Psalms 50
Bůh se zaskvěl
1Žalm Asafův. ▼▼n.: pro Asafa. Dáváme však přednost pochopení „Asafův“ analogicky k „Davidův“. Další Asafovy žalmy viz 73—83. K Asafovi viz i 2Pa 29,30
▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bůh, Bůh ▼▼LXX, Vul: Bůh bohů
Hospodin ▼▼Joz 22,22
promluvil a volá zemi od východu slunce až po západ. ▼▼113,3; Mal 1,11
2Bůh se zaskvěl ▼▼80,2; 94,1; Dt 33,2
ze Sijónu, místa ▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
dokonalé krásy. ▼▼48,3; Pl 2,15; srv. Ez 28,12
3Náš Bůh přichází ▼▼LXX, Vul: + zjevně; 96,13
a nebude mlčet. ▼▼v. 21; 83,1
▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
Před ním stravující oheň, ▼▼18,9!; Lv 10,2; Nu 16,35; Da 7,10
kolem něj to hrozně běsní. ▼▼Abk 3,3—5
4Povolává nebesa ▼▼Dt 4,26!
shůry, povolává i zemi, aby soudil svůj lid. ▼▼Mi 6,2
5Shromážděte mi ▼▼n.: ke mně
mé věrné, ▼▼4,4
ty, kteří při oběti ▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
uzavřeli mou ▼▼LXX, Vul, Pš: jeho
smlouvu. ▼▼Ex 24,4—11
6Nebesa ▼▼19,1
zvěstují jeho spravedlnost, vždyť Bůh je ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
soudce! ▼▼7,12; 9,5; 94,2; Gn 18,25; Sd 11,27; Iz 33,22; 2Tm 4,8
Sela. 7 ▼▼imperativ zesílený suffixem -á (enfatický imperativ)
Slyš, ▼▼//81,9; Dt 6,4
můj lide, budu mluvit, Izraeli. ⌈Svědčím proti tobě.⌉ ▼▼LXX, Vul: Dosvědčuji ti, že…
Jsem Bůh, tvůj Bůh! ▼▼48,15; Ex 20,2; Lv 19,2—4!
8Nekárám tě kvůli tvým obětem. ▼▼40,7; 1S 15,22; Jr 7,22; Oz 6,6
I tvé zápaly jsou stále přede mnou. 9Nevezmu si býčka ▼▼LXX, Vul: býčky; 69,32
z tvého domu, ▼▼49,17p; 1Kr 13,8
kozly ▼▼v. 13; 66,15; Nu 7,17
ze tvých ohrad. ▼▼Abk 3,17; Iz 1,11
10Vždyť mi patří všechna lesní zvěř i ▼▼pl., množné číslo (plurál)
dobytek na tisíci ▼▼[číslovka je zde použita obrazně ve smyslu: na mnoha]; srv. 3,7; Dt 32,30; Mi 6,7
horách. ▼▼LXX, Vul: dobytek a býci na horách (h. ’eleṗ znamená jednak „býk“, jednak „tisíc“)
11Vím o každém ⌈horském ▼▼LXX, Vul, Pš, Tg: nebeském
ptáku,⌉ ▼▼n.: ptáku na horách
u ▼▼h.: se …; dle stejné paralely slov v Jb 15,9 lze chápat: znám (tj. je v mé mysli — srv. 9,35p)
mě je i ⌈polní havěť.⌉ ▼▼n.: to, co se hýbe na poli; LXX, Vul: polní krása (h. zîv místo TM: zîz); 80,14
12Kdybych měl hlad, neřeknu ti to; vždyť mně patří celý svět a vše, co je na něm. ▼▼24,1
13Což jím maso býků? Což piji krev kozlů? 14Obětuj Bohu oběť díků, ▼▼v. 23; 56,13; 107,22; Lv 7,12
plň své sliby ▼▼22,26!; 66,13; 76,12; Nu 30,3—5; Dt 23,22—24; Kaz 5,3
Nejvyššímu! ▼▼7,18!; 116,17n
15Volej ▼▼55,17; 81,8; 91,15; 107,6; Jr 33,3; Iz 55,6; Jon 1,6
mě v den soužení, ▼▼20,2!; 77,3; 86,7; 102,3; Př 25,19; Na 1,7
vytrhnu ▼▼18,20; 116,8
tě a ty mě budeš oslavovat. 16Ale ničemovi Bůh říká: Proč si odříkáváš má ustanovení? ▼▼119,5
Proč si bereš ▼▼Ex 20,7
do úst ▼▼Iz 29,13; Jr 12,2
mou smlouvu, 17když ▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
nenávidíš kázeň ▼▼Př 5,12; ::12,1; Jr 5,3
a když jsi má slova hodil ▼▼srv.1Kr 14,9; 2Kr 13,23; Neh 9,26
za hlavu? ▼▼h.: sebe
18Když vidíš zloděje, ▼▼Iz 1,23
máš v něm zalíbení ▼▼LXX: běžíš k němu / Vul, Pš, Tg: s ním. Tohoto znění se drží většina překladů
a svůj podíl ▼▼::16,15; 17,14; Ef 5,5
máš s ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
cizoložníky. ▼▼Jr 9,1
19Svá ústa ⌈propůjčuješ zlu⌉ ▼▼h.: jsi poslal se zlem; 10,7; 15,3
a tvůj jazyk se zaplétá se lstí. ▼▼36,4; 52,6; ::Iz 53,9
20Posadíš ▼▼1,1; 119,23; [zjevně — se stejně smýšlejícími a jednajícími]
se, mluvíš proti svému bratru, ▼▼[to může být obecně spoluobčan anebo (s ohledem na v. 20b) i dosl. bratr (Jr 9,3n; Mi 7,6; Mt 10,21)]
haníš ▼▼h.: dáváš ()poskvrnu
syna své matky. 21Takto jsi ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
jednal a já jsem mlčel. ▼▼n.: mám mlčet? (srv. v. 3); Iz 42,14; 57,11v
Představoval sis, ▼▼LXX, Vul, Pš: + neoprávněně
že jsem ▼▼před určitým slovesem — „jsem“ je v TM vázaný inf. (hₑjót), který má zřejmě slovesu přidat zdůraznění — tedy: „jsem zrovna“
jako ty. ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Kárám tě a předložím ti to ▼▼tj. svoji při / obžalobu vůči tobě
před oči. 22 ▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
Pochopte to, vy, kdo na ▼▼Pozn. 91 v tabulce na str. 1499
Boha zapomínáte, ▼▼[zde je takto vyjádřena lhostejnost k Božím ustanovením]; 9,18!; 78,11; Jb 8,13; Iz 51,13
abych vás nerozsápal a nebylo by, kdo by vás vysvobodil. ▼▼7,3!; Iz 42,22; Oz 5,14; Mi 5,7
23Ten, kdo obětuje oběť díků, ▼▼v. 14
ten mě ⌈oslaví. ▼▼Mal 1,6
Kdo napraví ▼▼h.: připraví
svou cestu, ▼▼39,2; n : jednání — 2Pa 13,22; Jr 4,18; 22,21p; Ez 36,17
tomu⌉ ▼▼LXX, Vul: oslaví — a v tom je cesta, na které mu
ukážu Boží spásu. ▼▼91,16
Copyright information for
CzeCSP