Mark 8
Nasycení čtyř tisíců
1Když ▼▼srv. 6,30—44; //Mt 15,32—39
tam byl v těch dnech opět veliký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim: 2„Jsem hluboce pohnut ▼▼9,22; Mt 9,36p
nad zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst. 3A propustím–li je hladové domů, ▼▼5,19p
zemdlí na cestě; a někteří z nich přišli zdaleka.“ 4Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by někdo mohl zde v pustině ▼▼1,45
získat tolik chleba, aby nasytil tyto lidi?“ 5Ptal se jich: „Kolik máte chlebů?“ Oni řekli: „Sedm.“ 6Nařídil zástupu posadit ▼▼ř.: uložit; 6,40p
se na zem. Vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, rozlámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; i předložili je zástupu. 7Měli i několik rybiček; požehnal je a řekl, aby i tyto předkládali. 8Pojedli a nasytili se a sebrali toho, co přebývalo, sedm košů úlomků. 9[Těch, kteří jedli,] bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil. 10A hned vstoupil se svými učedníky na loď a přišel do oblastí Dalmanuthy. 11Farizeové žádají znamení
Vyšli ▼▼//Mt 16,1—12
proti němu farizeové a začali se s ním přít. ▼▼Ex 17,2; Nu 20,3
Žádali od něho znamení ▼▼Mt 12,38
z nebe, aby ho zkoušeli. ▼▼Mt 16,1
12Hluboce povzdechl ▼▼7,34
svým duchem ▼▼n.: ve svém duchu
a řekl: „Proč toto pokolení hledá znamení? Amen, pravím ▼▼3,28p
vám, tomuto pokolení nebude dáno žádné znamení. ▼▼ř.: (hebraismus, zn. rozhodný zápor:) jestli bude dáno tomuto pokolení znamení
“ 13A opustil je, opět vstoupil [do lodi] a odjel na druhou stranu. ▼▼[tj. východní břeh Galilejského j.]
14Varování před farizeji a herodiány
Zapomněli vzít chleby; neměli s sebou na lodi víc než jeden chléb. 15A on jim nařizoval: „Dávejte si pozor, ▼▼4,24
varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova.“ 16I dohadovali se mezi sebou, že nemají chleby. 17Zpozoroval to a řekl jim: „Proč se dohadujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte ani nechápete? [Ještě] máte své srdce ztvrdlé? ▼▼6,52
18Oči máte a nevidíte, uši máte a neslyšíte? ▼▼4,12; //Jr 5,21; Ez 12,2
Nepamatujete si, 19když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc, kolik nůší plných úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“ ▼▼6,41—44
20„Když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik naplněných košů úlomků jste sebrali?“ Řekli mu: „Sedm.“ ▼▼v. 6—9
21A říkal jim: „Ještě nechápete?“ 22Uzdravení slepého
Pak přišli ▼▼var.: přišel
do Betsaidy. ▼▼6,45
Přivedli k němu slepého ▼▼10,46; Mt 9,27!
a žádali ho, aby se ho dotkl. 23Ježíš uchopil ruku toho slepého, ▼▼10,49
vyvedl ho z vesnice, a když plivl ▼▼7,33; J 9,6
do jeho očí a vložil na něho ruce, tázal se ho: „Vidíš něco?“ 24On vzhlédl ▼▼n.: nabyl zrak
a říkal: „Vidím lidi, vidím je jako stromy, a chodí.“ 25Pak opět ▼▼[jediný případ Ježíšova uzdravení nadvakrát]
vložil ruce na jeho oči a on prohlédl, jeho zrak byl obnoven a viděl všechno zřetelně. 26A poslal ho domů ▼▼5,19p; ř.: do jeho domu
se slovy: „Do vesnice teď nevstupuj [ani to nikomu ve vesnici neřekni]!“ 27Petrovo vyznání
Ježíš ▼▼//Mt 16,13—15
se svými učedníky vyšel do vesnic Cesareje Filipovy. ▼▼Mt 16,13p
Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mne lidé pokládají?“ 28Oni mu řekli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“ ▼▼6,15
29A on se jich tázal: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpovídá: „Ty jsi Mesiáš.“ 30Přísně jim domluvil, aby to o něm nikomu neříkali. 31Ježíš mluví o své smrti a o následování
A ▼▼//Mt 16,21—28
začal je učit, že Syn člověka ▼▼2,10; Mt 8,20p
musí mnoho vytrpět a být zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, ▼▼15,1p
být zabit a po třech dnech vstát ▼▼Mt 16,21
z mrtvých. 32A mluvil o tom otevřeně. ▼▼J 10,24; 11,14
Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat. 33Když se však Ježíš otočil a uviděl své učedníky, pokáral ▼▼v. 32; 4,39; stejný ř. výraz jako ve v. 30 (přísně domluvil); 1,25 a 9,25 (pohrozil)
Petra a řekl: „Jdi ode ▼▼Mt 16,23
mne, satane, protože nemáš na mysli věci Boží, ale věci lidské.“ 34A zavolal si zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce–li kdo jít ▼▼var.: přijít
za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne. 35Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ▼▼Mt 16,25p
ji; kdo by však zahubil svou duši kvůli [mně a] evangeliu, zachrání ji. 36Vždyť co člověku prospěje, získá–li celý svět, ale své duši uškodí? 37Neboť co může dát člověk výměnou za svou duši? 38Kdo by se styděl ▼▼::Ř 1,16
za mne a za má slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“ ▼▼2Te 1,6—10
Copyright information for
CzeCSP