Gen 18 | CzeCSP | STEP | I ukázal se mu Hospodin u Mamreho dubů, když seděl u vchodu do stanu za denního žáru.

‏ Genesis 18

Tři hosté, potvrzen čas narození Izáka

1 I ukázal ^▼▼12,7 se mu Hospodin u Mamreho dubů, ^▼▼13,18 když seděl u vchodu do stanu za denního žáru. 2 Když ⌈pozvedl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oči⌉ ^▼▼13,14 a rozhlédl se, hle, tři muži stáli proti němu. Když je uviděl, běžel jim od vchodu do stanu vstříc, poklonil se až k zemi ^▼▼19,1 3 a řekl: Panovníku, jestliže jsem ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}nyní nalezl ve tvých očích milost, ^▼▼6,8 nepomíjej ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím svého otroka. ^{▼▼Dt 34,5p} 4 ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Nechám přinést trochu vody, abyste si mohli umýt nohy, ^{▼▼19,2; 24,32; 43,24} a odpočiňte si ^{▼▼h.: opřete se} pod stromem. 5 Vezmu ^{▼▼srv. Sd 6,18; 13,15} trochu ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}jídla, abyste se ^{▼▼h.: svá srdce; Sd 19,5} ^{▼▼imperativ}posilnili. Potom půjdete dál. Vždyť proto ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}procházíte kolem svého otroka! Řekli: ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Udělej, jak jsi řekl. 6 Abraham pospíchal do stanu k Sáře a řekl: Rychle zadělej tři míry ^{▼▼[asi 22 litrů]} jemné mouky ^{▼▼srv. 1Kr 5,2; Ez 16,13.19} a udělej podpopelné chleby. ^{▼▼[rychlé, tenké a kulaté placky]; Nu 11,8; 1Kr 17,13; Oz 7,8} 7 A Abraham běžel k dobytku, vzal jemné a hezké tele ^{▼▼1S 28,24v; L 15,23} a dal ho mládenci, aby ho rychle ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}připravil. 8 Potom vzal máslo, ^{▼▼2S 17,29; Iz 7,15} mléko a tele, které ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}připravil, a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}předložil ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.

9 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Zeptali se ho: Kdepak je tvá žena Sára? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Zde ve stanu. 10 Jeden řekl: ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}Jistě se k tobě vrátím ⌈napřesrok o tomto čase,⌉ ^{▼▼h.: podle času života / jak toto období bude opět živé; srv. 21,7; 2Kr 4,16n} a hle, tvá žena Sára bude mít syna. ^{▼▼//Ř 9,9} (A Sára poslouchala u vchodu do stanu za ním. 11 Abraham i Sára byli staří, ^{▼▼L 1,18} ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}pokročilého ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}věku. Sáře již přestal běh ^{▼▼[tzn. menstruace]} ženský.) 12 Sára se v ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nitru zasmála: Poté, co jsem zestárla, se mi ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}dostane rozkoše! ^{▼▼n. (dle NET — homonymum): početí} I můj pán ^{▼▼1Pt 3,16; n.: manžel} je už starý. 13 Hospodin řekl Abrahamovi: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč se to Sára smála a říkala si: Cožpak budu opravdu rodit, když jsem stará? 14 Je snad nějaká ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc pro Hospodina nesnadná? ^{▼▼n.: nemožná; Jr 32,27; L 1,34—37; Mt 19,25n} V určený čas se k tobě vrátím, ⌈napřesrok o tomto čase,⌉ ^{▼▼v. 10p} a Sára bude mít syna. 15 Ale Sára to zapřela: Nesmála jsem se, protože se bála. On řekl: Kdepak, přece ses smála.

Abraham se přimlouvá za Sodomu

Pak se odtamtud muži zvedli a pohlédli ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}směrem k Sodomě. ^{▼▼h.: k tváři Sodomy; 10,19; 13,10; [hřích Sodomy se stal příslovečným — Iz 3,9; Jr 23,14; Pl 4,6; Ez 16,46—56]} Abraham šel s nimi, aby je vyprovodil. ^{▼▼h.: propustil / poslal pryč — je zde použito v pozitivním smyslu} 17 A Hospodin řekl: Cožpak budu před Abrahamem tajit, ^{▼▼h.: zakrývat; srv. Am 3,7} co chci udělat? 18 Abraham se ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě stane velikým a mocným národem a budou v něm ^{▼▼12,3; 28,14} požehnány všechny národy země. 19 Neboť ⌈jsem se s ním sblížil, takže⌉ ^{▼▼n : vybral / určil jsem ho k tomu, aby …; h.: poznal jsem ho, takže (/ aby) …; srv Am 3,2; [formulace naznačuje, že Abraham byl s Hospodinem ve zvl. vztahu smlouvy]; var.: vím, že} přikáže ^{▼▼Dt 6,6—7} svým synům a svému domu po sobě, aby zachovávali ^▼▼17,9 ⌈Hospodinovu cestu⌉ ^{▼▼Sd 2,22!; Př 10,29; Jr 5,4n; srv. Sk 9,2} a konali ^{▼▼n.: prosazovali / zastávali / jednali podle …} ⌈spravedlnost a právo,⌉ ^{▼▼Ž 33,5; Př 21,3} aby Hospodin Abrahamovi ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}naplnil to, co o něm řekl. ^▼▼12,2

20 I řekl Hospodin: ⌈Křik proti Sodomě⌉ ^{▼▼19,13; h.: Křik Sodomy …; [zřejmě volání těch, kdo trpěli jejich hříchy a bezprávím (2Pt 2,7n), po Božím soudu]; 4,10} a Gomoře je tak velký a jejich hřích tak přetěžký, 21 že ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}musím sestoupit ^▼▼11,5.7 a podívat se, zdali ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}jednají zcela podle toho křiku, který se ke mně ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}donesl. A jestli ne, zjistím to. 22 Muži se odtamtud obrátili a šli k Sodomě, ale Abraham ještě stál ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem. ^{▼▼19,27; Ž 106,23; Jr 15,1}

23 Abraham přistoupil a řekl: Cožpak ^{▼▼[srv. další blízké otázky — 17,17; 18,13.17]} s ničemou vyhladíš i spravedlivého? ^{▼▼7,1; 20,4; Dt 25,1; 1Kr 8,32; Jb 34,17; Ž 11,4—7; Ez 21,8} 24 Možná je uprostřed toho města ^{▼▼[A. se již podruhé nasazuje pro toto město — 14,14—16]} padesát spravedlivých. Cožpak ho přece vyhladíš a neodpustíš ^{▼▼h.: nepozdvihneš hřích / vinu; 1S 15,25; Oz 14,3} tomu místu kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou uprostřed něho? 25 Ať je to od tebe vzdáleno, abys učinil takovou ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc, že bys usmrtil spravedlivého s ničemou, takže by na tom spravedlivý byl tak jako ničema. Ať je to od tebe vzdáleno! Cožpak ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}soudce ^{▼▼Sd 11,27; Ž 7,12; 9,5; 94,2; Iz 33,22; Ř 3,6} celé země nebude ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}jednat podle práva? ^{▼▼v. 19; Dt 32,4} 26 Hospodin ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Jestliže najdu ^{▼▼Jr 5,1} v Sodomě uprostřed města padesát spravedlivých, odpustím kvůli ^{▼▼v. 31n; 3,17; 12,16; 1S 23,10; 2S 6,12} nim celému tomu místu.

27 Abraham pokračoval ^{▼▼h.: odpověděl} a řekl: Hle, dovolím si mluvit k Panovníkovi, ačkoliv jsem prach ^{▼▼2,7; Jb 30,19; 42,6} a popel. 28 Možná, že do padesáti spravedlivých bude chybět pět. Zničíš ^{▼▼13,10; 19,13n} pro těch pět celé město? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Nezničím, najdu–li tam čtyřicet pět. 29 Ještě dále k němu mluvil ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Možná se jich tam najde čtyřicet. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Pro těch čtyřicet to neučiním. 30 Pak řekl: Ať se Panovník nerozzlobí, ^{▼▼h.: nevzplane hněvem; srv. 4,5; Dt 6,5; 1S 15,11} že ještě mluvím. Možná se jich tam najde třicet. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Neučiním to, najdu–li tam třicet. 31 Nato řekl: Hle, dovolím si mluvit k Panovníkovi. Možná se jich tam najde dvacet. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Nezničím je kvůli těm dvaceti. 32 Potom řekl: Ať se Panovník nerozhněvá, ^{▼▼h.: nevzplane hněvem; srv. 4,5; Dt 6,5; 1S 15,11} když promluvím ještě jednou. ^{▼▼Sd 6,39} Možná se jich tam najde deset. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Nezničím je kvůli těm deseti. 33 Když dokončil ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}rozhovor ^▼▼17,22 s Abrahamem, Hospodin ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešel; a Abraham se vrátil do svého domova. ^{▼▼h.: místa; tj. Mamre}