Mat 13 | CzeCSP | STEP | Toho dne vyšel Ježíš z domu a sedl si u moře.

‏ Matthew 13

Ježíš učí v podobenstvích. O rozsévači

1 Toho dne vyšel Ježíš z domu ^{▼▼9,28; 13,36} a sedl ^▼▼5,1 si u moře. 2 I shromáždily se k němu velké zástupy. ^▼▼4,25 Proto vstoupil na loď ^▼▼L 5,3 a posadil se. ^▼▼5,1p Celý ten zástup stál na břehu. 3 A ^{▼▼//Mk 4,2—12; L 8,4—10} pověděl jim mnoho v podobenstvích: „Hle, vyšel rozsévač, ⌈aby rozséval⌉. ^{▼▼var.: zasít} 4 A jak rozséval, padla některá zrna podél cesty; i přiletěli ^{▼▼ř.: přišli} ptáci a sezobali ^{▼▼ř.: pozřeli} je. 5 Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho země, a hned vzešla, protože neměla hlubokou zem. 6 Když vyšlo slunce, ^{▼▼Iz 49,10; Jk 1,11n; Zj 7,16} spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. 7 Jiná padla do ^{▼▼ř.: na} trní; ^{▼▼Jr 4,3} a trní vzešlo a udusilo je. 8 Jiná padla do ^{▼▼ř.: na} dobré země a vydávala úrodu, některá stonásobnou, ^{▼▼Gn 26,12} jiná šedesátinásobnou, jiná třicetinásobnou. 9 Kdo má uši [k slyšení], ať poslouchá! ^▼▼11,15p“

10 Tu přistoupili učedníci a řekli mu: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ 11 On jim odpověděl: „Vám ^{▼▼n.: Protože vám} je dáno ^{▼▼19,11; J 6,65; Sk 16,14; 1K 2,10} poznat ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}tajemství ^{▼▼Da 2,28; Ř 11,25; 1K 2,1!; Ef 1,9; Ko 1,26; Zj 10,7} království Nebes, ale jim to dáno není. 12 Neboť kdo má, tomu bude dáno ^▼▼25,29 a bude mít nadbytek; avšak tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má. 13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledíce nevidí ^{▼▼Jr 5,21} a naslouchajíce neslyší ani nechápou. ^{▼▼Dt 29,4} 14 Naplňuje se ^{▼▼ř. anaplérún „naplňovat (míru) / vyplnit (mezeru)“; 1K 14,16; 16,17; Fp 2,30; Ga 6,2; 1Te 2,16†; 1,22p} na nich Izaiášovo proroctví, které říká: 'Vskutku ^{▼▼ř.: Slyšením} budete slyšet, a jistě nepochopíte, budete ustavičně ^{▼▼ř.: hledíce} hledět, a určitě neuvidíte. ^{▼▼//Sk 28,26} 15 Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima začali slyšet ztěžka a své oči zavřeli, aby očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, a já je neuzdravil.' ^{▼▼//Iz 6,9n LXX; J 12,40} 16 Blahoslavené ^{▼▼16,17; L 10,23; J 20,29} jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. 17 Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili spatřit, ^{▼▼J 8,56; He 11,13; 1Pt 1,10—12} co vidíte vy, ale nespatřili, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.

18 Vy tedy poslyšte ⌈podobenství o rozsévači⌉. ^{▼▼ř.: podobenství rozsévače} 19 Ke každému, kdo slyší slovo o království ^▼▼4,23 a nerozumí, přichází ten Zlý ^▼▼5,37 a uchvacuje to, co bylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty. 20 Zasetý na skalnatá místa, to je ten, kdo Slovo slyší a hned je s radostí ^{▼▼L 19,6; J 5,35; Sk 2,41; 1Te 1,6} přijímá, ^{▼▼Sk 8,14!; 1K 15,1; 2K 11,4} 21 nemá však v sobě kořen, ^{▼▼Př 12,3; Ef 3,17} ale je nestálý. ^{▼▼ř.: dočasný} Když pak nastane soužení ^{▼▼24,9; J 16,33; Sk 14,22; 2K 1,4!; 1Te 1,6; 2Te 1,4; He 10,33; Zj 7,14} nebo pronásledování ^{▼▼Mk 10,30; Sk 8,1; Ř 8,35; 2Tm 3,11} pro Slovo, ihned odpadá. ^{▼▼n.: se pohoršuje a odpadá (ř. skandalizetai); v. 57; 11,6; 26,31} 22 Zasetý do trní, to je ten, kdo Slovo slyší, ale starost ^{▼▼6,25; L 10,41; 21,34; 1K 7,32; Fp 4,6; 1Pt 5,7} [tohoto] věku ^▼▼12,32! a svod bohatství ^{▼▼19,23; 1Tm 6,9} Slovo dusí, a tak se stává neplodným. ^{▼▼::2Pt 1,8} 23 Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu, ^{▼▼ř.: + a činí} jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.“

Plevel mezi pšenicí

Předložil jim jiné podobenství: „Království Nebes ⌈je podobné⌉ ^{▼▼ř.: bylo připodobněno} člověku, který na svém poli zasel dobré semeno. 25 Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel ^{▼▼ř.: přisel} mezi pšenici plevel ^{▼▼ř. zizanion — plevel podobný pšenici, pravděpod. jílek mámivý} a odešel. 26 Když pak osení vyrostlo a ⌈nasadilo na klas⌉, ^{▼▼ř.: učinilo plod} ukázal se i plevel. 27 Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: 'Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud ⌈se tedy vzal⌉ ^{▼▼ř.: tedy má} plevel?' 28 On jim odpověděl: ^{▼▼ř.: říkal} 'Nepřítel člověk to udělal.' A otroci mu řekli: 'Chceš tedy, abychom šli a posbírali jej?' 29 On však řekl: 'Ne, abyste snad při sbírání plevele nevytrhli z kořenů spolu s ním i pšenici. 30 Nechte, ať obojí roste spolu až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Nejprve posbírejte plevel a svažte ho do otýpek, abyste jej zcela spálili, ale pšenici shromážděte ^▼▼3,12 do mé stodoly.'“

Hořčičné zrno

Předložil ^{▼▼var.: [Řekl]; //Mk 4,30—32; L 13,18—21} jim jiné podobenství: „Království Nebes je podobné zrnu hořčice, ^{▼▼17,20; L 17,6} které člověk vzal a zasel na svém poli. 32 Je sice menší než všecka semena, ^{▼▼[není myšleno absolutně, ale bylo nejmenším semenem používaným zemědělci]} ale když vyroste, je větší než ostatní zahradní byliny a ⌈je z něho⌉ ^{▼▼ř.: stává se} strom, takže přilétají ^{▼▼ř.: přicházejí} nebeští ptáci ^{▼▼Ez 17,23; Da 4,18} a hnízdí v jeho větvích.“

O kvasu

Pověděl jim jiné podobenství: „Království Nebes je podobné kvasu, ^{▼▼Mk 8,15; 1K 5,6; Ga 5,9} který žena vzala a skryla do tří měřic ^{▼▼měřice je asi 13 l; Gn 18,6; 1S 1,24} mouky, dokud to všecko nezkvasilo.“

34 To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích ^{▼▼J 16,25} a bez podobenství k nim [vůbec] nemluvil, 35 aby se naplnilo, ^▼▼1,22pco bylo řečeno skrze proroka [Izaiáše]: 'Otevřu svá ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryté od založení [světa].' ^{▼▼25,34!; //Ž 78,2; 1K 2,7}

36 Potom opustil [Ježíš] zástupy a vešel do domu. I přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: „Vylož ^▼▼15,15 nám to podobenství o plevelu na poli.“ 37 On [jim] odpověděl: „Rozsévač dobrého semena je Syn člověka ^▼▼8,20 38 a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, ^▼▼8,12 plevel jsou synové toho Zlého; ^{▼▼5,37; J 8,44; 1J 3,10} 39 nepřítel, ^{▼▼L 10,19} který je zasel, je Ďábel. ^▼▼4,1! Žeň ^{▼▼Jl 4,13; Zj 14,15} je skonání věku ^{▼▼28,20; 1K 10,11} a ženci jsou andělé. 40 Jako se tedy sbírá plevel a ⌈pálí se v ohni⌉, ^{▼▼ř.: spaluje se ([var.: pálí se]) ohněm} tak bude při skonání [tohoto] věku. 41 Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost, ^{▼▼ř.: bezzákonnost} 42 a hodí je do ohnivé pece; ^{▼▼srv. Da 3,6} tam bude pláč a skřípění zubů. ^▼▼8,12 43 Tehdy se spravedliví rozzáří ^{▼▼Da 12,3} jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši [k slyšení], ať poslouchá! ^▼▼11,15p“

O pokladu v poli. O perle. O vlečné síti

„Království Nebes je podobné pokladu skrytému v poli, který člověk nalezl a skryl; a z radosti nad ním jde a prodává ^{▼▼19,21; Fp 3,7—9} všechno, co má, a kupuje ^{▼▼Zj 3,18} ono pole.

45 Království Nebes je dále podobné člověku kupci, hledajícímu krásné perly. 46 Když našel jednu drahocennou perlu, odešel a prodal vše, co měl, a koupil ji.

47 Dále je království Nebes podobné síti, ^{▼▼Jedná se o vlečnou síť, která se rozprostírala mezi dva čluny nebo byla rozprostřena pomocí jednoho člunu a pak pomocí dlouhých provazů vytažena na břeh.} která byla spuštěna do moře a shromáždila všechny druhy ^{▼▼ř.: z každého druhu} ryb. 48 Když se naplnila, vytáhli ji na břeh, posadili se, dobré sebrali do nádob a špatné vyhodili ven. 49 Tak tomu bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé zprostředka spravedlivých 50 a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. ^▼▼8,12“

51 [Ježíš jim řekl:] „Rozuměli jste tomu všemu?“ Řekli mu: „Ano, [Pane].“ 52 On jim řekl: „Proto se každý učitel Zákona, ^{▼▼n.: znalec Písma / písmák, srv. 2,4p; 8,19; 23,34} ⌈který se stal učedníkem⌉ ^{▼▼var.: vyučený pro} království Nebes, podobá člověku hospodáři, který ze svého pokladu vynáší nové i staré.“

Ježíš v Nazaretu

Když ^{▼▼ř.: A stalo se, když} Ježíš dokončil tato podobenství, odešel odtamtud. 54 Přišel ^{▼▼//Mk 6,1—6; L 4,16} do svého domovského města ^▼▼2,23 a učil je v jejich synagoze, ^▼▼4,23 takže ohromeni ^▼▼7,28 říkali: „Odkud se u něj vzala taková moudrost a mocné činy? 55 Není to ten syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka ^▼▼12,46 Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? 56 A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má toto všechno?“ 57 A pohoršovali ^{▼▼v. 21p; 11,6} se nad ním. Ale Ježíš jim řekl: „Prorok není beze cti, leda ve [své] vlasti a ve svém domě.“ ^{▼▼L 4,24; J 6,44} 58 A pro jejich nevěru ^{▼▼Mk 16,14; 1Tm 1,13; He 3,19} tam neučinil mnoho mocných činů.