‏ Jeremiah 7

Falešné naděje nemohou zastavit soud

1Slovo, které se stalo k Jeremjášovi
[první z 31 případů, kdy je v této obvyklé vazbě (1,2p) jmenován Jr; srv. Ez 1,3; Oz 1,1]
od Hospodina:
2Postav se v bráně Hospodinova domu
19,14; 22,1; 26,5; 36,10; J 18,20
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
volej tam toto slovo.
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Říkej: Slyšte
2,4; 17,20
Hospodinovo slovo, ⌈všichni Judejci,⌉
h.: celý Judo; srv. 1S 4,5
kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli
1S 1,3.28; Neh 8,6; Iz 27,13
Hospodinu.

3Toto praví ⌈Hospodin zástupů, Bůh Izraele:⌉
[zcela totožný titul je užit v StS 37× (@2S 7,27), nejvíce v Jr (32×); srv. Ex 5,1p]
Dejte do pořádku své cesty
n : jednání; v. 5.23; 22,21; 4,18; 18,11
a své činy a nechám vás přebývat ⌈na tomto místě.⌉
tj. v této zemi
4Nespoléhejte na lživá slova: Toto je Hospodinův chrám, Hospodinův chrám, Hospodinův chrám.
opakování pro zdůraznění srv. Iz 6,3; Ez 21,32
5Avšak jestliže
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
opravdu dáte do pořádku své cesty
n : jednání; v. 5.23; 22,21; 4,18; 18,11
a své činy, jestliže ⌈mezi sebou⌉
n.: jeden s druhým
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
opravdu budete
Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
jednat podle práva,
6jestliže nebudete utlačovat příchozího,
Ex 22,20
sirotka
5,28; 22,3; Dt 10,18; Ez 22,7
a vdovu a nebudete na tomto místě prolévat krev
19,4; 26,15; Dt 19,10; Př 6,17
nevinného a nebudete chodit
v. 9; 2,5; 8,2
⌈k vlastní škodě⌉
h.: ke svému zlu
za jinými
1,16; 13,10
bohy,
7pak ⌈vás nechám⌉
n.: s vámi budu
přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům od věků až navěky.
25,5
8Hle, vy však spoléháte
v. 4+14; 13,25; 17,5; Mi 3,11; ::Iz 26,3
na lživá slova, která neprospějí.
9Cožpak můžete krást,
Dt 5,17—20
vraždit a cizoložit, lživě přísahat, obětovat
1,16; 11,13.17; 44,3nn; Oz 2,15
Baalovi a chodit za jinými bohy, které jste neznali,
19,4; Dt 11,28
10potom přijít, postavit se přede
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
mnou v tomto domě, ⌈který se nazývá mým jménem,⌉
1Kr 8,43; srv. Am 9,12 — Sk 15,17; h.: nad nímž bylo voláno mé jméno (srv. Neh 7,63; Da 9,18)
a říci: Jsme zachráněni, jen abyste mohli dál
Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
páchat všechny tyto odporné věci?
11Cožpak se tento dům, ⌈který se nazývá mým jménem,⌉
1Kr 8,43; srv. Am 9,12 — Sk 15,17; h.: nad nímž bylo voláno mé jméno (srv. Neh 7,63; Da 9,18)
stal ve vašich očích jeskyní
n.: doupětem; Mt 21,13
lupičů? Avšak
Ž 52,7p
Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
vizte, já to
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
vidím, je Hospodinův výrok.

12Vždyť jděte k mému místu, které bylo v Šílu,
Joz 18,1; Sd 18,31; 1S 1,3
kde jsem poprvé nechal přebývat své jméno, a podívejte se, co jsem s ním udělal
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
za zlo svého lidu Izraele!
13A nyní, protože jste spáchali všechny tyto skutky, je Hospodinův výrok, a mluvil jsem k vám, ⌈stále znovu⌉
n : naléhavě; h.: ráno vstávaje; v. 25 (vazba typická pouze pro Jr); 2Pa 36,15
jsem mluvil, ale neslyšeli jste, volal
Iz 50,2
jsem vás, ale neodpovídali jste,
14hodlám s domem, který se nazývá mým jménem,
v. 10
s domem, na který spoléháte,
v. 8
a s místem, které jsem dal vám a vašim otcům, učinit to, co jsem udělal se Šílem.
26,6; 1S 4,10.11; Ž 78,60; Iz 10,11
15Odvrhnu
52,3; 2Kr 13,23
vás ⌈od sebe,⌉
h: od své tváře; n.: ze své přítomnosti; 4,1; 15,1; 23,39; 32,31; 1Kr 9,7
jako jsem odvrhl všechny vaše bratry, celé potomstvo Efrajimovo.

16Ty se za tento lid nemodli, nepozdvihuj
Dt 3,27p
za ně nářek ani modlitbu,
11,14; 14,11; ::37,3; 2Kr 19,4p
⌈nepřimlouvej se u mne,⌉
n.: nenaléhej na mě; srv. Rt 1,16
⌈neboť tě
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
nevyslyším.⌉
n.: já tě totiž poslouchat nebudu
17Cožpak nevidíš, co
Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
páchají v judských městech a na ulicích Jeruzaléma?
18
Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
Děti sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto, aby
Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
pekly koláče královně
[stejný název je pouze v 44,17nn, ale prav. totožná s Aštartou Sd 2,13; 1S 7,3; 31,10; 1Kr 11,5 (a s Ištar v Mezopotámii), bohyní lásky a plodnosti; srv. Sd 19,27nn]
nebes. Lijí úlitby
19,13
jiným bohům, aby mě rozzlobili.
8,19; 11,17*
19Cožpak ⌈zlobí
32,30; Dt 32,16
mě? je Hospodinův výrok. Cožpak nebudou zahanbeni sami
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před sebou?⌉
n.: Trápí snad mě? … Neztrapňují spíše sami sebe?

20Proto takto praví Panovník Hospodin: Hle, můj ⌈hněv a má zloba⌉
srv. časté spojení těchto slov u Jr: 21,5; 32,21.37; 33,5; 36,7; 42,18; 44,6 i Ez 5,13 + Dt 9,19
se vyleje
n.: bude vylita; 42,18; 44,6; 2Pa 12,7; Na 1,6
na toto místo, na
sg., jednotné číslo (singulár)
lidi i na
sg., jednotné číslo (singulár)
zvířata, na polní
sg., jednotné číslo (singulár)
stromy i na
sg., jednotné číslo (singulár)
plody
Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
země. Vzplane
4,4; 21,12
a neuhasne.

21Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: ⌈Jen si přidejte své zápalné oběti ke svým obětním hodům a jezte maso,⌉
tj. klidně si maso snězte sami; Oz 8,13; Iz 1,11; Am 5,22
22protože jsem vašim otcům v den, kdy jsem je vyvedl
2,6; 11,4.7; 16,14; 23,7; 31,32; 34,13
z egyptské země, ohledně zápalné oběti a obětního hodu nic neřekl ani nepřikázal.
19,5; ::13,5; 50,21; Dt 17,3
23Toto
h.: Tuto věc
jsem jim však přikázal: Poslouchejte
Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
mě a budu ⌈vaším Bohem a vy budete mým lidem.⌉
h.: vám Bohem (Ex 6,7; Dt 29,12; Zj 21,7) … mi lidem; 11,4*; Lv 26,12; Dt 7,6
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Choďte jenom po té cestě, kterou⌉
h.: Choďte po každé / celé té cestě; n : Žijte zcela způsobem, který; Dt 5,33!
vám přikáži, aby se vám vedlo dobře.
38,20; Dt 4,40
24Avšak neposlouchali
3,25; 11,4
a nenakláněli
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ucho, ale
Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
žili podle rad
n. plánů; Ž 1,1!; 81,13; Mi 6,16
svého umíněného
3,17; 9,13
a zlého srdce; ⌈otočili se ke mně zády, a ne tváří.⌉
h.: stali se zády, a ne tváří; n.: šli nazpět, a ne vpřed; srv. 2,27; 32,33!; srv. Neh 9,29 ($)
25Od toho dne, kdy vaši otcové vyšli z egyptské země,
Dt 9,7; Sd 19,30
až dodnes jsem vám posílal všechny své otroky
[ČSP v StS i NS zachovává vědomě v celém textu dosl. př. h. ebed, resp. ř.doulos — otrok. Věříme, že ponecháním na všech místech vynikne patřičný rozdíl mezi služebníkem a otrokem, jakož i porozumění rozdílu mezi biblickým a afro–americkým použitím tohoto pojmu. Srv. 21,7; 25,9 (Nebúk.); 30,10 (Jákob); 33,21; 1Kr 8,24 (David); Dt 34,5; Neh 1,7 (Mojžíš); Gn 24,2nn; 39,1—6 + 41,40—45 (Josef); Iz 20,3 (Izajáš); 2Kr 17,13; Am 3,7 (proroci); Iz 52,13; 53,11; Mt 20,25—28; Ř 1,1 (Pavel); 6,16—22; Fp 2,7 (vše v NS!)]
proroky, denně, stále znovu
v. 13; 11,7
jsem je posílal,
26avšak neposlouchali
v. 23; 16,12
mne a nenakláněli
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ucho, ale zatvrdili
17,23; 2Pa 30,8; Neh 9,29
svou šíji a páchali větší zlo než jejich otcové.
27Budeš k nim mluvit ⌈všechna tato slova,⌉
tato vazba je v Jr užita 13× (nejvíce v jedné knize StS); 25,30; 26,15; 36,16; 51,60n; srv. Ex 20,1
ale nebudou tě poslouchat, budeš k nim volat, ale neodpovědí ti.
28
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Řekni jim: Toto je národ, který
Pozn. 86 v tabulce na str. 1499
neposlouchal Hospodina, svého Boha, a nepřijímal
6,8
kázeň.
5,3; 17,23*
Zahynula věrnost,
n.: víra; n.: pravdivost
je odříznuta od jejich úst.

29Ostříhej si
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
vlasy a odhoď je. Pozdvihni nářek
v. 16; 9,9; Ez 19,1
na holých návrších,
3,2; 12,12
protože Hospodin zavrhl
6,30
a opustil ⌈generaci,
2,31; Dt 1,35
která provokovala jeho hněv.⌉
n.: generaci příznačnou svou drzostí
30Protože synové Judy
Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
páchali to, ⌈co je zlé v mých očích,⌉
n : co se mi nelíbí; 18,10; 32,30; 52,2; Nu 32,13p
je Hospodinův výrok, postavili své ohavné modly v domě, který se nazývá mým jménem,
v. 10; 25,29
aby jej znečistili,
31vystavěli
pl., množné číslo (plurál)
návrší
tj. místo (převážně /::1S 9,12nn; 1Kr 3,2/ pohanského) uctívání a obětí; 48,35; 1Kr 11,7; Ez 6,3
Tófet, které je v údolí
19,2.6; 32,35; Joz 15,8; 2Kr 23,10
Hinómova syna, aby spalovali své syny a své dcery ohněm, což jsem jim nepřikázal, ani mi nic takového
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
nepřišlo na
Pozn. 73 v tabulce na str. 1499
mysl.

32Proto ⌈hle, přicházejí dny, je Hospodinův výrok,⌉
(vazba typická pro Jr — 13×) 9,24; 16,12; 19,6; Am 8,11
kdy se už nebude říkat: Tófet ani údolí Hinómova syna, ale údolí zabíjení,
n.: porážky / jatek
a budou pohřbívat v Tófetu,
19,6!.11nn; 2Kr 23,10; Iz 30,33
n.: protože
už nebude místo.
33
sg., jednotné číslo (singulár)
Mrtvoly tohoto lidu se stanou potravou nebeského ptactva
16,4; Dt 28,26; 1Kr 14,11; Ž 79,2; Iz 18,6v; 2S 21,10
a zemské zvěře a nebude, kdo by je zaplašil.
h.: vystrašil
34Způsobím, že z judských měst a z ulic Jeruzaléma zmizí hlas jásotu i hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty,
16,9; 25,10; 33,11
protože se země stane troskami.
22,5; 44,2

Copyright information for CzeCSP