Eze 14 | CzeCSP | STEP | Tu ke mně přišli někteří z izraelských starších a posadili se přede mnou.

‏ Ezekiel 14

Oprávněnost Božích soudů

1 Tu ke mně ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}přišli ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}někteří z izraelských starších a posadili se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}přede mnou. ^{▼▼8,1; 20,1; 33,31}

2 I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: 3 Lidský synu, tito muži ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vnesli své bůžky ^{▼▼6,4; 20,16} do svého srdce a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}položili před ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}sebe ⌈pohoršení své zvrácenosti.⌉ ^{▼▼n.: co je svádí ke zvrácenosti; 7,19; 44,12} Cožpak jim ⌈ ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}opravdu dovolím se ^{▼▼Pozn. 60 v tabulce na str. 1499}dotazovat?⌉ ^{▼▼n.: dám opravdu („najitím“) najít (sloveso je užíváno pro domožení se prorockého výroku — pídit se, pátrat; 20,3.31; 2Kr 1,16; 3,11; 8,8)}

4 Proto s nimi promluv. Řekneš jim: Toto praví Panovník Hospodin: ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Každému muži z domu izraelského, který ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vnese své bůžky do svého srdce, položí před ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi -- ⌈každému takovému, kdo přijde, ^{▼▼pf.; K: v něm} ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}odpovím já Hospodin podle množství jeho bůžků.⌉ ^{▼▼[Hřích je zde sám sobě trestem. Viz Př 26,5: Odpověz hlupákovi podle jeho hlouposti…]} 5 A tak ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}uchopím dům izraelský za ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}srdce, kterým se ode mne oni všichni odvrátili ^{▼▼h.: odcizili} ke svým bůžkům.

6 Proto řekni domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Obraťte ^{▼▼[Ezechiel zvěstuje nevyhnutelné Boží soudy, na třech místech však volá k pokání (obrácení): zde, 18,30 a 33,11.]} se a odvraťte od svých bůžků, od všech svých ohavností odvraťte svou tvář. 7 Neboť ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každému muži z domu izraelského i z ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}příchozích, kteří ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}budou pobývat v Izraeli, když se ode mne oddělí, ^{▼▼n.: zasvětí} ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vnese své bůžky do svého srdce, položí před ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}sebe pohoršení své zvrácenosti a přijde k prorokovi, aby se jej na mě ^{▼▼Pozn. 60 v tabulce na str. 1499}dotázal, já Hospodin mu sám odpovím. ^{▼▼ptc.; [Modlář se dotazuje proroka, ale Hospodin mu neodpoví skrze proroka, odpoví mu přímo — ne slovem, ale skutkem (viz následující verš).]} 8 ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}Nastavím svou tvář ^{▼▼15,7; Lv 26,17; Ž 34,17; Jr 21,10} proti onomu muži, učiním ho znamením ^{▼▼4,3; Nu 17,3.25; 26,10v} a pořekadlem ^{▼▼Dt 28,37; Jl 2,17} a ⌈vyhladím ho zprostřed svého lidu.⌉ ^{▼▼[Za modlářství byl trest smrti (viz Dt 13,6—18).]; Lv 17,10; Jr 44,11} I poznáte, že já jsem Hospodin.

9 A když se ten prorok dá svést a promluví slovo, ⌈svedl jsem ho ^{▼▼h.: onoho proroka} já Hospodin.⌉ ^{▼▼1Kr 22,23; 2Te 2,11} Vztáhnu proti němu svou ruku a vyhladím jej zprostřed svého izraelského lidu. 10 I ponesou svou zvrácenost. Zvrácenost toho, kdo se ^{▼▼Pozn. 60 v tabulce na str. 1499}dotazuje, bude stejná jako zvrácenost proroka. 11 To aby už ode mne dům izraelský ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}nezbloudil ^{▼▼44,10; 48,11; 2Pt 2,15; n.: nebloudil} a ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}neposkvrňoval ^{▼▼20,7.18; 37,23v} se už žádnými ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}přestoupeními. I ⌈budou mým ^{▼▼h.: mi} lidem a já budu jejich ^{▼▼h.: jim} Bohem,⌉ ^{▼▼ 11,20; 36,28, 37,27; Ex 6,7; Lv 26,12; Jr 7,23; 11,4} je výrok Panovníka Hospodina.

12 I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: 13 Lidský synu, pokud proti mně země zhřeší tím, že se zpronevěří věrolomností, ^{▼▼n.: zpronevěrou; 15,8; Joz 7,1} vztáhnu proti ní ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku, zlomím jí hůl ^{▼▼4,16p; 5,16; Lv 26,26} chleba, pošlu do ní hlad a vyhladím z ní ⌈člověka i zvíře.⌉ ^{▼▼v kolektivním smyslu: lidi i zvířata; 25,13; Jr 32,43; Sf 1,3} 14 A budou–li uprostřed ní tito tři muži: ⌈Noe, Daniel ^▼▼28,3 a Jób,⌉ ^{▼▼[Noe zachránil svou zbožností sebe a svou rodinu, nikoli lidstvo. Jób nezachránil ani své děti. Daniel je zde určitou záhadou. Na rozdíl od Noeho a Jóba byl Ezechielovým současníkem. V době, kdy Ezechiel psal tato slova, byl Daniel již 14 let v zajetí. Záhada má dvojí možné řešení: Buď již byl Daniel opravdu tak slavný, nebo se jedná o jiného Daniela, čemuž by nasvědčovalo, že jméno je psáno trochu odlišně od Daniela ze stejnojmenné biblické knihy.]} ti ve své spravedlnosti vysvobodí ^{▼▼Př 11,4} jen svou duši, je výrok Panovníka Hospodina. 15 Kdybych přivedl do země divou zvěř, ^{▼▼5,17; Lv 26,22} ta by ji učinila bezdětnou a země by se stala spouští, ^▼▼12,20 aniž by jí kdo ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}kvůli té zvěři procházel, ^{▼▼33,28; Jr 9,11} 16 zdalipak tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syny a dcery? Oni vysvobodí sami sebe, ale země se stane spouští. 17 Anebo přivedu–li na onu zemi meč a řeknu, ať meč projde skrze zemi, a vyhladím z ní člověka i zvíře, ^▼▼29,8 18 ani tito tři muži uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- nevysvobodí syny ani dcery; oni totiž vysvobodí jen sami sebe. 19 Anebo pošlu–li na onu zemi mor ^{▼▼2S 24,15} a vyliji na ni svou zlobu ^▼▼7,8 skrze ^{▼▼h.: v …} krveprolití, abych z ní vyhladil člověka i zvíře, 20 a zdalipak Noe, Daniel a Jób uprostřed ní -- jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina -- vysvobodí syna nebo dceru? Oni ve své spravedlnosti vysvobodí jen svou duši.

21 Neboť toto praví Panovník Hospodin: I kdybych poslal na Jeruzalém své čtyři zlé soudy: ⌈meč a hlad, divou zvěř a mor,⌉ ^{▼▼5,17; 33,27} abych z něj vyhladil člověka i zvíře, 22 hle, zůstalo by v něm útočiště vyváznuvších ^{▼▼n.: vyvedených; srv. 6,8} synů a dcer; ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}ano, oni vám ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}jdou naproti a až uvidíte jejich ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}jednání ^{▼▼36,17; 2Pa 28,26; Jr 4,18} a jejich činy, dojdete útěchy nad tím zlem, které jsem uvedl na Jeruzalém, po všem, co jsem na něj uvedl. 23 A potěší vás, protože uvidíte jejich ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}jednání a jejich činy, a poznáte, že jsem nevykonal bezdůvodně ^▼▼6,10 nic, co jsem v něm vykonal, je výrok Panovníka Hospodina.