Exodus 34
Nové desky
1Hospodin ▼▼//Dt 10,1
řekl Mojžíšovi: Vytesej si dvě kamenné desky stejné jako ty první, a napíši na desky slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztřískal. 2Buď ráno připraven. Vystoupíš ráno na horu Sínaj a zůstaneš ▼▼33,21
tam přede mnou stát na ▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
vrcholu ▼▼19,20; 24,17
hory. 3 ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
Nikdo s tebou nevystoupí a ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
nikdo se neukáže na celé hoře; ani brav či skot se nebude pást směrem k té hoře. 4Mojžíš vytesal dvě kamenné desky, stejné jako ty první, časně z rána vstal ▼▼24,4; 32,6; Sd 7,1; 1S 1,19
a vystoupil na horu Sínaj, jak mu Hospodin přikázal, a vzal s ▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
sebou dvě kamenné desky. 5Hospodin sestoupil v oblaku, stál tam s ním a zavolal ▼▼[některé překlady (již Vul) vidí jako podmět u druhého a třetího slovesa Mojžíše; to potom ovšem neodpovídá v. 6 a 33,19]
jméno Hospodin. 6Hospodin prošel kolem něho ▼▼n.: před ním
a zavolal: Hospodin, Hospodin, ▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bůh soucitný a milostivý, ▼▼Jk 5,11
pomalý k hněvu, ▼▼n : trpělivý; Ř 2,4!
hojný v milosrdenství a věrnosti, ▼▼Neh 9,17; //Ž 86,15; 103,8; 111,4; 145,8; Jl 2,13; Jon 4,2
7zachovává milosrdenství tisícům, snímá ▼▼32,32; Lv 10,17; Ž 25,18; 32,1
vinu, přestoupení a hřích, ▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
jistě však nenechá viníka bez trestu, navštěvuje s trestem vinu otců na synech i na synech synů, na třetí i čtvrté generaci. ▼▼//Nu 14,18
8Mojžíš rychle poklekl na zem, ▼▼n.: s tváří k zemi; 2Pa 20,18
klaněl ▼▼4,31; Gn 24,26; Sd 7,15
se 9a řekl: Jestliže jsem nalezl milost ▼▼33,12n
ve tvých očích, Panovníku, ať ▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
jde Panovník v našem středu, přestože ▼▼h. kî nejčastěji vyjadřuje „protože / neboť“, ovšem dle kontextu též „přestože“ (srv. Gn 48,14; Ž 55,19; Mi 7,8)
je to lid tvrdé šíje. ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Odpusť naši vinu a náš hřích a ▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
přijmi nás do dědictví. 10On ▼▼LXX: Hospodin Mojžíšovi
řekl: Hle, ▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
uzavírám smlouvu: Před celým tvým lidem učiním ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
divy, jaké nebyly stvořeny na celé zemi ani v žádném národě. A celý ▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
národ, uprostřed něhož jsi, uvidí Hospodinovo dílo, ▼▼Ž 66,3
protože to, co s tebou učiním, bude vzbuzovat hrůzu. 11Dbej ▼▼Ž 78,10; n.: Věnuj pozornost …; Iz 42,20
na to, co ti dnes přikazuji. Hle, ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
vyženu ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před tebou ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Emorejce, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Kenaance, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Chetejce, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Perizejce, ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Chivejce a ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Jebúsejce. ▼▼33,2
12Měj se na pozoru, abys ▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
neuzavřel smlouvu ▼▼23,32; Dt 7,2; Sd 2,2
s ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
obyvateli země, do níž ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
jdeš, jinak ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
budou léčkou ▼▼Dt 7,16; Sd 2,3; 8,27; Ž 106,36
ve tvém středu. 13Naopak jejich oltáře strhněte, jejich posvátné sloupy roztřískejte, ▼▼Dt 12,3
jejich posvátné kůly pokácejte. ▼▼Sd 6,25; 2Pa 17,6
14Nebudete se klanět jinému ▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
bohu, ▼▼Ž 44,21; 81,10
neboť Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je ▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bůh žárlivý. ▼▼Dt 4,24; 5,9; 6,15; Na 1,2; 1K 10,22
15 ▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
Neuzavírej smlouvu s ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
obyvateli země; budou chodit smilnit za svými bohy, budou obětovat svým bohům a ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
pozvou tě, budeš jíst z ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
jejich obětních hodů. 16A budeš si brát z ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
jejich dcer pro své syny a ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
jejich dcery budou chodit smilnit za svými bohy a přivedou ▼▼2Pa 21,11
tvé syny, aby chodili smilnit za jejich bohy. 17Slité ▼▼32,4.8; Lv 19,4; 2Pa 28,2; 34,3
bohy si nedělej. 18Budeš zachovávat svátek nekvašených chlebů. ▼▼12,17; Lv 23,6; Nu 28,16n; Mk 14,1; Sk 12,3
Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce ábíbu, neboť v měsíci ábíbu jsi vyšel z Egypta. ▼▼Dt 16,1
19Všechno, co otvírá lůno, patří mně; každý samec ze tvého dobytka, prvorozené ▼▼h.: co otevírá lůno (stejný výraz jako na počátku v.); Nu 3,12
ze skotu i ovcí. 20Prvorozeného osla vykoupíš ovcí. Jestliže ho nevykoupíš, zlomíš mu vaz. Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš. ▼▼Nu 18,15
Nikdo se neukáže ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
přede mnou s prázdnou. ▼▼Dt 16,16
21Šest dní budeš pracovat a sedmý den přestaneš. ▼▼31,17
I při orbě a při žni ▼▼Gn 45,6; 1S 8,12
přestaneš. 22Budeš ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
slavit svátek týdnů, ▼▼Nu 28,26; Dt 16,10; 2Pa 8,13
prvotin pšeničné žně a svátek sklizně na konci ▼▼1S 1,20; 2Pa 24,23
roku. 23Třikrát za rok se každý, kdo je u tebe mužského pohlaví, ukáže ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Panovníkem Hospodinem, Bohem Izraele. 24Neboť vyženu ▼▼Dt 11,23; 1Kr 14,24; Ž 44,3
▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před tebou pohanské ▼▼Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
národy a rozšířím ▼▼Dt 12,20; 19,8; 1Pa 4,10
tvé území a ▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
nikdo nebude dychtit po tvé zemi, když budeš třikrát za rok vystupovat, aby ses ukázal ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodinem, svým Bohem. 25Nebudeš obětovat ▼▼h.: zabíjet
krev mé oběti ⌈spolu s⌉ ▼▼(předložka ‘al — obv.: na / nad — má vícekrát v souvislosti s obětmi význam „spolu s“ — Lv 7,12! aj.)
kvašeným. ▼▼Lv 2,11; Am 4,5
Nezůstane do rána nic z oběti svátku Velikonoc. 26⌈To nejlepší ▼▼h.: Prvotinu
z prvotin své ▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
země ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
přineseš do domu Hospodina, svého Boha. Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky. ▼▼//23,19; Dt 14,21
27Hospodin řekl Mojžíšovi: Napiš si tato slova, neboť ▼▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
podle těchto slov jsem ▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
uzavřel smlouvu s tebou a s Izraelem. 28Byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí; ▼▼24,18; Dt 9,9; 1Kr 19,8; Mt 4,2
chléb nejedl a vodu nepil a napsal na desky slova smlouvy, Deset slov. ▼▼Dt 4,13; 10,4; od toho ř. Dekalog, resp. Desatero
29I stalo se, když Mojžíš sestupoval z hory Sínaj -- dvě desky svědectví byly v Mojžíšově ruce, když sestupoval z hory -- že Mojžíš nevěděl, že kůže jeho tváře září ▼▼(Vul. rozuměla h. výrazu od prvotního významu slova — „roh“, ale zde je slovo odvozené od jiného významu kořene dosvědčeného též v Abk 3,4 — paprsek)
od toho, jak s ním mluvil. 30Když Áron a všichni synové Izraele ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
uviděli Mojžíše, a hle, kůže jeho tváře zářila, báli se k němu přiblížit. ▼▼2K 3,7
31Mojžíš však na ně zavolal a Áron i všichni předáci v pospolitosti se k němu vrátili; Mojžíš k nim promluvil. 32Potom přistoupili všichni synové Izraele a on jim vydal příkazy, vše, co s ním mluvil Hospodin na hoře Sínaj. 33Když s nimi Mojžíš domluvil, ▼▼Dt 32,45p
dal si na ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tvář závoj. ▼▼v. 34n†; 2K 3,13—16
34Kdykoli přicházel Mojžíš ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodina, aby s ním mluvil, sundával si závoj, dokud nevyšel. Když vyšel, a mluvil k synům Izraele to, co mu bylo přikázáno, 35synové Izraele viděli Mojžíšovu tvář, že kůže Mojžíšovy tváře zářila. Mojžíš si tedy bral závoj zpět na ▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tvář, dokud s ním ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
nešel mluvit.
Copyright information for
CzeCSP