Genesis 38
Juda a Támar
1V té době se stalo, že Juda ▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
odešel od svých bratrů a uchýlil se až k adulamskému ▼▼2Pa 11,5.7
muži ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
jménem Chíra. 2Juda tam spatřil dceru kenaanského muže ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
jménem Šúa. Vzal si ji za ženu a vešel ▼▼6,4p; Sd 16,1
k ní. 3Otěhotněla a porodila syna. Juda mu dal jméno Ér. ▼▼46,12; Nu 26,19
4Pak znovu otěhotněla, porodila syna a dala mu jméno Ónan. 5A ještě znovu porodila syna a dala mu jméno Šela. ⌈Bylo to⌉ ▼▼n.: Juda byl
v Kezíbu, ▼▼[snad totožné s Akzíb (Joz 15,44), 5 km západně od Adulamu; srv. mužové Kózeby (jiná forma jména) v 1Pa 4,21n]
když ho porodila. 6Pak Juda vybral ▼▼h.: vzal; 21,21; 24,3; 28,2
pro Éra, svého prvorozeného, ženu ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
jménem Támar. 7Ale Judův prvorozený Ér byl zlý ▼▼13,13; 2Pa 33,6
v Hospodinových očích a Hospodin ho usmrtil. ▼▼1Pa 2,3
8I řekl Juda Ónanovi: Vejdi k ženě svého bratra a splň vůči ní švagrovskou povinnost; ▼▼Dt 25,5
vzbuď svému bratru potomka. 9Ónan věděl, že ten potomek nebude patřit jemu, proto když vcházel k ženě svého bratra, vypouštěl ▼▼h.: ničil / mařil
semeno na zem, aby nedal potomka svému bratru. 10To, co ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
páchal, bylo v Hospodinových očích zlé. Proto usmrtil i jeho. 11Juda pak řekl své snaše Támaře: Usaď se jako vdova v domě svého otce, dokud nevyroste můj syn Šela. Říkal si však: Aby také on nezemřel jako jeho bratři. Támar tedy šla a usadila se v otcovském domě. 12Uplynulo mnoho dní ▼▼h. Rozmnožily se dny; srv. 1S 7,2
a Judova žena, dcera Šúova, zemřela. Když se Juda utěšil, ▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
šel se svým adulamským přítelem Chírou ke ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
střihačům svých ovcí do Timny. ▼▼Joz 15,10.57
13Támaře bylo oznámeno: Hle, tvůj tchán ▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
jde do Timny stříhat ▼▼31,19
▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ovce. 14Odložila ▼▼h.: Odstranila / odňala ze sebe
tedy své vdovské šaty, zakryla se závojem, ▼▼24,65; v. 19†
úplně se zahalila a posadila se u vstupu do Énajimu, ▼▼v Joz 15,34: Énam
který je na cestě do Timny. Viděla totiž, že Šela vyrostl a ona mu nebyla dána za ženu. 15Juda ji spatřil a považoval ji za ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
nevěstku, protože měla zakrytou ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tvář. 16Naklonil se k ní u cesty a řekl: Pojď, ▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
chci k tobě vejít. ▼▼v. 2
(Nevěděl totiž, že je to jeho snacha.) ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděla: Co mi dáš, když ke mně vejdeš? 17Řekl: Pošlu kůzle ze stáda. ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděla: Dej však zástavu, než je pošleš. 18Řekl: Jakou zástavu ti mám dát? ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděla: Svůj pečetní prsten, ▼▼Jr 22,24; Ag 2,23
šňůrku ▼▼n.: se ()šňůrkou; [tj. se š., na níž byl pečetní prsten upevněn]
a ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
hůl, kterou máš v ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ruce. Dal jí to, vešel k ní, a ona s ním otěhotněla. 19Pak vstala, ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
odešla, odložila ▼▼v. 14p
▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
závoj a oblékla si vdovské šaty. 20Juda pak poslal ⌈svého adulamského přítele s kůzletem,⌉ ▼▼h.: kůzle z koz v ruce svého přítele Adulamity
aby vzal ▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
od té ženy zástavu, ale nenašel ji. 21Vyptával se mužů v tom místě: Kde je ta chrámová nevěstka, ▼▼[Chíra používá odlišný, „přijatelnější“ výraz, jelikož chrámová prostituce byla v Kenaanu na vyšší sociální úrovni]; Dt 23,18; Oz 4,14
která byla v Énajimu u cesty? ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpovídali: Žádná chrámová nevěstka tu nebyla. 22Vrátil se k Judovi a řekl: Nenašel jsem ji. Také muži v tom místě říkali, že tam žádná chrámová nevěstka nebyla. 23Juda řekl: Ať si to vezme; jen abychom nebyli v pohrdání. ▼▼Př 18,3
▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
Vždyť jsem jí to kůzle poslal, ale tys ji nenašel. 24Asi po třech měsících bylo Judovi oznámeno: Tvá snacha Támar se dopustila smilstva, a hle, také je ze smilstva těhotná. Juda ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Vyveďte ji, ať je upálena. ▼▼Lv 21,9
25Když ji vyváděli, vzkázala svému tchánovi: Jsem těhotná s mužem, kterému patří tyto věci. A ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
pokračovala: Prozkoumej, ▼▼37,32
▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
prosím, komu patří tento ⌈pečetní prsten,⌉ ▼▼dle var.; ve v. 18 m.; zde TM: f.
šňůrka ▼▼dle var.; TM: pl; v. 18p
a tato hůl. 26Juda to prozkoumal a řekl: Je spravedlivější než já, ▼▼1S 24,17
neboť jsem ji nedal svému synu Šelovi. A už ji znovu nepoznal. ▼▼4,1p
27Když nastal čas jejího ▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)
porodu, hle, v jejím lůnu byla dvojčata. ▼▼srv. 25,24—26
28Stalo se, když rodila, že jedno ▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
vystrčilo ruku. Porodní bába vzala karmínový provázek, přivázala mu ho na ruku a řekla: Toto ▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
vyjde první. 29Avšak když vtáhl ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ruku zpět, hle, vyšel jeho bratr. Řekla: Jakou trhlinu jsi pro sebe protrhl? I dali mu jméno Peres. ▼▼[tj. Trhlina; stal se Davidovým předkem (Rt 4,18—22; Mt 1,1—6)]
30Potom vyšel jeho bratr, který měl na ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ruce karmínový provázek. Jemu dali jméno Zerach. ▼▼[tj. Rozbřesk]
Copyright information for
CzeCSP