Ezekiel 10
Boží sláva opouští Jeruzalém
1A hle, viděl jsem, že na klenbě, která je nad ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
hlavami cherubů, ▼▼[Jedná se o bytosti popisované v 1. kp.; tam nebyly nazvány cheruby, zde ano. Srv. 9,3p]
se nad nimi ukázalo cosi jako ▼▼h.: + kámen
safír, vzhledem podobné trůnu. ▼▼1,26
2Pak ▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
promluvil Panovník k tomu muži oděnému lněným oděvem ▼▼9,2p
a řekl: Vejdi do meziprostoru k podvozku ▼▼Kaz 12,6; Iz 5,28; 28,28; Jr 47,3; n.: kolu
pod cherubem a naplň si hrsti žhavými uhlíky ohně z meziprostoru u cherubů a rozsypej je na město. ▼▼1,13; 24,11; Gn 19,24; Zj 8,5
I vešel tam před mýma očima. 3Když ten muž vcházel, ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
stáli cherubové na pravé ▼▼n.: jižní
straně domu. Vnitřní nádvoří naplnil oblak. 4Hospodinova sláva ▼▼3,23; 8,4; 9,3; 10,18; 11,23
se pozdvihla od cheruba k prahu domu, dům byl naplněn oblakem ▼▼1Kr 8,10; 2Pa 5,13
a nádvoří naplnila zář Hospodinovy slávy. 5A zvuk křídel cherubů bylo slyšet až na vnější nádvoří jako hlas Všemohoucího ▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Boha, když mluví. ▼▼1,24
6I stalo se, když přikázal tomu muži oděnému lněným oděvem: Vezmi oheň z meziprostoru u podvozku, z meziprostoru u cherubů, že přišel a postavil se vedle kola. 7Tu jeden cherub vztáhl svou ruku z meziprostoru u cherubů k ohni, který vyplňoval meziprostor cherubů, nabral a dal do hrstí tomu muži oděnému lněným oděvem. Ten si to vzal a vyšel. 8U cherubů se tehdy ukázalo cosi ▼▼8,3p; h.: napodobenina
jako lidská ruka pod jejich křídly. ▼▼1,8; 10,21
9A hle, viděl jsem čtyři kola vedle cherubů, jedno kolo vedle jednoho cheruba a další ▼▼h.: jedno
kolo vedle dalšího ▼▼h.: jednoho
cheruba. Vzhled těch kol byl jako třpyt ▼▼h.: + kamene
chryzolitu. ▼▼1,16
10Takže pokud jde o jejich vzhled: Všechna čtyři měla stejnou podobu, jako ⌈kdyby bylo⌉ ▼▼h.: když bude
kolo uprostřed kola. 11Když se ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
dají do pohybu, ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
pohybují se na všechny ▼▼h.: své
čtyři strany. Když se ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
dají do pohybu, ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
neotáčejí se, protože na místo, kam se obrátí hlava, ▼▼[mnozí vykladači předpokládají, že lidská tvář každého cheruba se dívala dopředu]
tam se za ní ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
pohybují. Při svém ▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)
pohybu se ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
neotáčejí. ▼▼1,17
12Celé své ▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499
tělo i své hřbety, ▼▼n.: záda; v 1,18, kde se mluví o kolech, přeloženo jako loukotě, zde to překlady chápou jako součást popisu cherubů
své ruce, svá křídla a ta kola mají ty čtyři bytosti kolem plná ▼▼du., dvojné číslo (duál)
očí, ▼▼1,18; Zj 4,6.8
u všech svých kol. 13Kolům, těm byl dán název podvozek, ⌈jak jsem slyšel.⌉ ▼▼h.: v mých uších
14Každá bytost má čtyři tváře. ▼▼1,6
První tvář je tvář cheruba, ▼▼[popis bytostí se tu liší od 1,10; namísto tváře cheruba je tam tvář býka, a také pořadí je odlišné]
druhá tvář je tvář lidská, třetí je tvář lva a čtvrtá je tvář orla. 15Cherubové se také vznášeli. Jedná se o stejnou bytost, jakou jsem viděl u řeky Kebaru. ▼▼1,3
16Když se cherubové ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
dají do pohybu, ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
pohybují se ta kola vedle nich, a když cherubové roztáhnou ▼▼h.: pozdvihnou
svá křídla, aby se vznesli od země, kola ⌈ ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
neuhýbají; také ona zůstávají vedle nich.⌉ ▼▼1,19
17Když se oni zastaví, zastaví se i kola, a když se vznesou, ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
vznášejí se kola s nimi, protože je v nich duch té bytosti. ▼▼1,21
18I vyšla Hospodinova sláva ▼▼3,23; 8,4; 9,3; 10,4; 11,23
od prahu domu a postavila se nad cheruby. ▼▼v. 4
19Cherubové roztáhli ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
křídla a vznesli se před mýma očima od země, když vycházeli, a kola měli vedle sebe. ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Zůstali stát u vchodu do východní brány ▼▼11,1
Hospodinova domu a ⌈sláva Boha Izraele byla nahoře nad nimi.⌉ ▼▼[Druhý pohyb „Boží slávy“ (viz 9,3 a 10,4) a opět východním směrem, tedy z chrámu pryč. Ve vidění Ezechielova chrámu naopak Hospodin od východu přichází do chrámu (43,4).]
20To ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
⌈jsou ty bytosti, které⌉ jsem spatřil ⌈pod Bohem Izraele⌉ ▼▼v. 1; 1,26
u řeky Kebaru, a poznal jsem, že jsou to cherubové. 21Každý má čtyři tváře, ▼▼1,6; 10,14; 41,18
každý má čtyři křídla a pod svými křídly mají ruce podobné lidským. ▼▼1,8; 10,8
22Jejich tváře jsou podobné tvářím, které jsem spatřil u řeky Kebaru. ⌈Vypadali stejně -- byli to oni.⌉ ▼▼h.: Jejich vzhledy i oni
▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
Všichni se ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
pohybují, kam směřují ▼▼h.: ke straně
jejich tváře.
Copyright information for
CzeCSP