Mark 7
Náboženství bez poslušnosti Boha je marné
1Shromáždili ▼▼//Mt 15,1—20
se k němu farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma. ▼▼3,22
2A uviděli některé z jeho učedníků, že jedí chleby nečistýma, to jest neomytýma rukama. 3Farizeové a všichni Židé, držíce tradici starších, totiž nejedí, dokud si ⌈k zápěstí⌉ ▼▼ř.: pěstí — nejistý význam; var.: pečlivě
neumyjí ruce. 4Když přijdou z tržiště, nejedí, jestliže se neomyjí. ▼▼ř.: neponoří (baptizein); var.: nepokropí
A je ještě mnoho jiného, co převzali a drží: omývání ▼▼ř.: ponořování (baptismos)
pohárů, džbánů, měděných nádob ▼▼Mt 23,25
[a lehátek]. 5Farizeové a učitelé Zákona se ho ptali: „Proč tvoji učedníci nežijí ▼▼ř.: nechodí; Ř 8,4; Fp 3,18
podle tradice starších, ale jedí chléb nečistýma rukama?“ 6On jim však řekl: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, ▼▼Mt 23,13
jak je napsáno: 'Tento lid mne ctí rty, ale jejich srdce je ode mne velmi daleko. 7Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.' ▼▼//Iz 29,13 (LXX)
8Opustili jste ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
přikázání Boží a držíte tradici lidí.“ 9A říkal jim: „Krásně odmítáte ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
přikázání Boží, abyste zachovali ▼▼var.: ustanovili
svou tradici. 10Vždyť Mojžíš řekl: 'Cti svého otce a svou matku' ▼▼//Ex 20,12; Dt 5,16
a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře! ▼▼ř.: ať smrtí skoná
' ▼▼//Ex 21,17; Lv 20,9
11Vy však říkáte: 'Řekne–li člověk otci nebo matce: To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je korbán, ▼▼od h. q–r–b, které v kauzativním kmenu zn. „přibližovat se / přistupovat (totiž k Bohu s obětním darem)“.
to jest dar určený Bohu', 12již mu nedovolujete nic učinit pro [jeho] otce nebo [jeho] matku. 13Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste předali, a takových podobných věcí činíte mnoho.“ 14Co člověka znečišťuje
⌈Opět k sobě zavolal zástup⌉ ▼▼var.: A zavolal k sobě všechen zástup
a řekl jim: „Poslyšte ▼▼Mt 13,18; 21,33
mne všichni a pochopte. 15Nic, co je vně člověka a vchází do něho, ho nemůže znečistit, ▼▼Mt 15,11
ale co z člověka vychází, to je to, co ho ▼▼ř.: člověka
znečišťuje. 16[Má–li kdo uši k slyšení, ať poslouchá.]“ 17A když od zástupu vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství. 18Řekl jim: „I vy jste tak nechápaví? Nerozumíte, že vše, co zvnějšku vchází do člověka, ho nemůže znečistit, 19protože nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází ⌈do záchodu?“ Tak prohlásil za čisté ▼▼L 11,41; Sk 10,15
všechny pokrmy.⌉ ▼▼var.: „… do záchodu, a tak se očišťují všecky pokrmy?“; Ř 14,1—12; Ko 2,16
20Říkal však: „To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje. 21Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, ▼▼Ř 1,29; 1K 5,1!
krádeže, vraždy, 22cizoložství, hrabivost, ▼▼L 12,15!
špatnosti, lest, ▼▼J 1,47; Sk 13,10; Ř 1,29; 3,13; 1Pt 2,1.22
bezuzdnost, ▼▼Ř 13,13!
závist, ▼▼ř.: špatné oko; Mt 20,15; Př 23,6p
urážky, ▼▼n.: urážlivé mluvení / rouhání (ř. sg.)
pýcha, ▼▼Př 8,13; 21,4
pošetilost. ▼▼1S 25,25; Iz 32,6; L 11,40; n.: nerozumnost; Ef 5,17; 1Pt 2,15
23Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.“ 24Víra Syrofeničanky
Pak ▼▼//Mt 15,21—28
vstal a odešel odtamtud na území Týru ▼▼Mt 11,21!; [město ve Fénicii (Sk 11,19; dnešní Libanon), asi 50 km od Kafarnaum]
[a Sidónu]. Vstoupil do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl; nemohl se však skrýt. 25Ale uslyšela o něm žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha; ▼▼1,26!
hned přišla a padla k jeho nohám. ▼▼5,22
26Ta žena byla Řekyně, ▼▼n : pohanka; Ko 3,11
rodem Syrofeničanka, ▼▼HL; [Fénicie patřila tehdy pod Sýrii]
a prosila ho, aby toho démona z její dcery vyhnal. 27Říkal jí: „Nech nejprve nasytit děti. Není správné vzít chléb dětem ▼▼Mt 15,26
a hodit jej psům.“ ▼▼Mt 7,6
28Ona však odpověděla a říká mu: „[Ano,] Pane, i psi pod stolem jedí z drobtů po dětech. ▼▼ř.: z drobtů dětí
“ 29Řekl jí: „Kvůli tomuto slovu ▼▼Mt 8,13
jdi domů; ten démon z tvé dcery vyšel.“ 30Odešla do svého domu a zjistila, že dítě leží ▼▼ř.: je hozeno na lůžko
na lůžku a démon vyšel. 31Uzdravení hluchoněmého
Ježíš ▼▼//Mt 15,29—31
odešel z území Týru a šel opět přes Sidón ke Galilejskému moři středem území Dekapole. ▼▼5,20
32Přivedli k němu hluchého a špatně mluvícího člověka a prosili ho, aby na něho vložil ruku. ▼▼5,23
33Vzal si ho stranou od zástupu, vložil své prsty do jeho uší, plivnul ▼▼8,23
a dotkl se jeho jazyka, 34vzhlédl k nebi, ▼▼6,41; J 11,41; 17,1
vzdychl ▼▼8,12
a řekl mu: „Effatha“, což znamená: ▼▼5,41
'Otevři se. ▼▼ř.: Buď otevřeno
' 35A jeho uši se [hned] otevřely a bylo uvolněno pouto jeho jazyka a začal mluvit správně. 36Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali; čím víc jim to však nařizoval, tím víc to rozhlašovali. ▼▼1,43—45
37Byli převelice ohromeni a říkali: „Všechno dobře ▼▼Gn 1,31
učinil. Dokonce činí, aby hluší slyšeli a němí mluvili.“
Copyright information for
CzeCSP