Mark 3
Člověk s odumřelou rukou
1Vstoupil opět do synagogy. ▼▼1,21
A byl tam člověk, který měl odumřelou ▼▼ř.: uschlou
ruku. 2Pozorně jej sledovali, ▼▼L 3,2
zda ho v sobotu ▼▼2,24
uzdraví, aby jej obžalovali. 3A on tomu člověku s odumřelou rukou řekl: „Postav se doprostřed.“ 4A jim řekl: „Je v sobotu dovoleno učinit dobře, nebo zle, duši zachránit, nebo zahubit?“ Ale oni mlčeli. 5Rozhněvaně se po nich rozhlédl a hluboce zarmoucen nad tvrdostí ▼▼6,52; ř. pórósis ('tvrdost / zatvrzení'); Ř 11,25 a Ef 4,18.
jejich srdce řekl tomu člověku: „Natáhni [svou] ruku.“ Natáhl ji, a jeho ruka byla uzdravena. ▼▼1Kr 13,6
6Když farizeové vyšli, hned se s herodiány ▼▼12,13; Mt 22,16p
proti němu radili, ▼▼var.: poradili; Mt 12,15p
jak by ho zahubili. 7Ježíš se se svými učedníky odebral k moři. A vydalo se za [ním] velké množství lidí z Galileje a z Judska. 8Také z Jeruzaléma, z Idumeje ▼▼ř. výraz pro h. Edóm (Gn 36,8.32); zde však označuje Z část Izraele jižně od Judska, nikoliv dřívější území Edómců
a Zajordání, ▼▼10,1; Mt 4,25p; Iz 8,23
z okolí Týru a Sidónu ▼▼7,24; Mt 11,21
přišlo k němu velké množství lidí, když slyšeli, co všechno činil. 9Řekl tedy svým učedníkům, aby pro něj měli stále připravenou loďku, ▼▼4,1
aby se na něho zástup netlačil. 10Neboť mnohé uzdravil, takže všichni, kteří měli trápení, ▼▼5,29
se k němu hrnuli, aby se ho dotkli. ▼▼6,56; 8,22; Mt 9,21
11A nečistí duchové, kdykoli ho viděli, padali před ním a křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“ ▼▼Mt 4,3!
12Ostře je káral, aby nezjevili, kdo je. 13Ustanovení Dvanácti
Vystoupil ▼▼//Mt 10,1—4
na horu a zavolal k sobě ty, které sám chtěl. I odešli k němu. 14Ustanovil ▼▼n.: Vytvořil (stejně ve v. 16)
jich dvanáct, ▼▼var.: + které nazval také apoštoly, 6,30
aby byli s ním, ▼▼16,10; Mt 26,69; L 5,9; Sk 1,21
aby je posílal hlásat evangelium ▼▼16,15
15a aby měli pravomoc vyhánět démony. ▼▼6,13; 16,17; Mt 10,8
16[Ustanovil těchto Dvanáct:] ▼▼4,10; 6,7; 9,35; 10,32; 11,11; L 8,1; //L 6,14—16; Sk 1,13
Šimona, ▼▼1,16
kterému přidal jméno Petr, ▼▼Mt 16,18
17Jakuba ▼▼Sk 12,2
Zebedeova a Jakubova bratra Jana ▼▼1,19; 5,37; 10,35; 14,33
a přidal jim jméno Boanerges, což znamená 'synové hromu', 18Ondřeje, ▼▼1,40; J 6,8
Filipa, ▼▼1,43; J 6,5; 14,8
Bartoloměje, Matouše, ▼▼2,14
Tomáše, ▼▼J 11,16
Jakuba, toho Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského 19a Judu ▼▼14,10n
Iškariotského, který ho pak zradil. ▼▼ř.: vydal
20Rozdělený dům neobstojí
Přišli ▼▼var.: Přichází
do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst. 21Když to uslyšeli jeho příbuzní, ▼▼n.: rodina; ř.: ti od něho; 3,31
vyšli, aby se ho zmocnili, neboť říkali: „Pomátl se.“ ▼▼J 10,20; Sk 26,24
22Učitelé Zákona, ▼▼7,1; Mt 15,1
kteří sestoupili ▼▼'sestupovat' je tech. term. pro cestu z Jeruzaléma, analog. 'vystupovat' do Jeruzaléma; Sk 8,15; L 4,31v
z Jeruzaléma, říkali: „Má Belzebula. ▼▼Mt 10,25
⌈V moci⌉ ▼▼Mt 9,34
vládce démonů vyhání démony!“ ▼▼1,34!
23Zavolal ▼▼//Mt 12,25—29
je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: ▼▼4,2
„Jak může Satan ▼▼1,13; Mt 4,10
vyhánět Satana? 24Je–li království proti sobě rozděleno, takové království nemůže obstát. 25Bude–li dům ▼▼n.: domácnost / rodina
proti sobě rozdělen, takový dům nebude moci obstát. 26Jestliže Satan povstal sám proti sobě a rozdělil se, nemůže obstát, ale je s ním konec. 27Avšak nikdo nemůže vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek, ▼▼ř.: nádoby / nářadí; srv. Mt 12,29; Sk 9,15; Ř 9,21; 2K 4,7; 2Tm 2,20nn.
jestliže siláka nejdříve nespoutá, a teprve pak vyloupí jeho dům. 28⌈Amen, pravím⌉ ▼▼Mt 5,26p; [u Mk 12×]
vám, že všechno bude lidským synům odpuštěno, ▼▼pl., množné číslo (plurál)
prohřešení i ▼▼pl., množné číslo (plurál)
rouhání, jakkoliv by se rouhali. ▼▼ř. blasfémein (aorist) — rouhat se, utrhat, vědomě promluvit zle
29Kdo by však ⌈vědomě promluvil zle⌉ ▼▼ř. blasfémein (aorist) — rouhat se, utrhat, vědomě promluvit zle
proti Duchu Svatému, nemá odpuštění v tomto věku, ale je vinen ▼▼n.: držen
věčným prohřešením. ▼▼var.: soudem
“ 30Říkali totiž: „Má nečistého ducha.“ 31Ježíšova matka a bratři
Tu ▼▼//Mt 12,46—50
přichází ▼▼var.: přicházejí
jeho matka a jeho bratři a stojíce venku ⌈dali ho zavolat⌉. ▼▼ř.: poslali k němu volajíce ho
32Kolem něho seděl zástup. Říkají mu: „Hle, tvá matka a tvoji bratři [a tvé sestry] tě venku hledají.“ 33⌈Odpověděl jim⌉: ▼▼ř.: A odpověděv jim říká; [var.: Řekl]
„Kdo je má matka a moji bratři?“ 34A rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, má matka a moji bratři. 35Neboť kdo činí Boží vůli, ▼▼Ř 1,10!; Ef 6,6; 1J 2,7
to je můj bratr, má sestra i matka.“
Copyright information for
CzeCSP