Královny a družky počaly ji velebit: 10Kdo je ta, jež dolů jako úsvit hledí, jako luna krásná, jako slunce ▼▼h.: žár slunce; Jb 30,28; Ž 19,7
jasná? ▼▼Výraz přel. ve v. 9 „za vyvolenou“ zde nabývá zřetelného význ. „jasná“ či snad „ryzí / čistá“. [Obměny významů jednoho slova patřily k poetické výbavě v h. ještě více než v č.]
Respekt budí jak nazbrojená armáda. ▼▼v. 4p
11Do sadu ▼▼h.: zahrada; Est 1,5
sešel jsem k ořeší ▼▼[nejspíš ořešák vlašský (resp. královský, Juglans regia)]
podívat se na zeleň ▼▼Jb 8,12†; [ozn. rostlinku, která sotva vyrašila, teprve začíná růst a dosud ani nekvete. V korytu potoka by mohlo ozn. místo, které se zelená n. počíná zelenat vegetací.]
ve vádí, ▼▼[Sezónní vodní tok, po většinu roku prázdné koryto. Zarostlá vádí lze vídat často.]
podívat se, zda réva vyraší, zda rozkvetly už granáty. ▼▼h.: granátovníky; 4,3p; [rozkvétá již v březnu a dubnu, (kdežto réva v té době teprve raší a kvete až v květnu).]; //7,13
12Než má duše zvěděla, ▼▼h.: nevěděl jsem; n. nevěděla jsem. [Není jasné, zda stále hovoří milý, nebo milá. Výraz „má duše“ (srv. 1,7p) podle přízvukové značky z raného středověku (zachycující ale starobylou tradici přednesu) by patřil až k násl. větě „má duše mne umístila…“ (tak LXX; Vul: zmátla / zarazila). Tím, že „duše“ je f. (jako v h.), umožňuje v č. dvojznačnost, přičlení–li se zároveň i k první větě („nevěděl jsem v duši“ / „sám jsem netušil“). Novomanželku mohou lidé postavit na „vozy“ (ať se jimi myslí cokoli) a dopravit k manželovi (kt. ji v násl. v. obdivuje při tanci). Mohou ale dovézt jeho. Pouze grafickou úpravou naznačuji, že mi první možnost (jede nevěsta) připadá více v souladu s postupem písní.]
na vozy mne stavěla lidu mého šlechetného. ▼▼[Co nebo kdo se myslí „mým šlechetným lidem“ je nejasné. Mnoho překl.: vozy Amí Nádiba; n. dle LXX, Vul a několika h. rkpp: Aminadaba (srv. 1S 7,1; 2S 6,3). $!
Copyright information for
CzeCSP