‏ Ezekiel 10

Boží sláva opouští Jeruzalém

1A hle, viděl jsem, že na klenbě, která je nad
sg., jednotné číslo (singulár)
hlavami cherubů,
[Jedná se o bytosti popisované v 1. kp.; tam nebyly nazvány cheruby, zde ano. Srv. 9,3p]
se nad nimi ukázalo cosi jako
h.: + kámen
safír, vzhledem podobné trůnu.
1,26
2Pak
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
promluvil Panovník k tomu muži oděnému lněným oděvem
9,2p
a řekl: Vejdi do meziprostoru k podvozku
Kaz 12,6; Iz 5,28; 28,28; Jr 47,3; n.: kolu
pod cherubem a naplň si hrsti žhavými uhlíky ohně z meziprostoru u cherubů a rozsypej je na město.
1,13; 24,11; Gn 19,24; Zj 8,5
I vešel tam před mýma očima.
3Když ten muž vcházel,
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
stáli cherubové na pravé
n.: jižní
straně domu. Vnitřní nádvoří naplnil oblak.
4Hospodinova sláva
3,23; 8,4; 9,3; 10,18; 11,23
se pozdvihla od cheruba k prahu domu, dům byl naplněn oblakem
1Kr 8,10; 2Pa 5,13
a nádvoří naplnila zář Hospodinovy slávy.
5A zvuk křídel cherubů bylo slyšet až na vnější nádvoří jako hlas Všemohoucího
Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Boha, když mluví.
1,24
6I stalo se, když přikázal tomu muži oděnému lněným oděvem: Vezmi oheň z meziprostoru u podvozku, z meziprostoru u cherubů, že přišel a postavil se vedle kola. 7Tu jeden cherub vztáhl svou ruku z meziprostoru u cherubů k ohni, který vyplňoval meziprostor cherubů, nabral a dal do hrstí tomu muži oděnému lněným oděvem. Ten si to vzal a vyšel. 8U cherubů se tehdy ukázalo cosi
8,3p; h.: napodobenina
jako lidská ruka pod jejich křídly.
1,8; 10,21
9A hle, viděl jsem čtyři kola vedle cherubů, jedno kolo vedle jednoho cheruba a další
h.: jedno
kolo vedle dalšího
h.: jednoho
cheruba. Vzhled těch kol byl jako třpyt
h.: + kamene
chryzolitu.
1,16
10Takže pokud jde o jejich vzhled: Všechna čtyři měla stejnou podobu, jako ⌈kdyby bylo⌉
h.: když bude
kolo uprostřed kola.
11Když se
Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
dají do pohybu,
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
pohybují se na všechny
h.: své
čtyři strany. Když se
Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
dají do pohybu,
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
neotáčejí se, protože na místo, kam se obrátí hlava,
[mnozí vykladači předpokládají, že lidská tvář každého cheruba se dívala dopředu]
tam se za ní
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
pohybují. Při svém
infinitiv konstruktivní (vázaný)
pohybu se
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
neotáčejí.
1,17
12Celé své
Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
tělo i své hřbety,
n.: záda; v 1,18, kde se mluví o kolech, přeloženo jako loukotě, zde to překlady chápou jako součást popisu cherubů
své ruce, svá křídla a ta kola mají ty čtyři bytosti kolem plná
du., dvojné číslo (duál)
očí,
1,18; Zj 4,6.8
u všech svých kol.
13Kolům, těm byl dán název podvozek, ⌈jak jsem slyšel.⌉
h.: v mých uších
14Každá bytost má čtyři tváře.
1,6
První tvář je tvář cheruba,
[popis bytostí se tu liší od 1,10; namísto tváře cheruba je tam tvář býka, a také pořadí je odlišné]
druhá tvář je tvář lidská, třetí je tvář lva a čtvrtá je tvář orla.
15Cherubové se také vznášeli. Jedná se o stejnou bytost, jakou jsem viděl u řeky Kebaru.
1,3
16Když se cherubové
Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
dají do pohybu,
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
pohybují se ta kola vedle nich, a když cherubové roztáhnou
h.: pozdvihnou
svá křídla, aby se vznesli od země, kola ⌈
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
neuhýbají; také ona zůstávají vedle nich.⌉
1,19
17Když se oni zastaví, zastaví se i kola, a když se vznesou,
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
vznášejí se kola s nimi, protože je v nich duch té bytosti.
1,21

18I vyšla Hospodinova sláva
3,23; 8,4; 9,3; 10,4; 11,23
od prahu domu a postavila se nad cheruby.
v. 4
19Cherubové roztáhli
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
křídla a vznesli se před mýma očima od země, když vycházeli, a kola měli vedle sebe.
sg., jednotné číslo (singulár)
Zůstali stát u vchodu do východní brány
11,1
Hospodinova domu a ⌈sláva Boha Izraele byla nahoře nad nimi.⌉
[Druhý pohyb „Boží slávy“ (viz 9,3 a 10,4) a opět východním směrem, tedy z chrámu pryč. Ve vidění Ezechielova chrámu naopak Hospodin od východu přichází do chrámu (43,4).]
20To
sg., jednotné číslo (singulár)
⌈jsou ty bytosti, které⌉ jsem spatřil ⌈pod Bohem Izraele⌉
v. 1; 1,26
u řeky Kebaru, a poznal jsem, že jsou to cherubové.
21Každý má čtyři tváře,
1,6; 10,14; 41,18
každý má čtyři křídla a pod svými křídly mají ruce podobné lidským.
1,8; 10,8
22Jejich tváře jsou podobné tvářím, které jsem spatřil u řeky Kebaru. ⌈Vypadali stejně -- byli to oni.⌉
h.: Jejich vzhledy i oni
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
Všichni se
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
pohybují, kam směřují
h.: ke straně
jejich tváře.

Copyright information for CzeCSP