Luk 4 | CzeCSP | STEP | Ježíš pak plný Ducha Svatého se vrátil od Jordánu. Duch ho vodil pustinou

‏ Luke 4

Ježíš pokoušen v pustině

1 Ježíš pak plný Ducha Svatého se vrátil od Jordánu. ^▼▼3,3 Duch ho vodil pustinou ^{▼▼//Mt 4,1nn} 2 čtyřicet dní a Ďábel ^▼▼8,12 ho pokoušel. V oněch dnech Ježíš nic nesnědl, a když se skončily, vyhladověl. 3 Ďábel mu řekl: „Jsi–li Syn Boží, ^{▼▼v. 41; 1,35; 22,70} řekni tomuto kameni, ať se stane chlebem.“ 4 Ježíš mu odpověděl: „Je napsáno: 'Člověk nebude živ jen chlebem [, ale každým Božím slovem].' ^{▼▼//Dt 8,3}“ 5 Ďábel ho vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa ^▼▼2,1 6 a řekl mu: „Všechnu tuto pravomoc a jejich slávu dám tobě, protože mně je dána, ^{▼▼ř.: předána / vydána} a komukoli chci, tomu ji dám. 7 Jestliže se tedy ty přede mnou pokloníš, všechna bude tvá.“ 8 Ježíš mu odpověděl: „Je napsáno: 'Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.' ^{▼▼//Dt 6,13}“ 9 Přivedl jej pak do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi–li Syn Boží, vrhni se odtud dolů; 10 vždyť je napsáno, že 'svým andělům přikáže o tobě, aby tě ochránili' 11 a 'na rukou tě ponesou, abys snad svou nohou nenarazil na kámen.' ^{▼▼//Ž 91,11n}“ 12 Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: 'Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.' ^{▼▼//Dt 6,16}“ 13 Když Ďábel dokončil všechno pokušení, odstoupil ^{▼▼Jk 4,7} od něho až do příhodné doby.

Začátek veřejné služby

Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje ^{▼▼Mt 4,12} a pověst ^{▼▼ř. fémé; Mt 9,26; 4,24v} o něm se rozšířila ^{▼▼ř.: vyšla} do celého okolí. 15 A vyučoval ^{▼▼19,47; Mk 2,13} v jejich synagogách, ^{▼▼Mt 4,23p} oslavován ode všech.

16 I přišel do Nazareta, ^{▼▼ř.: do Nazary} kde byl vychován. ^{▼▼v. 23; 2,39; Mt 13,54} Podle svého zvyku ^{▼▼ptc. pf.; Mt 27,15; Mk 10,1; Sk 17,2} vstoupil v sobotní den ^{▼▼Sk 13,14!} do synagogy. ^{▼▼Mk 6,1} A povstal, ^{▼▼Neh 8,4n} aby četl. 17 Byl mu podán svitek proroka Izaiáše; rozvinul ^{▼▼var.: otevřel} svitek a našel místo, kde bylo napsáno: 18 'Pánův Duch je ⌈na mně⌉, ^{▼▼n.: nade mnou,} protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium ^▼▼v. 43 chudým; poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit ^{▼▼ř.: poslat} zlomené na svobodu, 19 vyhlásit vítaný Pánův rok.' ^{▼▼//Iz 61,1n; (58,6)} 20 A svinul svitek, odevzdal ho sluhovi a posadil ^{▼▼Mt 5,1p} se. Oči všech v synagoze se upíraly na něho. ^{▼▼19,48; Sk 3,12} 21 Začal jim tedy říkat: „Dnes ^▼▼2,11 se naplnilo toto Písmo ⌈ve vašich uších.⌉“ ^{▼▼n : jak jste ho slyšeli / poslouchali; pro h. vazbu srv. 2S 18,12; Ez 9,5} 22 Všichni mu přisvědčovali a divili se těm slovům milosti, vycházejícím z jeho úst, a říkali: „Není tento syn Josefův?“ ^{▼▼J 6,42} 23 Řekl jim: „Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! To, o čem jsme uslyšeli, ^▼▼v. 14 že se stalo v Kafarnaum, ^{▼▼4,35nn; Mk 2,1nn; J 4,46} učiň i zde ve své domovině.“ ^▼▼v. 16 24 Řekl: „Amen, pravím ^{▼▼[Mt 5,26p; L zaznamenává tuto vazbu nejméněkrát (7×)]} vám, že žádný prorok není vítaný ve své vlasti. ^{▼▼Mt 13,57} 25 Po pravdě vám pravím, ve dnech Eliášových, když bylo nebe zavřeno na tři roky a šest měsíců, ^{▼▼Jk 5,17} takže nastal veliký hlad po celé zemi, bylo mnoho vdov v Izraeli. 26 A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k ženě vdově do Sarepty v Sidónu. ^{▼▼1Kr 17,9} 27 A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen Syřan Náman. ^{▼▼2Kr 5,14}“ 28 Když to slyšeli, byli všichni v synagoze naplněni hněvem. ^{▼▼6,11; 2Pa 16,10; Sk 5,33; 7,54; 22,23} 29 Vstali, vyhnali ho za město a dovedli ho až na okraj hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. 30 On však prošel jejich středem a ubíral se dál. ^{▼▼J 10,39}

31 Sestoupil ^{▼▼2,51; 6,17; [zachováváme (Mk 3,22v) dosl. ř. výraz (pův. z h. — Gn 12,10) naznačující „přijití“ z výše položeného místa do níže (nejčastější z Jeruzaléma či Judska, ale srv. Sk 18,5); 8,5!; J 2,12]; //Mk 1,21—28} do galilejského města Kafarnaum ^{▼▼v. 23; Mt 4,13} a učil je v sobotu. 32 A byli ohromeni ^{▼▼9,43; Mt 7,28} nad jeho učením, protože jeho slovo bylo pronášeno v pravomoci. ^{▼▼v. 36; J 7,46} 33 V synagoze ^▼▼7,5 byl člověk, který měl ducha nečistého démona; i vykřikl velikým hlasem: ^{▼▼8,28; 17,15; 19,37; 23,46; Sk 7,57} 34 „Ach, co je ti po ^{▼▼Mk 1,24p} nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, kdo jsi: Svatý Boží.“ 35 Ježíš mu pohrozil: ^{▼▼v. 39; 8,24; 9,42.55p} „Umlkni a vyjdi od něho!“ A démon jím mrštil ^{▼▼srv. Mt 27,5; Sk 27,29†} doprostřed a vyšel od něho, aniž mu jakkoli uškodil. 36 Na všechny padl úžas ^▼▼5,9 a říkali si mezi sebou: „Jaké je to slovo, že v pravomoci a síle přikazuje nečistým duchům, a oni vycházejí?“ 37 A zpráva ^{▼▼ř. échos ('zvuk'; 21,25; Sk 2,2; He 12,19†); 5,15v} o něm se šířila do každého místa okolní krajiny.

Uzdravení mnoha nemocných

⌈Opustil ^{▼▼//Mt 8,14—17} synagogu⌉ ^{▼▼ř.: Vstav pak od té synagogy} a vstoupil do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována velikou horečkou; i poprosili ho za ni. 39 Postavil se nad ní, pohrozil ^▼▼v. 35 horečce, a ta ji opustila. Ihned ^{▼▼5,25; 8,44.55; 13,13; Sk 3,7; ř. parachréma (tj. v čase, který následuje okamžitě po akci; kromě Mt 21,19n pouze v L a Sk); srv. Mt 8,3v} vstala a obsluhovala je. 40 Když ^{▼▼//Mk 1,32—38} zapadalo slunce, ^{▼▼[tj. kolem šesté hodiny, skončil sabat. Podle tradice starších nesměli Židé o sabatu chodit více než 1 km a také přenášet břemena (Jr 17,21n). Činili tak tedy až po západu slunce. Resp. jejich dychtivost je vidět v tom, že slunce ještě zapadalo.]} všichni, kteří měli nemocné ^{▼▼ř.: jsoucí slabé} různými chorobami, přiváděli je k němu; on pak na každého z nich vkládal ruce ^{▼▼Mt 9,18} a uzdravoval ^{▼▼Mt 4,23} je. 41 Od mnohých vycházeli i démoni, kteří křičeli a říkali: „Ty jsi Boží Syn!“ ^{▼▼Mt 4,3} Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš. ^▼▼2,26p

42 Když nastal den, vyšel z domu a odešel na opuštěné místo. Zástupy ho hledaly, přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel. 43 On jim však řekl: „Také ostatním městům musím ^▼▼2,49p zvěstovat evangelium ^{▼▼v. 18; Sk 16,10; 2K 10,16} Božího království, neboť k tomu jsem byl poslán.“ ^{▼▼Mt 15,24; J 6,38nn} 44 A hlásal je v judských ^{▼▼var.: galilejských} synagogách.