Heb 10 | CzeCSP | STEP | Poněvadž Zákon má pouhý stín budoucího dobra, ne samu podobu těch skutečností, nemůže každoročně stejnými oběťmi, jež jsou stále přinášeny, nikdy učinit dokonalými ty, kdo s nimi přistupují.

‏ Hebrews 10

1 Poněvadž Zákon má pouhý stín ^▼▼8,5p budoucího dobra, ^▼▼9,11p ne samu podobu těch skutečností, ^{▼▼ř. pragma; 11,1} nemůže každoročně stejnými oběťmi, jež jsou stále přinášeny, ^▼▼5,1 nikdy učinit dokonalými ^{▼▼v. 14; 7,19} ty, kdo s nimi přistupují. 2 Což by ⌈nepřestali obětovat⌉, ^{▼▼ř.: nepřestaly být obětovány / přinášeny} kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí ^▼▼9,9 hříchu, když jsou jednou očištěni? 3 Ale v těch obětech je každoročně ^▼▼9,7 připomínka hříchů, 4 neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů ^▼▼9,12 odstraňovala hříchy.

5 Když tedy vchází do světa, praví: 'Oběť a obětní dar jsi nechtěl, ⌈připravil jsi mi však tělo⌉; ^{▼▼celý citát je z Ž 39,7—9 (LXX); h. text v Ž 40,7 zní: uši jsi mi otevřel} 6 nelíbily se ti celopaly a oběti za hřích. 7 Tehdy jsem řekl: Hle, tu jsem -- v svitku knihy je napsáno o mně --, abych vykonal, Bože, tvou vůli.' 8 Když napřed říká: 'Oběti a obětní dary' a 'celopaly ^{▼▼Mk 12,33} a oběti za hřích jsi nechtěl ani se ti nelíbily' ^{▼▼Ž 40,7} -- tedy ty, které se obětují podle Zákona --, 9 potom řekl: 'Hle, tu jsem, abych vykonal [, Bože,] tvou vůli.' ^{▼▼Ž 40,8} To první ruší, aby ustanovil to druhé. 10 V této vůli jsme posvěceni ^{▼▼2,11; J 17,19} skrze oběť těla ^{▼▼J 6,51} Ježíše Krista jednou provždy. ^▼▼7,27

11 Každý kněz stojí a koná denně ^{▼▼Ex 29,38} službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou nikdy odstranit hříchy. 12 On ^{▼▼ř.: Tento} však ⌈přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl⌉ ^{▼▼n.: když navždy přinesl (/ obětoval — podobně ve v. 11) jednu oběť za hříchy, usedl} po pravici ^▼▼1,3 Boží 13 a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou. ^▼▼1,13 14 Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ^▼▼v. 1 ty, kteří jsou posvěcováni. ^▼▼v. 10

15 Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, ^▼▼3,7 neboť po slovech: 16 'Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu ^▼▼8,10p po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do ^{▼▼ř.: na} jejich srdce a napíši je do ^{▼▼ř.: na} jejich mysli,' 17 dodává: 'a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.' ^{▼▼//Jr 31,33n} 18 Kde je odpuštění hříchů, ^{▼▼ř.: jejich} tam už není oběti za hřích.

Povzbuzení a varování

Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, ^{▼▼v. 35; 3,6} ⌈že smíme vstoupit⌉ ^{▼▼ř.: ke vstupu} do svatyně ^▼▼9,25 Ježíšovou krví, 20 cestou ^▼▼9,8 ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, ^▼▼6,19 to jest skrze své tělo, ^{▼▼Ef 2,14} 21 a když máme velikého kněze ^▼▼2,17! nad domem Božím, ^▼▼3,6 22 přistupujme ^{▼▼v. 1; 7,19} s opravdovým srdcem v plnosti ^{▼▼n.: plné jistotě; 6,11; Ko 2,2} víry, ^▼▼11,1p se ⌈srdcem očištěným⌉ ^{▼▼ř.: srdci (pl.) očištěnými kropením} od zlého svědomí ^{▼▼::13,18} a s tělem obmytým čistou vodou. 23 Neochvějně ^{▼▼n.: Neochvějné (ř. 'nenakloněné')} držme ^{▼▼3,6; L 8,15; 1K 11,2; 1Te 5,21} své vyznání ^▼▼3,1 naděje, neboť ten, který dal slib, ^▼▼11,11 je věrný; ^{▼▼1Te 5,24!} 24 a buďme pozorní jedni k druhým, ^{▼▼n : všímejme si jedni druhých (Mt 7,3; L 12,27) / mysleme … (Ř 4,19p)} ⌈abychom se rozněcovali v⌉ ^{▼▼ř.: k rozněcování …} lásce a dobrých skutcích. ^{▼▼Tt 3,8} 25 Nezanedbávejme ^{▼▼n.: Nezanechávejme (ř.: zanechávajíce)} své společné shromažďování, ^{▼▼Sk 2,42} jak mají někteří ve zvyku, ^{▼▼L 4,16} nýbrž povzbuzujme se, ^{▼▼ř.: povzbuzujíce se; 3,13p; Sk 14,22; 1Te 2,11} a to tím více, čím více vidíte, že se ten den ^{▼▼1K 3,13} přibližuje.

26 Neboť jestliže dobrovolně ^{▼▼Nu 15,30} hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, ^{▼▼1Tm 2,4} nezůstává již více oběť za hříchy, 27 nýbrž jakési hrozné očekávání soudu ^▼▼9,27 a žár ohně, ^{▼▼Nu 16,35; Sf 3,8; Mt 3,10; 25,41; Zj 20,15} který bude stravovat odpůrce. ^{▼▼Dt 32,43; L 19,27} 28 Kdo pohrdl ^{▼▼2S 12,9} Mojžíšovým zákonem, umírá bez slitování ^{▼▼Dt 19,13; Jr 13,14} na základě svědectví dvou nebo tří svědků. ^{▼▼Dt 19,15} 29 Uvažte, ^{▼▼2,3; 12,25} oč horšího trestu bude hoden ten, kdo pošlapal Syna Božího, ^▼▼6,6 a krev smlouvy, ^{▼▼13,20; Mt 26,28} jíž byl posvěcen, ^▼▼9,13 měl za nečistou, ^{▼▼ř. 'obecnou', tzn. nesvatou} a Ducha ^{▼▼Ef 4,30} milosti ^{▼▼ Za 12,10} potupil? 30 Neboť známe toho, kdo řekl: 'Mně náleží pomsta, já odplatím.' ^{▼▼//Dt 32,35} A opět: 'Pán bude soudit svůj lid.' ^{▼▼//Dt 32,36; Ž 135,14} 31 Je hrozné ^▼▼v. 27 upadnout do rukou živého ^▼▼3,12 Boha.

32 Připomínejte ^{▼▼1K 4,17; 2K 7,15; 2Tm 1,6; Mk 11,21; 14,72†; srv. He 10,3} si dřívější dny, v nichž ⌈jste byli osvíceni ^▼▼6,4 a⌉ ^{▼▼ř.: byvše osvíceni} přestáli jste mnohý zápas ^{▼▼ř. athlésis; HL; srv. Ef 6,12p} s utrpením. 33 Buď jste byli veřejně vystavováni ^{▼▼ř. theatrizó; HL; srv. 1K 4,9} urážkám ^{▼▼n.: potupě / pohaně; 11,26 13,13; Ř 15,3; 1Tm 3,7†} a soužením, ^{▼▼Mt 13,21!} nebo jste se stali společníky ^{▼▼n.: účastníky; 2K 1,7; 8,23; 1Pt 5,1} těch, s nimiž se takto nakládalo. 34 Vždyť jste měli soucit ^{▼▼4,15p†} s vězni ^{▼▼13,3; var.: mým vězením} a uloupení svého majetku ^{▼▼Mt 19,21} jste přijali s radostí, vědouce, že máte [v nebi] vlastnictví ^{▼▼Sk 2,45†} lepší ^▼▼6,9! a trvalé. ^{▼▼1Pt 1,4} 35 Neodhazujte ^{▼▼srv. Mk 10,50†} tedy svou smělou důvěru, ^▼▼v. 19 která má velikou odplatu. ^{▼▼2,2; 11,6p; Mt 5,12} 36 Je vám totiž třeba vytrvalosti, ^{▼▼12,1; L 8,15; 2Te 1,4} abyste vykonali Boží vůli ^{▼▼13,21; Ř 1,10!; Ef 6,6} a obdrželi ^▼▼11,13p zaslíbení. ^▼▼6,12 37 'Neboť ještě velmi, velmi krátký čas, ^▼▼v. 25 a ⌈ten, který má přijít⌉, ^{▼▼ř.: ten přicházející; Mt 11,3} přijde a nebude otálet; 38 [můj] spravedlivý bude žít z víry, ale kdyby ustoupil, nebude v něm mít moje duše zalíbení.' ^{▼▼Abk 2,3—4 (LXX)} 39 My však nejsme ⌈ti, kdo ustupují⌉ ^{▼▼ř.: (lidé) ustoupení} k záhubě, ^{▼▼Mt 7,13; 2Pt 2,1} nýbrž lidé víry k zachování duše.