Gen 42 | CzeCSP | STEP | Když Jákob viděl, že v Egyptě je obilí, řekl svým synům: Proč civíte jeden na druhého?

‏ Genesis 42

Josefovi bratři vysláni do Egypta

1 Když Jákob viděl, že v Egyptě je obilí, ^{▼▼[oproti 41,57 je v této kap. a v 43,2; 44,2; 47,14; Neh 10,32 a Am 8,5 použit h. výraz prav. odvozený od slovesa „zlomit / zhroutit“, tedy „to, co je lámáno“ — „drceno“]} řekl ^{▼▼h.: + Jákob} svým synům: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč civíte jeden na druhého? 2 A řekl: Hle, slyšel jsem, že v Egyptě je obilí. Sestupte tam a nakupte tam pro nás obilí, abychom zůstali naživu a nezemřeli. 3 Deset Josefových bratří tedy sestoupilo, aby v Egyptě nakoupili obilí. 4 Josefova bratra Benjamína Jákob s jeho bratry neposlal, protože si říkal: Jen aby ho nepotkalo neštěstí! ^{▼▼v. 38; 44,29; Ex 21,22—23}

5 Izraelovi synové přišli nakupovat obilí spolu s dalšími, kteří také ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šli, protože v kenaanské zemi byl hlad.

6 Josef byl pánem ^▼▼41,41 nad zemí, byl tím, kdo prodával všemu lidu země. Josefovi bratři přišli a klaněli ^▼▼37,7 se mu tváří k zemi. 7 Když Josef spatřil své bratry, poznal je, ale nedal se jim ^{▼▼1Kr 14,5—6 — vydávat se za někoho jiného} poznat a mluvil s nimi tvrdě. Řekl jim: Odkud jste přišli? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli: Z kenaanské země, abychom nakoupili potravu. 8 Josef své bratry poznal, ale oni ho nepoznali. 9 Tu si Josef vzpomněl na sny, které o nich měl. Řekl jim: Jste ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zvědové! Přišli jste, abyste viděli ⌈nechráněná místa⌉ ^{▼▼h.: nahotu; v. 12} země. 10 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli mu: Ne, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}pane, tvoji otroci přišli, aby nakoupili potravu. 11 Všichni jsme synové jednoho muže. Jsme poctiví lidé, tvoji otroci ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}nejsou ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zvědové! 12 Řekl jim: Ne, neboť jste přišli, abyste viděli nechráněná místa země! 13 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli: Nás, tvých otroků, bylo dvanáct bratrů, synů jednoho muže v kenaanské zemi. A hle, nejmladší je dnes s naším otcem a jeden už není. 14 A Josef jim řekl: Je to tak, jak jsem vám říkal: Jste ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zvědové. 15 Tak budete přezkoušeni: Jakože ^{▼▼[Nejslavnostnější přísežná formule (později v Izraeli hojně užívaná) byla spojována se jménem nějaké autority — vládnoucího panovníka (2S 14,19), božstva mluvčího (Am 8,14) či samotného Hospodina (srv. Sd 8,19; 1S 14,39); srv. Dt 6,13; Jk 5,12]} živ je farao, nevyjdete odsud, pokud váš nejmladší bratr nepřijde sem. 16 Pošlete jednoho z vás, ať přivede vašeho bratra, zatímco vy budete spoutáni. ^{▼▼n.: uvězněni} Tak budou přezkoušena vaše slova, máte–li pravdu. Jestli ne, jakože živ je farao, jste ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zvědové. 17 Pak je ⌈dal spolu⌉ ^{▼▼[pro dání do vazby se obvykle používá běžné sloveso dát (40,3n.7!); zde je použito jiné sloveso ’āsaṗ (tj. shromáždit), prav. pro slovní hříčku na jméno Josef]} na tři dny do vazby.

18 Třetího dne jim Josef řekl: Udělejte toto a zůstanete naživu; já se bojím Boha: ^{▼▼srv. 39,9; 20,11; Lv 25,43; Neh 5,15; ::L 18,2.4} 19 Jste–li poctiví, jeden váš bratr zůstane spoután ve vašem vězení a vy jděte a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přineste svým hladovějícím ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}rodinám obilí 20 a svého nejmladšího bratra přiveďte ke mně. Tak se vaše slova potvrdí a nezemřete. I učinili tak. 21 A říkali ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jeden druhému: Jistě neseme vinu ^{▼▼37,26—28; 45,3; Oz 5,15} za svého bratra. Viděli jsme soužení jeho duše, když nás prosil o milost, a nevyslyšeli jsme ho. Proto na nás přišlo toto soužení. 22 Rúben jim odpověděl: Což jsem vám neříkal, ^▼▼37,21 abyste proti chlapci nehřešili? Ale neposlechli jste. A hle, již je jeho krev ^{▼▼9,6; 1Kr 2,32; 2Pa 24,22; Ž 9,12} vyhledávána. 23 Oni však nevěděli, že Josef rozumí, protože mezi nimi byl ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}tlumočník. 24 Odvrátil se od nich a plakal. ^{▼▼43,30; 45,14} Pak se k nim obrátil, mluvil s nimi, vybral z nich Šimeóna ^{▼▼[druhého nejstaršího, možná proto, že nejstarší Rúben se ho snažil zachránit]} a před jejich očima ho svázal. 25 Pak Josef přikázal, aby jejich nádoby naplnili obilím a aby vrátili ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každému jeho peníze ^{▼▼h. stříbro (tak i dále)} do jeho pytle a aby jim dali potravu na cestu. ^{▼▼Ř 12,17—21; 1Pt 3,9} Když jim to udělali, 26 naložili své obilí na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}osly a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}vyšli odtamtud.

27 Když jeden otevřel svůj pytel, aby v tábořišti dal svému oslu krmivo, ^▼▼43,24 uviděl své peníze. Hle, byly nahoře ^{▼▼h.: v ()ústí} v jeho žoku. 28 A řekl svým bratrům: Mé peníze jsou zpět! Zase ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}zde v mém žoku! ⌈Byli ohromeni strachem⌉ ^{▼▼h.: Jejich srdce odešlo; srv. Ž 40,13p; Jr 4,9} a roztřeseně se obraceli ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jeden na druhého se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Co nám to Bůh udělal? ^{▼▼43,23; n. Jak to s námi Bůh jednal; Dt 1,30; 1Kr 8,39; Am 3,6}

29 Když přišli do kenaanské země ke svému otci Jákobovi, oznámili mu všechno, co se jim přihodilo: 30 Ten muž, pán země, s námi mluvil tvrdě a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}pokládal nás za ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zvědy ve své zemi. 31 Řekli jsme mu: Jsme poctiví, nejsme ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zvědové. 32 Bylo nás dvanáct bratrů, synů našeho otce. Jeden už není a nejmladší je ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}teď s naším otcem v kenaanské zemi. 33 Ten muž, pán země, nám ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Podle toho poznám, že jste poctiví. Jednoho svého bratra ponechte u mě a vezměte obilí ^{▼▼dle var; TM: –} pro své hladovějící ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}rodiny a jděte. 34 Pak přiveďte svého nejmladšího bratra ke mně. Tak poznám, že nejste ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zvědové, ale jste poctiví. Vašeho bratra vám vydám a budete moci procházet zemí jako kupci. ^▼▼34,10

35 Potom se stalo, když vyprazdňovali své pytle, hle, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý měl svůj váček s penězi ve svém pytli! Když oni i jejich otec uviděli váčky ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}peněz, dostali strach. 36 Jejich otec Jákob jim řekl: Připravujete mě o děti! Josef není, Šimeón není, a teď vezmete Benjamína! ⌈Všechno to na mě ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}dopadá!⌉ ^{▼▼n.: Všechno je proti mně!; $} 37 Rúben svému otci řekl: Dva mé syny můžeš dát usmrtit, jestliže ho nepřivedu k tobě. ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}Svěř ho do mých ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}rukou a já ho přivedu zpět k tobě. 38 Ale Jákob řekl: Můj syn s vámi nesestoupí, protože jeho bratr je mrtev a on zůstal sám. Kdyby ho potkalo neštěstí ^▼▼v. 4 na cestě, kterou půjdete, s žalem ^{▼▼44,31; Ž 31,11; Jr 8,18} byste přivedli mé šediny dolů do podsvětí.