Lam 2 | CzeCSP | STEP | Jak Panovník přikryl dceru sijónskou oblakem svého hněvu! Svrhl z nebes na zem okrasu Izraele, ⌈v den svého hněvu⌉ nepamatoval na podnož svých nohou.

‏ Lamentations 2

Hospodinův hněv proti jeho lidu

1 Jak ^▼▼1,1p Panovník ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přikryl ^{▼▼3,44v; Ez 30,18; n.(při odvození od arab. kořene): zahanbil (d. s. svým hněvem / ve svém hněvu); HL; $} dceru sijónskou ^{▼▼v. 4.8.10.13.18; 1,6p; 4,22} oblakem svého hněvu! ^▼▼v. 22 Svrhl ^{▼▼[tak jako padá hvězda (srv. Iz 14,12n); srv. Ez 28,14—17]} z nebes na zem okrasu ^{▼▼tj. chrám (Iz 64,10; Ez 7,20nn; 24,21v)} Izraele, ⌈v den svého hněvu⌉ ^{▼▼srv. Ž 110,5; Jb 20,28} nepamatoval na podnož ^{▼▼[tak označován (jako místo Božího přebývání) — chrám (Iz 60,13 — „svatyně“ + „místo svých nohou“) nebo truhla úmluvy (1Pa 28,2; Ž 99,5.9; 132,7)]; srv. Iz 66,1} svých nohou.

2 Panovník pohltil ^{▼▼Ž 21,10} bez ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}soucitu všechny Jákobovy příbytky, ^{▼▼n.: pastviny} ve svém hněvu zbořil ^{▼▼Mi 5,10} pevnosti dcery judské, srazil ^{▼▼Iz 25,12} k zemi, znesvětil ^{▼▼Iz 43,28; 47,6} království i jeho knížata.

3 Usekl v planoucím hněvu všechny ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}rohy ^{▼▼Jr 48,25; Am 3,14; [jako na mnoha místech roh symbolizuje sílu (v. 17; 1S 2,1; Mi 4,13)]; n : Odňal všechnu moc / Zahubil všechny válečníky} Izraele, ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}stáhl zpět svou pravici ^{▼▼[symbol moci a ochrany; Ž 74,11; Iz 41,10; 48,13; Na 2,16]} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před blížícím se nepřítelem, vzplál v Jákobovi jako plápolající oheň, který strávil ^{▼▼Jr 21,14; 17,27; Ez 15,4} vše kolem.

4 Napjal svůj luk ^{▼▼3,12; Ž 7,13p; Abk 3,9} jako nepřítel, pozvedl svou ⌈pravici; jako protivník zabil⌉ ^{▼▼n.: pravici jako protivník; zabil} všechno vzácné ^{▼▼1Kr 20,6; Iz 64,10} oku; ve stanu ^{▼▼n : na stany; [může být chápáno jako kolektivum — (judské) stany (srv. Jr 4,20), ale spíš jako stan = chrám (srv. v. 6 — stánek; v. 7 — svatyně; v. 1 — podnož; Ž 78,59)]} dcery sijónské vylil ^{▼▼Iz 42,25; Jr 6,11} svůj hněv jako oheň. ^{▼▼Na 1,6}

5 Panovník se stal nepřítelem, ^{▼▼Iz 63,10; Jr 30,14} pohltil Izrael, pohltil všechny jeho paláce, ^{▼▼Oz 8,14; Am 2,5} zničil jeho pevnosti, rozmnožil dceři ^{▼▼h.: + v …} judské smutek a žal. ^{▼▼Iz 29,2}

6 Jednal ^{▼▼srv. Jr 7,12.14v} se svým stánkem ^{▼▼HL, ovšem srv. 2S 22,12v; [možná použito pro souvislost se slovesem „klátit se“ a tak naznačující pomíjitelnost stánku]} násilně jako se ⌈zahradní budkou,⌉ ^{▼▼TM: zahradou; LXX (opraveno kgn na kgfn): s vinicí / révou (srv. Iz 34,4; Ez 15,6)} zničil ^{▼▼Jr 52,13; [něco, co si Izraelité mysleli, že je trvalé, zničil snadno jako dočasné — budku, která se stavěla jenom na dobu sklizně]} své místo setkávání. ^{▼▼Dt 31,14; 1S 2,22} Hospodin způsobil, že na Sijónu byly zapomenuty ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}svátky ^▼▼1,4 i ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}soboty, ve svém prudkém ^{▼▼h.: v rozhořčení (svého hněvu) — zde funguje jako přívlastek :— svém prudkém hněvu; srv. Na 1,6; Abk 3,12} hněvu odvrhl krále i kněze.

7 Panovník odvrhl svůj oltář, opustil ^{▼▼Ž 89,38n} svou svatyni, ^{▼▼1,10; Iz 63,18} do ruky nepřítele vydal ^{▼▼Dt 32,30; Am 6,8; 1S 23,11n} hradby jeho paláců. ⌈Pozvedli hlas⌉ ^{▼▼h.: Vydali hlas; n : Volali; srv. Jr 4,16; 22,20; 48,34} v Hospodinově domě jako v den svátku.

8 Hospodin se rozhodl ^{▼▼srv. Jr 32,31} zničit ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradby dcery sijónské, ⌈natáhl měřicí šňůru⌉ ^{▼▼[vazba používaná a) doslovně pro práci řemeslníka připravujícího stavbu (Jb 38,5; Jr 31,39; Za 1,16) či jako zde b) obrazně pro Bohem plánované zničení (2Kr 21,13; Iz 34,11); srv. Am 7,7v]} a neodvrátil svou ruku od ničení. ^{▼▼h.: pohlcení (2,2.5; Oz 8,8; Abk 1,13)} Způsobil, že truchlily val ^{▼▼[tj. vnější opevnění (2S 20,15; Iz 26,1)]} i ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradby, společně se zhroutily. ^{▼▼h.: zvadly}

9 Její brány ^{▼▼Neh 1,3} se ponořily ^{▼▼[navazuje na „pohřební pojmosloví“ (truchlily) — brány (tj. personifikace města) sestoupily do hrobu]} do země, ⌈zničil a rozlámal⌉ ^{▼▼tj. rozlámal na padrť} její závory. ^{▼▼Jr 51,30; Am 1,5; Na 3,13} Její král i její knížata jsou mezi pohanskými národy, ^{▼▼tj. ve vyhnanství; Jr 16,13} není už zákon, ^{▼▼2Pa 15,3; n.: poučení (od kněze) — Ez 7,26!; Dt 7,9—11; Jr 18,18} ani její proroci ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}nepřijímají ^{▼▼h.: nenacházeli} vidění ^{▼▼Mi 3,6; Jr 14,14; Oz 12,11; srv. Am 8,11} od Hospodina.

10 Starší ^{▼▼4,16; Jr 26,17; 29,1; 2S 3,17} dcery sijónské ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}sedí ^{▼▼1,1; Jb 2,13} na zemi, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}mlčí. ^{▼▼Am 5,13} ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Házely si prach ^{▼▼Joz 7,6; Jb 2,12; Ez 27,30} na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavu, přepásaly se pytlovinou. ^{▼▼2Kr 19,2; Jr 4,8; 6,26; Jl 1,8!} Jeruzalémské panny ^▼▼1,15 ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}svěsily ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavu k zemi.

11 Zrak ^▼▼1,16 mi slábne ^{▼▼h.: (mé oči) pominuly; srv. 4,17; Jr 14,6; Ž 69,4; Jb 11,20} pro slzy, mé nitro ^▼▼1,20 ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}vře, moje žluč ^{▼▼h.: játra; srv. Jb 16,13v!} se vylila na zem pro ⌈zkázu dcery mého lidu,⌉ ^{▼▼3,48; 4,10; Jr 14,17p} když ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}děti ^{▼▼Jr 44,7; Oz 14,1} a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}kojenci ^{▼▼4,4; Dt 32,25} omdlévají na náměstích města.

12 Svým matkám ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}říkají: Kde je ⌈obilí a víno?,⌉ ^{▼▼n : chléb / jídlo a pití; srv. 1,11; 5,9; Iz 24,11; Př 9,5} zatímco omdlévají na náměstích města jako probodení, ^▼▼4,9 zatímco vypouštějí ^{▼▼h.: vylévají; Jb 30,16; Ž 42,4} svou duši do klína ^{▼▼1Kr 17,19} svých matek.

13 ⌈Jak mám o tobě ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}svědčit,⌉ ^{▼▼Vul: K čemu tě mám přirovnat, (při čtení ’a‘îēḵ jako ’e‘eroḵ)} k čemu tě mám ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}připodobnit, ^{▼▼srv. Iz 46,5} jeruzalémská dcero? S čím tě mám ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}srovnat, abych tě potěšil, panno, dcero sijónská? Vždyť tvá zkáza ^{▼▼Jr 14,17} je veliká ^{▼▼n : hluboká / nesmírná} jako moře. Kdo tě uzdraví?

14 Tvoji proroci pro tebe viděli ^{▼▼Ez 13,6nn} klam a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}nesmysly; neodhalili tvoji vinu, aby ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}změnili tvůj úděl. ^{▼▼Jr 29,14; Am 9,14} Viděli pro tebe klamné ^{▼▼Ez 12,24} a ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}svůdné ^{▼▼(srv. slso Dt 4,19; Př 7,21)} výnosy. ^{▼▼Jr 23,33}

15 Všichni, kdo procházejí ^{▼▼Jr 49,17; Sf 2,15} ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}kolem, nad tebou ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}tleskají ^{▼▼Nu 24,10p; Jb 27,23; Ez 25,6v} rukama; pošklebují se a ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}potřásají ^{▼▼2Kr 19,21; Ž 22,8; Jr 18,16v} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavou nad jeruzalémskou dcerou: To je to město, o kterém říkali: Dokonalost ^{▼▼Ž 50,2} krásy, ^{▼▼srv. Ez 16,14} radost ^{▼▼Ž 48,3; Jr 49,25} pro celou zemi.

16 Všichni ^{▼▼[v TM je (stejně jako v kp. 3 a 4, avšak nikoliv v kp. 1,) ve v. 16 + 17 v akrostichu (1,1p) přehozeno obvyklé abecední pořadí h. písmen pé a ajin; proto některé h. rkpp + LXX, Pš mění u veršů pořadí; (rabínské vysvětlení říká, že „Izrael mluvil ústy /pé/ o tom, co oko /ajin/ nevidělo“)]} tvoji nepřátelé si na tebe ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}otvírají ^{▼▼3,46; Jb 16,10v; Ž 22,14} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ústa, ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}pošklebují se a skřípou ^{▼▼Jb 16,9} zuby. Říkají: Pohltili jsme ji. Jistě toto je den, ^{▼▼::Abd 1,12n} na který jsme čekali. ⌈Dočkali ^{▼▼h.: Našli} jsme se ho a uviděli⌉ ^{▼▼n : Chtěli jsme se ho dožít; (srv.: zažili — 3,1; Jr 14,13; 42,14)} jsme ho.

17 Hospodin učinil to, co měl v úmyslu, ^{▼▼Jr 4,28; 51,12} naplnil ^{▼▼Jr 39,16v} své slovo, co přikázal od dávných ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}časů, zbořil a neměl soucit. ^{▼▼v. 21; 3,43; Jr 13,14; Ez 5,11} Dal nepříteli radovat ^{▼▼Ž 89,43; ::35,24} se nad tebou, vyvýšil roh ^{▼▼v. 3p; 1S 2,10; Ž 92,11} tvého ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}protivníka. ^▼▼1,5

18 ⌈Jejich srdce ^{▼▼Ž 119,145; Oz 7,14} křičelo⌉ ^{▼▼(vzhledem ke kontextu mnohé př. opravují TM a čtou jako: Křič hlasitě / Srdce lidu křičelo); $} k Panovníku. Hradbo ^{▼▼v. 8; srv. Iz 14,31} dcery sijónské, ^{▼▼2,1; 4,22} ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}vylévej ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}slzy ^{▼▼1,2; Ž 119,136} jako potok ve dne i v noci. ^{▼▼Jr 14,17; Ž 42,4} ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}Nedopřej si odpočinku, ^▼▼3,49 ať nemá pokoje ^{▼▼Pozn. 57 v tabulce na str. 1499}zřítelnice ^{▼▼Za 2,12} tvého oka.

19 Povstaň, křič v noci, na ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}počátku nočních hlídek! ^{▼▼[tj. po západu slunce (trvala do 22 hod.)]; Sd 7,19; Ž 63,7; 119,148} Vylévej ^{▼▼Ž 62,9; 1S 1,15} své srdce jako vodu ^{▼▼[voda byla často používána pro srovnání vylévání něčeho — Jb 3,24; Dt 12,16; 1S 7,6; Ž 79,3; Oz 5,10]} před tváří Panovníka! Pozdvihni ^{▼▼Ž 28,2; 63,5; 1Tm 2,8} k němu své ruce za ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život svých dětí, které omdlévají ^▼▼v. 11 hladem na každém ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}nároží. ^{▼▼4,1; Na 3,10; Iz 51,20}

20 Podívej ^{▼▼[v. 20—22 je modlitba, k níž v. 19 vyzýval]} se, Hospodine, a pohleď, ^▼▼1,11 s kým jsi takto jednal?! ^▼▼1,22 Cožpak mají ženy ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jíst ^{▼▼Jr 19,9} svůj plod, ^{▼▼Dt 7,13p} ⌈zdravě ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}narozené⌉ ^{▼▼odvozeno od arab. kořene (srv. slso v. 22); jiní chápou jako: něžně opečovávané / v náručí chované} děti?! Cožpak má být kněz a prorok zabíjen v Panovníkově svatyni?! ^▼▼1,10

21 Na zemi po ulicích ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}leží chlapec i stařec, ^{▼▼1,19; 5,14; 2Pa 36,17; Jr 6,11; 51,22} moje panny a moji mládenci padli mečem. Zabil jsi je v den svého hněvu, pobil a neměl soucit. ^▼▼v. 17

22 Svolal ^▼▼1,15 jsi jako na den svátku ⌈ty, kterých se děsím⌉ ^{▼▼h.: moje hrůzy; Jr 20,4} ze všech stran. ^{▼▼Jr 6,25} V den Hospodinova hněvu ^{▼▼v. 1; 1,12; Ž 76,7; 90,1; Ez 7,19v; Ř 2,5} nikdo ^{▼▼podstatné jméno}neunikl ^{▼▼Jr 42,17} ani ^{▼▼podstatné jméno}nepřežil. Ty, které jsem porodila jako zdravé ^{▼▼v. 20p} a vychovala, ^{▼▼h.: rozmnožila} můj nepřítel zničil.