Isa 43 | CzeCSP | STEP | Ale nyní toto praví Hospodin, ⌈jenž tě stvořil,⌉ Jákobe, a ⌈který tě zformoval,⌉ Izraeli: Neboj se, neboť jsem tě vykoupil, ⌈povolal jsem [tě] tvým jménem,⌉ jsi můj.

‏ Isaiah 43

Ujištění Jákoba o jeho vykoupení a dokonalé ochraně

1 Ale nyní toto praví Hospodin, ⌈jenž tě stvořil,⌉ ^{▼▼n.: tvůj stvořitel; v. 15} Jákobe, a ⌈který tě zformoval,⌉ ^{▼▼27,11; 44,2; n.: tvůj tvůrce; 45,9.11; Jr 10,16} Izraeli: Neboj se, neboť jsem tě vykoupil, ^{▼▼44,22n; Jr 31,11} ⌈povolal jsem [tě] tvým jménem,⌉ ^{▼▼45,3n; 49,1; n : vyvolil jsem tě, (srv. Ex 31,2)} jsi můj. ^{▼▼Dt 7,6; Mal 3,17} 2 Když půjdeš přes vody, budu s tebou, a přes řeky, nezalijí tě. Když půjdeš ohněm, nespálíš se ^{▼▼srv. Př 6,28} a plamen tě neožehne. ^{▼▼Da 3,25—27} 3 Protože já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zachránce. ^{▼▼47,15; 49,26; 60,16; 2S 22,3; Jr 14,8; Oz 13,4; Tt 1,3} Dal jsem jako výkupné ^{▼▼Př 21,18} za tebe Egypt. Kúš ^▼▼18,1p a Sebu ^{▼▼[Buď země blízko Kúše (45,14), anebo Šeba (1Kr 10,1; Jr 6,20p)]} jsem dal místo tebe. 4 Protože jsi byl vzácný v mých očích a vážený, ^{▼▼srv. 1S 9,6} a já jsem tě miloval, ^{▼▼63,9; srv. Dt 4,37; 23,6; Jr 31,3; Oz 11,1} dal jsem lidi za ^{▼▼n.: místo} tebe a národy ^{▼▼n.: národnosti} za ^{▼▼n.: místo} tvůj ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život.

Shromáždění od končin země a obnova

Neboj se, protože já jsem s tebou. ^▼▼41,10 Přivedu ^{▼▼srv. Jr 2,7; 3,14; 23,8} tvé potomstvo od východu, shromáždím ^▼▼11,12! tě od západu. 6 Severu řeknu: Vydej! A jihu: Nezadržuj! Přiveď mé syny z daleka a mé dcery od končin země, ^{▼▼5,26; Dt 28,64} 7 každého, kdo je nazýván mým jménem, jehož jsem stvořil ke své slávě, jehož jsem utvořil i učinil. 8 Vyveď lid slepý, ^▼▼42,18 ačkoliv má oči, a hluchý, ačkoliv má uši. 9 Ať se spolu shromáždí všechny národy, ať se shromáždí lidé! Kdo z nich to oznámí a zvěstuje nám ty dřívější věci? ^▼▼41,22 Ať vydají svá svědectví a ospravedlní se! Lidé to uslyší a řeknou: To je pravda. 10 Vy jste mými svědky, ^{▼▼44,8; srv. Sk 1,8} je Hospodinův výrok, jste ⌈mým otrokem,⌉ ^{▼▼n.: a můj otrok,} kterého jsem vyvolil, abyste mne poznali a uvěřili mi a porozuměli, že ⌈to jsem já.⌉ ^{▼▼h.: já jsem On; 37,16; 41,4; 48,12} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}Přede mnou nebyl vytvořen žádný ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh ani po mně žádný nebude.

Hospodin, jediný zachránce, vysvobodí Izrael i z jejich nevěry

Já, já jsem Hospodin ^{▼▼44,24; Ex 4,11; 20,2; 6,2; srv. Dt 32,39} a kromě mne ^{▼▼44,6!; 45,21} žádný ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zachránce není. ^{▼▼Oz 13,4!} 12 Já jsem oznamoval, ^{▼▼41,22nn} zachraňoval a zvěstoval, a nebyl jiný⌉ ^{▼▼h.: cizí; Dt 32,16!} bůh mezi vámi. Vy jste mí svědkové, je Hospodinův výrok, a já jsem ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh. ^{▼▼45,22!; 46,9; Gn 17,1} 13 I od onoho ^{▼▼n : od doby, co je den} dne já jsem ^{▼▼v. 10p} a není, kdo by vyrval z mé ruky. ⌈Budu jednat, a⌉ ^{▼▼n.: jednám–li,} kdo ji odvrátí?

14 Toto praví Hospodin, váš ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}vykupitel, Svatý Izraele: Kvůli vám jsem poslal do Babylona a ⌈ ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}zahnal jsem je všechny na útěk⌉ ^{▼▼n.: srazil jsem / srazím všechny závory jejich vězení} -- ⌈i Chaldejce na jejich lodích plných výskání.⌉ ^{▼▼ n. (nepatrná změna punktace): a výskání Chaldejců změním v nářky.} 15 Já jsem Hospodin, váš Svatý, ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}stvořitel ^{▼▼27,11v; 45,11} Izraele, váš král. ^{▼▼41,21; 1S 8,7}

16 Toto praví Hospodin, který ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}činí cestu skrze moře a stezku skrze dravé ^{▼▼Neh 9,11!} vody, 17 který vyvádí vozbu i koně, ^{▼▼srv. Ex 14,9nn} vojsko i vojenskou moc. Najednou ulehnou a už nevstanou, dohořeli, ^{▼▼h.: vyhasli, uhasli} zhasli jako knot: ^▼▼::42,3 18 Nepřipomínejte si dřívější ^{▼▼41,22; ::Dt 4,32} věci a dávnými věcmi se nezabývejte. 19 Hle, činím novou ^{▼▼srv. 42,9; Jr 31,22} věc a už vzchází, ^▼▼42,9 což to nevíte? Ano, učiním v pustině cestu, v pusté krajině řeky. 20 Bude mne ctít polní zvěř, šakali a pštrosi, ^{▼▼13,21; 34,13} neboť ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}dám vodu ^{▼▼32,2; 35,6n!} v pustině a řeky v pusté krajině, abych dal pít svému lidu, svému vyvolenému. ^{▼▼42,1; 45,4} 21 Ten lid jsem utvořil ^▼▼44,21 pro sebe: ^{▼▼Mal 3,17} budou vypravovat ^{▼▼n.: vypočítávat} moji chválu. ^{▼▼42,12; Ž 102,19; 106,2; 1P 2,9}

22 Ale ty, Jákobe, jsi mne nevzýval, ^{▼▼n.: nevolal} ⌈neboť jsi mnou unavený,⌉ ^{▼▼n.: a nenamáhal ses kvůli mně,} Izraeli. 23 Nepřivedl jsi mi ovci ke svým zápalným obětem, ani jsi mne nepoctil svými oběťmi. Nenutil jsem tě sloužit mi přídavnou obětí, ani jsem tě neunavoval kadidlem. ^{▼▼srv. Lv 2,1; Jr 41,5} 24 Nekoupil jsi mi za stříbro vonné koření, ^{▼▼Jr 6,20} ani tukem svých obětí jsi mne neosvěžil. Avšak svými hříchy jsi mne nutil ti sloužit, unavoval jsi mne svými proviněními.

25 Já, já jsem ten, kdo mažu ^{▼▼::Jr 18,23; Neh 3,37; Sk 3,19} kvůli sobě tvá přestoupení ^{▼▼Mi 7,18} a tvé hříchy ^{▼▼38,17; 44,22; Jr 31,34; 2S 19,20; Mk 2,7} připomínat nebudu. 26 Připomeň mi to a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}suďme ^{▼▼5,3; srv. 1,18; 41,1; 50,8} se spolu: Ty vypočítej, proč bys měl ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}být ospravedlněn. ^{▼▼Jb 9,2} 27 Tvůj praotec ^{▼▼h.: první otec; [může být míněn buď Abraham (51,2; o něm však Iz nemluví nikde negativně) či spíše Jákob (58,14; 63,16)]} zhřešil a tvoji prostředníci ^{▼▼n.: mluvčí (/ tlumočníci); [asi míněni kněží a proroci — 28,7]; LXX: předkové} se proti mně vzbouřili. ^{▼▼1,2; Jr 2,8.29; Oz 7,13} 28 Proto jsem znesvětil knížata svatyně, vydal jsem Jákoba do klatby ^{▼▼srv. 34,5; Joz 6,17n} a Izraele ke zhanobení. ^{▼▼Sf 2,8†; srv. Iz 51,7; Ez 5,15; n.: výsměchu}