Ecc 2 | CzeCSP | STEP | Řekl jsem si ve svém srdci: Pojď přece, ať tě vyzkouším s radovánkami, užívej si dobrých věcí . Hle, také to je marnost.

‏ Ecclesiastes 2

Marnost požitků

1 Řekl ^{▼▼h.: + já} jsem si ve svém srdci: ^{▼▼n : Pomyslel jsem si} Pojď ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}přece, ať tě vyzkouším s ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}radovánkami, ^{▼▼h. výraz simchá je používán ve dvojím smyslu: a) legitimní radosti v životě (v. 26; 5,17.19; 8,15; 9,7; 11,8) a b) nicotného užívání si, tj. radovánek (7,4; Př 21,17)} užívej ^{▼▼9,9; h.: pohleď na; n.: ať zjistíš (v. 3.24), co je dobré} si ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}dobrých věcí. Hle, také to je marnost. ^▼▼1,2p 2 O ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}zábavě jsem řekl: Jsi šílená, o ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}radovánkách: Co to provádíte? ^{▼▼Př 14,13; sg.; n : Co dokážeš? / K čemu je to dobré?} 3 Zkoumal jsem ve svém srdci, jak rozjařit ^{▼▼h.: napnout; n.: pomazat} své ^{▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499}tělo vínem, ^{▼▼Př 31,4} zatímco mé srdce vede k moudrosti, abych se udržoval v pomatenosti, jen dokud nezjistím, ^{▼▼h.: neuvidím; v. 24} co ^{▼▼h.: kde} z toho, co vykonají pod nebem ^▼▼1,3p ve vyměřených ^{▼▼h.: počtu} dnech svých životů, je dobré pro lidské syny. 4 Zvětšil jsem svůj statek: ^{▼▼h.: činy [metonymií to, co člověk činy získá — majetek]; 1S 25,2; Jr 48,7} Vystavěl jsem si ^{▼▼n.: pro sebe; [8× opakováno ve v. 4—8 pro zdůraznění, že si vůbec nic neodepřel]} domy, ^{▼▼1Kr 7,1—12} vysadil jsem si vinice. ^{▼▼Pís 8,11} 5 ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Založil jsem si zahrady a parky ^{▼▼[Slovo ṗardēs je perského původu; v Písmu se vyskytuje pouze třikrát (Neh 2,8p; Pís 4,13†) a připomíná výraz označující rajskou zahradu (řecky paradeisos).]} a vysadil ^{▼▼Gn 2,8} jsem v nich stromoví s kdejakým ovocem. ^{▼▼Gn 1,11; Lv 19,23; Ez 47,12} 6 ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Zřídil jsem si jezírka s vodou, abych z nich napájel ^{▼▼Gn 2,10} les, v němž ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}vyrážely stromy. 7 Koupil jsem si otroky a otrokyně ^{▼▼Gn 12,16; Dt 28,68; Est 7,4} a ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}měl jsem i ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}doma narozené; ^{▼▼Jr 2,14p} také dobytka, ^{▼▼1Kr 5,3} skotu i bravu jsem ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}měl více než všichni, kdo byli v Jeruzalémě ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}přede mnou. 8 Nashromáždil jsem si také stříbro a zlato ^{▼▼1Kr 9,28; 10,10} i vlastnictví králů a provincií. ^{▼▼1Kr 9,28; 10,10} ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Získal jsem pro sebe ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zpěváky ^{▼▼1Kr 10,12} a ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zpěvačky ^{▼▼2S 19,36} i potěšení lidských synů, ⌈mnoho konkubín.⌉ ^{▼▼h.: konkubínu a konkubíny (dle h. způsobu, že opakování výrazu vyjadřuje: mnoho; srv. např. 2Kr 3,16 aj.); HL; [Význam je nejasný, v ugaritštině a arabštině „dáma“, v asyrštině „láska“, též vztahováno ke kořisti, nebo k h. šad, tj. prs. LXX a Vul překládají jako nádoba (naběračka) na víno.]} 9 Tak jsem se vzmáhal a pokračoval jsem v tom více než všichni, kteří ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}byli v Jeruzalémě přede mnou. ^{▼▼1,16; 1Kr 10,23} Nadto při mně stála má moudrost. 10 Nic, o co žádaly mé oči, jsem od nich nevzdaloval. Neodpíral jsem svému srdci ^{▼▼11,9; Nu 15,39} žádnou radost, vždyť mé srdce se radovalo ze vší mé námahy, a to byl můj podíl ^{▼▼3,22; 5,18; 9,9; ::Pl 3,24} ze vší mé námahy. 11 Pak jsem ^{▼▼h.: + já} se ohlédl na všechny své skutky, které vykonaly mé ruce, a na námahu, kterou jsem se namáhal, abych to vykonal. A hle, to všechno je marnost a honba za ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}větrem ^{▼▼v. 26; 1,14p} a není z toho pod sluncem ^{▼▼v. 17.20; 1,9.14} žádný užitek.

Moudrost a radost dána tomu, koho si oblíbil Bůh

Ohlédl ^{▼▼h.: + já} jsem se, abych se podíval na moudrost i ztřeštěnosti a pomatenost; ^{▼▼1,17; 7,25} vždyť ⌈jaký to bude člověk, který přijde po králi, jehož si dříve ^{▼▼h.: dávno} ustanovili?⌉ ^{▼▼n.: co zmůže ten člověk, který přijde po králi? To, co dávno vykonali.} 13 Já jsem tehdy viděl, že z moudrosti ^{▼▼7,11; 9,16; Př 4,5; 16,16} je větší užitek než z pomatenosti, stejně jako je větší užitek ze světla ^▼▼11,7 než ze tmy. 14 Moudrý má na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavě oči, zatímco hlupák ^{▼▼[výraz typický pro Kaz (17×) a ještě více pro Př (1,22p)]} chodí ve tmě. Také jsem však poznal, že je oba ^{▼▼h.: všechny} postihne stejný ^{▼▼h.: jeden} úděl. ^{▼▼3,19; 6,6; 9,2n.11; Ž 49,11} 15 Tu jsem si v ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}duchu řekl: I mě postihne tentýž úděl jako toho hlupáka. ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jsem potom ^{▼▼h.: tehdy} já nadmíru ^▼▼7,16 zmoudřel? A v ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}duchu jsem prohlásil, že také toto je marnost. 16 Vždyť památka ^▼▼1,11 na moudrého stejně jako ^{▼▼h.: spolu s …; srv. 7,11; Jb 9,26} na hlupáka nezůstává navěky. ^{▼▼n.: nadlouho / trvale} To všechno ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}bude dávno zapomenuto v přicházejících ^{▼▼n : příštích} dnech. Jak to, že moudrý zemře stejně jako ^{▼▼h.: spolu s …} hlupák? ^▼▼3,19 17 Tu jsem začal nenávidět život, protože je pro mě špatné to dílo, které se ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}koná pod sluncem. Je to všechno totiž jen marnost a honba za ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}větrem. 18 Začal jsem nenávidět ^{▼▼pf.; h.: + já} všechnu svou námahu, kterou se ^{▼▼podstatné jméno}namáhám ^{▼▼v. 22; 3,9; 4,8; 9,9} pod sluncem, protože ji zanechám člověku, jenž bude po mně. ^{▼▼Ž 49,11; L 12,20} 19 A kdo ví, ^{▼▼3,21; 6,12; 8,1; 11,6; ::Joz 22,22; Est 4,14; Př 24,22; Jon 3,9} zdali bude moudrý nebo blázen; ^{▼▼Jr 4,22; 1Kr 12,13} bude však panovat ^{▼▼Neh 5,15} nade vší mou námahou, kterou jsem se namáhal a při níž jsem pod sluncem zmoudřel. Také toto je marnost. 20 A já jsem se odvrátil, abych si v ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}srdci zoufal nad vší tou námahou, kterou jsem se pod sluncem namáhal. 21 Neboť je člověk, který sám usiloval ^{▼▼h.: se namáhal} o moudrost, o poznání a o prospěch, ale odevzdá to jako svůj podíl ^{▼▼tj. dědictví} člověku, který o to neusiloval. Také toto je marnost a velké zlo. 22 Vždyť co člověk má ze vší své námahy a z honičky ^{▼▼1,17p; 4,16} svého srdce, ^{▼▼n: mysli; [tj. svých snah a starostí (::Fp 4,6)]} když se pod sluncem namáhá? ^{▼▼1,3; 3,9} 23 Všechny jeho dny ^{▼▼n : Celý jeho život; 2,23; Dt 22,19; 1Kr 15,14} totiž přinášejí bolesti ^{▼▼Ex 3,7; 2Pa 6,29; Ž 32,10} a jeho plahočení ^▼▼1,13p mrzutost; ^{▼▼Jb 14,1} jeho ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}mysl neutichne ^{▼▼Jb 30,17; h.: neulehla} ani v noci. Také toto je marnost. 24 Není pro ^{▼▼h.: v … (srv. Lv 17,11; Est 6,6)} člověka dobré, když bude jíst a pít a užije ^{▼▼h.: uvidí; Jb 9,25p} si ze své námahy blaho ^{▼▼h. stejný výraz jako v. 24a; Jb 7,7} pro svou duši? ^{▼▼3,12n.13.22; 5,18; 8,15; 9,7} I to jsem zjistil, ^{▼▼h.: uviděl; v. 3; + já} že je z Boží ruky. ^{▼▼Neh 2,8!} 25 Vždyť kdo ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jí a kdo si ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}užívá víc než já? ^{▼▼[Takto dle TM. Ovšem několik h. střv. rkpp i LXX, Pš a Vul (a násl. další moderní př.) překládají (s malou změnou v h. mimenni na mimennu): Vždyť kdo může jíst a užívat si bez něj (tj. bez Boha).]} 26 Neboť člověku, který se mu líbí, ^{▼▼h.: je dobrý před jeho tváří (srv. Lv 10,19; Neh 2,6; Est 8,5)} dal moudrost, poznání ^{▼▼Jb 32,8} a radost. ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}Hříšníkovi však dal plahočení, aby sbíral a hromadil, aby to pak předal tomu, kdo se Bohu líbí. ^{▼▼Jb 27,17; Př 28,8} Také toto je marnost a honba za ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}větrem.