Jer 35 | CzeCSP | STEP | Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina ve dnech judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova:

‏ Jeremiah 35

Věrní Rekábejci a nevěrný Izrael

1 Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina ve dnech judského krále Jójakíma, ^▼▼1,3! syna Jóšijášova: 2 ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}Jdi ⌈do domu Rekábejců⌉ ^{▼▼tj. k rodu / členům rodiny Rekábejců; n : k Rekábejcům; tak i vv. 3.5.18} a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}mluv s nimi; ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přiveď je do Hospodinova domu, do jednoho z pokojů a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dej jim napít víno. 3 Vzal jsem Jaazanjáše, syna Jeremjášova, ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}vnuka Chabasinjášova, jeho bratry, všechny jeho syny, celý dům Rekábejců 4 a přivedl jsem je do Hospodinova domu, do pokoje ⌈synů muže Božího Chánana,⌉ ^{▼▼[při srv. s 2Kr 4,40 + 4,38 možno také chápat jako: žáků proroka Chánana]} syna Jigdaljášova, který byl vedle pokoje knížat, jenž byl nad pokojem ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}strážce prahu ^{▼▼52,24; 2Kr 25,18} Maasejáše, syna Šalúmova. 5 Dal jsem ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před syny domu Rekábejců džbány plné vína a kalichy a řekl jsem jim: Napijte se vína! 6 Ale oni řekli: Nebudeme pít víno, protože náš otec Jónadab, ^{▼▼2Kr 10,15} syn Rekábův, nám přikázal: Nikdy ^{▼▼h.: navěky; Ž 31,2!} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nepijte víno vy ani vaši synové. 7 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Nestavte si ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}domy, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nezasévejte semeno, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nevysazujte ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}vinice a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nevlastněte je, ale po všechny své dny ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}bydlete ve stanech, abyste žili po mnoho dní na ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrchu ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země, ve které pobýváte jako cizinci. 8 Uposlechli jsme svého ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}otce Jónadaba, syna Rekábova, ve všem, co nám přikázal, ⌈abychom nepili ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}víno⌉ ^{▼▼n.: a nepijeme víno} po všechny své dny my, naše ženy, naši synové ani naše dcery 9 a ⌈abychom nebudovali domy⌉ ^{▼▼n.: a nebudujeme domy} k bydlení. Nevlastníme vinice ani pole ani semeno 10 a bydleli ^{▼▼n.: bydlíme} jsme ve stanech. Uposlechli jsme a učinili jsme všechno, co nám přikázal náš otec Jónadab. 11 Stalo se, když babylonský král ^{▼▼jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]}Nebúkadnesar ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přitáhl do země, řekli jsme: ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Pojďme, vejděme ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ⌈chaldejským ^▼▼21,4 vojskem⌉ ^{▼▼37,11; 39,5; 52,8.14} a před aramejským vojskem do Jeruzaléma. A tak bydlíme v Jeruzalémě.

12 Potom se stalo k Jeremjášovi Hospodinovo slovo: 13 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}Jdi a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}řekni judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma: Cožpak nepřijmete kázeň, ^▼▼32,33* abyste uposlechli má slova? je Hospodinův výrok. 14 Slova Jónadaba, Rekábova syna, která přikázal svým synům, aby nepili víno, jsou dodržována. Nepili ho až dodnes, protože poslechli příkaz svého otce. A já jsem k vám mluvil stále ^{▼▼32,33; 44,4} znovu, ale neposlouchali jste mě. 15 Stále znovu jsem vám posílal všechny své otroky ^▼▼7,25p proroky se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Odvraťte se ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý od své zlé cesty ^{▼▼26,3; 36,3} a dejte do pořádku své činy, nechoďte ^{▼▼25,6; 50,6; Oz 2,15} za jinými bohy, abyste jim sloužili a budete bydlet v ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}zemi, kterou jsem dal vám a vašim otcům. Ale nenakláněli jste ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ucho a neposlouchali ^{▼▼34,14; 37,2} jste mě. 16 Vždyť synové Jónadaba, Rekábova syna, naplňovali příkaz svého otce, který jim dal, ^{▼▼h.: přikázal; srv. 1S 13,13} ale mě tento lid neposlouchal.

17 Proto takto praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Hle, brzy ^{▼▼vyjadřuje ptc. slsa} na Judu a na všechny obyvatele Jeruzaléma přivedu ^{▼▼4,6!; 36,31; 42,17; 44,2; 45,5; 49,37} všechno zlo, které jsem proti nim vyslovil, protože jsem k nim mluvil, ale neposlouchali, volal jsem je, a neodpovídali. 18 Domu Rekábejců Jeremjáš řekl: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Protože jste poslouchali příkaz svého otce Jónadaba, zachovali jste všechny jeho příkazy a učinili jste všechno, co vám přikázal,

19 proto takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jónadabovi, synu Rekábovu, ⌈nebude po všechny dny vyhlazen muž, který by stál přede mnou.⌉ ^{▼▼33,17; n : chybět mužský potomek, který by mi sloužil; 15,19; Dt 10,8; 1S 16,21; [podle tradice Mišny to byla kněžská služba přinášení dříví na oltář]}