Psa 104 | CzeCSP | STEP | Dobrořeč, má duše, Hospodinu! ⌈Hospodine, můj Bože,⌉ jsi velmi veliký! Oblékls nádheru a důstojnost.

‏ Psalms 104

Dobrořeč, duše má, Hospodinu

1 Dobrořeč, ^{▼▼v. 35; 66,8; 103,1} má duše, Hospodinu!

⌈Hospodine, můj Bože,⌉ ^▼▼40,6! jsi velmi veliký! ^{▼▼35,27; 2S 7,22} Oblékls ^{▼▼93,1; 102,27} nádheru a důstojnost. ^{▼▼21,6; 96,6; Jb 40,10} 2 Halíš ^{▼▼(zde i následovně chybí u h. ptc. obvyklé zájmeno, takže lze sloveso přeložit 2. os. — v návaznosti na v. 1, anebo 3. os. — srv. v. 5, resp.: který; srv. v. 10.13.14)} se světlem ^{▼▼1Tm 6,16; 1J 1,5} jako pláštěm, roztahuješ nebesa ^{▼▼Jb 9,8; Iz 40,22; 44,24; 45,12; 51,13; Jr 10,12; 51,15} jako stanovou plachtu. 3 Na vodách kladeš trámy svých komnat, ^{▼▼Am 9,6v; h.: horních pokojů; LXX, Vul: Přikrýváš vodami jejich komnaty} z oblaků si činíš ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}vůz, ^{▼▼68,34; Iz 19,1} ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}vznášíš se na perutích ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}větru. ^{▼▼18,11; 2S 22,11} 4 Činíš si z ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}větrů ^▼▼148,8 své posly, ^{▼▼n.: anděly} své ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}služebníky z planoucího ohně. ^{▼▼//He 1,7}

5 Založil ^{▼▼24,2; 89,12; Jb 38,4} zemi ^{▼▼[Míněna země v protikladu k moři a obloze — nikoli Země jako planeta]} na základech -- nepohne ^{▼▼93,1; 96,10} se na věky věků. 6 Hlubinu ^{▼▼Gn 1,2} jsi přikryl ^{▼▼LXX, Vul: Přikryl jsi ji (tj. zemi) hlubinou} jako pláštěm, nad horami ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}stály ^{▼▼LXX, Vul: budou stát} vody. ^{▼▼Gn 7,19n} 7 Před tvými hrozbami ^{▼▼76,7; Iz 50,2; Na 1,4} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}utíkaly, před hřmotem ^{▼▼h.: hlasem} tvého hromobití ^{▼▼77,19; 18,14} se v hrůze ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}rozprchly. 8 Vystoupila pohoří, vody klesly do údolí, do ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}míst, která jsi jim určil. 9 Vymezils jim hranice, ^{▼▼33,7; Gn 1,9; Jb 38,11; Př 8,29} které nepřekročí. ^{▼▼Jr 5,22} Nevrátí se, aby zaplavily zemi. ^{▼▼Gn 9,15}

10 Posíláš ^{▼▼(zde i následovně chybí u h. ptc. obvyklé zájmeno, takže lze sloveso přeložit 2. os. — v návaznosti na v. 1, anebo 3. os. — srv. v. 5, resp.: který; srv. v. 10.13.14)} prameny ^{▼▼74,15; Iz 41,18} do potoků, jež ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}tečou mezi horami, 11 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}napájejí všechnu polní ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}zvěř; divocí oslové tu ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}tiší ^{▼▼h.: lámou} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}žízeň. 12 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Sídlí u ^{▼▼h.: nad …} nich nebeské ptactvo, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}štěbetá ^{▼▼h.: vydává hlas} mezi listovím. ^{▼▼LXX, Vul: mezi skalami} 13 Ze svých komnat ^{▼▼h.: horních pokojů} zavlažuješ hory, země se ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}sytí ovocem tvého díla. 14 Dáváš vyrůst ^{▼▼147,8; Jb 38,27} trávě pro dobytek a rostlinám, ⌈které pěstuje člověk,⌉ ^{▼▼h.: pro práci člověka} aby ze země ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vydobyl ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}potravu. ^{▼▼36,7; Gn 3,17nn} 15 I víno, ^{▼▼Ř 14,21; Ef 5,18} které ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dává radost ^{▼▼Sd 9,13; Kaz 10,19; Za 10,7} lidskému srdci, takže se tvář leskne olejem, ^{▼▼92,10; Est 2,12; L 7,46} i chléb, jenž ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}posilňuje ^{▼▼Gn 18,5; Sd 19,5} lidské srdce. 16 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Sytí se i Hospodinovo ^{▼▼LXX, Vul: polní} stromoví, libanonské cedry, které zasadil. 17 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Hnízdí na nich ptactvo; ⌈čáp má ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domov na cypřiších.⌉ ^{▼▼h.: čáp — cypřiše jsou jeho dům; (pro spojení cedrů a cypřišů srv. Iz 14,8; 37,24)} 18 Vysoká pohoří patří kozorožcům, ^{▼▼Jb 39,1} skály jsou útočištěm pro damany. ^{▼▼Př 30,26}

19 Učinil ^{▼▼TM: 3. os.} jsi měsíc ⌈k určování času,⌉ ^{▼▼h.: ke svátkům [tj. pravidelný čas, kdy se konaly svátky (srv. Nu 9,2; 28,2)]; Gn 18,14; 2Kr 4,17} slunce ví, ⌈kdy zapadnout.⌉ ^{▼▼h.: svůj západ;74,16; Gn 1,14} 20 Navodíš tmu, nastane noc. ^{▼▼74,16; Iz 45,7} V ní se hemží všechna lesní zvěř. ^{▼▼Iz 56,9} 21 Mladí lvi ^{▼▼Jb 38,39; Iz 5,29; Ez 19,3} řvou po kořisti a ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}žádají od ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Boha svou potravu. ^{▼▼v. 27; 147,9v; Jl 1,20} 22 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Vzchází slunce -- ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}stahují se a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}uléhají do svých doupat. ^{▼▼Jb 37,8; Na 2,13} 23 Člověk ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vychází ke svému dílu a ke své službě až do večera.

24 Jak mnohá jsou tvá díla, ^{▼▼n.: výtvory (zde ve smyslu: stvoření); v. 13.31; 8,4; 92,6; 145,4} Hospodine! Všechna jsi je moudře ^{▼▼Př 3,19; Jr 10,12} učinil. ^{▼▼Gn 1,31} Země je plná tvých tvorů. ^{▼▼h.: … vlastnictví (srv. Př 4,7)} 25 Hle ^{▼▼n.: Zde je} moře, velké a široširé -- tam se toho hýbe! ^{▼▼h.: tam je plazů; Gn 1,24nn; Ž 69,35} Bezpočet živočichů malých i velikých. 26 ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}Plují tam lodě -- i livjátán, ^{▼▼74,14; Jb 3,8; 40,25—32; Iz 27,1} kterého jsi vytvořil, aby ses z něj radoval. ^{▼▼n.: aby se v něm (tj. v moři) radoval} 27 Ti všichni ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vzhlížejí k tobě, že jim dáš potravu ve svůj čas. ^{▼▼v. 21; 145,15}

28 Dáváš jim, a oni si berou, otvíráš ^▼▼145,16 svou ruku a sytí ^{▼▼v. 13; 65,5} se dobrem. 29 Když skryješ svou tvář, ^{▼▼13,2!; Dt 31,17} děsí ^▼▼30,8 se, když jim odejmeš ducha, ^▼▼146,4 hynou a navracejí se v ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}prach. ^{▼▼90,3; 103,14; Gn 3,19; Jb 10,9; Kaz 12,7} 30 Když posíláš svého ducha, jsou stvořeni. ^{▼▼Ez 37,5.9} Tak obnovuješ tvář ^{▼▼n : povrch; Gn 2,6; Dt 6,15} ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země.

31 Kéž Hospodinova sláva ^{▼▼19,2; Ex 16,7; Lv 9,6; Ř 11,36} ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}trvá věčně! Kéž se Hospodin raduje ze svého díla! ^{▼▼Gn 1,31} 32 Pohlédne na zemi a ta se roztřese, dotkne se hor a vzplanou. ^▼▼144,5

33 ^{▼▼kohorativ}Budu zpívat ^{▼▼13,6p; 108,2; 144,9} Hospodinu po celý svůj život, ^▼▼63,5 ^{▼▼kohorativ}budu opěvovat ^{▼▼98,5; 147,7} svého Boha, dokud budu. ^{▼▼34,2; 146,2} 34 Kéž ho mé promlouvání potěší -- já se ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}raduji ^{▼▼9,3; 97,12} v Hospodinu! 35 Kéž hříšníci vyhynou ze země, kéž už ničemové zmizí! ^{▼▼7,10; 37,10; 59,14} Dobrořeč, ^▼▼v. 1 má duše, Hospodinu. Haleluja! ^{▼▼ponechán zažitý zkrácený výraz — h. Hallelujah, tj. chvalte Hospodina; [první z 23 užití v Ž (buď na začátku, či na konci Ž); 105,45!; 106,1; 111,1; 135,1; 146,1; Zj 19,1.3.4.6]}