‏ Daniel 5

Bůh otevírá cestu

1Král Belšasar
[Královo jméno není totožné s Danielovým (srv. 4,5p): akkadsky patrně Bél–šar–uṣur, Béli–krále–uchovej.]
připravil tisícovce svých velmožů veliký
Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
hodokvas
Est 1,3
sám popíjel víno ⌈v čele⌉
aram.: před …
to tisícovky.
[Což nebylo samozřejmé.]
2Když
podstatné jméno
okusil víno,
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec
n.: děd / příbuzný / předchůdce; (vv. 11.22)
Nebúkadnesar odnesl z jeruzalémského chrámu.
1,2
Že prý král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky
LXX(st): ta jeho společnost
budou pít z nich.
3Hned přinesli zlaté
LXX(Th), Vul: + a stříbrné
nádoby, odnesené
aram.: které odnesli
z chrámu Božího domu
Vul: –; LXX(Th): domu, Pš: z chrámu Božího v J.; [Avšak „dům Boží“ není nadbytečné, neboť „chrám“ by jinak mohl znamenat i „palác“ (v. 5; 1,4; 4,1.26); Ezd 6,5; 2Pa 36,7; 2Kr 24,13]
v Jeruzalémě, a král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky se z nich napili.
4Popíjeli víno a chválili bohy zlaté
3,1; Ž 115,4
a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné i kamenné.
LXX(st): a chválili své vyrobené modly, a Boha věčného, majícího moc nad jejich duchem, toho nepochválili
5V té chvíli
aram.: tu hodinu
se objevily prsty lidské ruky a 
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
psaly před svícnem na omítce stěny královského paláce. Král jen
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
hleděl na hřbet
aram. pas je ruka od dlaně po špičky prstů (v. 24)
jakési ruky, jak píše.
6A tu se králi úplně změnil výraz,
7,28
z hloubi
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
duše byl zděšen,
aram.: jeho myšlenky ho ()děsily
sotva se
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
držel na nohou
aram.: jeho kyčelní klouby ()povolovaly (totéž slovo ve vv. 12.16 — „rozplétat“)
a kolena mu
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
klepala o sebe.
7Potom se král hlasitě rozkřičel, aby přivedli věštce a chaldejce
2,2p
a drobopravce.
4,4
Král k babylonským mudrcům
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
promluvil a 
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
řekl jim: Každý,
aram.: + člověk
kdo přečte tento nápis a přednese mi jeho výklad, šarlat oblékne a zlatý řetěz
n. snad „nákrčník“ / „límec“; [?]
okolo
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
krku obdrží a bude vládnout jako třetí
[Belšasar sám vládl jako druhý v království; byl regentem svého otce (jímž podle dostupných záznamů byl Nabonidus, král, který se objevil sedm let po Nebúkadnesarovi; srv. však Jr 27,7)]
v království.

8Pak
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
předstupovali všichni královští mudrci, ale nápis přečíst
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
nedokázali ani sdělit králi jeho
K: –
výklad.
9To
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
byl král Belšasar úplně zděšený a 
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
byl téměř k nepoznání.
aram.: a jeho výraz na něm (zůstával) změněný, srv. v. 6
Také jeho velmoži byli zmateni.
10Vzhledem k řečem, které vedli král a jeho velmoži, vstoupila do hodovní
Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
síně i královna matka.
[Že nejde o manželku je dosti zřejmé. Tato žena má na paměti věci, které se staly před mnoha lety, spíše desítkami let. Je také oprávněna vstoupit ke králi bez vyzvání, což manželky nebývaly. (LXX(st) ale vysvětluje přítomnost královny jinak: „[v. 9] Tu zavolal král kvůli tomu znamení královnu a ukázal jí, o jak velkou věc jde a že žádný člověk není schopen králi prozradit smysl toho nápisu. [v. 10] Tehdy mu královna připomněla Daniele…“)]
Promluvila
aram.: + královna
a řekla: Králi, navěky buď živ.
2,4
Nemusíš se z hloubi
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
duše děsit
v. 6p
a svůj výraz si zachovej.
aram.: nemusí se ti měnit
11Ve tvém království je muž, ve kterém dlí duch svatých bohů
4,5.6.15; LXX(Th): duch Boží; LXX(st) [v. 12]: duch svatý; Vul: duch bohů
a v němž se za dnů tvého otce
[Neb. zemřel 562 př. Kr.; t.č. je r. 539]
nalezlo osvícení
aram.: světlo
a jasnozřivost ⌈i moudrost, jakou mívají bohové.⌉
Vul, LXX(Th): –; LXX(st): nade všechny mudrce babylonské
A král
jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
Nebúkadnesar, tvůj otec, jej ustanovil představeným
aram.: velkým; n.: hlavou
kouzelníků, věštců, chaldejců,
n.: Ch; 2,2p
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
drobopravců… ⌈Tvůj otec, králi,⌉
LXX(Th), Pš: –
12jelikož neobyčejný duch
6,4
a poznání i jasnozřivost vykládající sny a záhadné
srv. 8,23
výroky a rozplétající obtíže
n : přicházející na kloub; srv. v. 6p
se nalezla v Danielovi, jemuž dal král
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
jméno Beltšasar.
LXX(st): –
Nyní tedy
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
budiž zavolán Daniel a on přednese výklad.

13Před krále byl tedy předveden Daniel. Král k Danielovi
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
promluvil a řekl:
LXX(st): –; odtud do v. 15 včetně
Ty jsi ten Daniel ze synů judských
sg., jednotné číslo (singulár)
vysídlenců, které
tak i LXX(Th), Vul; n.: kterého
přivedl král, můj otec, z Judska?
14 jsem o tobě slyšel, že v tobě dlí duch bohů
LXX(Th): Boží
a nalezlo se v tobě osvícení a jasnozřivost i neobyčejná moudrost.
15Teď byli přede mne předvedeni mudrci a věštci, aby ten nápis přečetli a sdělili mi jeho výklad, ale nejsou schopni mi přednést výklad těch slov.
sg.; n.: té věci
16Já jsem ale slyšel o tobě, že dokážeš výklady vysvětlovat a obtíže rozplétat. Jestli teď dokážeš přečíst ten nápis a sdělit mi jeho výklad, šarlat oblékneš a zlatý řetěz okolo
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
krku obdržíš a budeš vládnout jako třetí v království.

17Nato Daniel odpověděl a před králem řekl: Tvé dary nechť zůstanou tobě a své odměny
2,6; 2Kr 5,16; LXX(Th), Vul, Pš: a dar(y) svého domu
dej někomu jinému. Avšak ten nápis králi přečtu a výklad mu sdělím.
18Nuže,
aram.: Ty
králi, Bůh Nejvyšší
3,26p
dal království a velikost i čest a majestát tvému otci
jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
Nebúkadnesarovi.
19A pro tu velikost, kterou mu dal, se před ním třásli a báli se jej všichni
Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
lidé, národy a jazyky.
3,4p
Koho chtěl, pobíjel, a koho chtěl, ⌈nechával naživu,⌉
LXX(Th), Vul čtou chybně jako: „tloukl“
koho chtěl, povyšoval, a koho chtěl, ponižoval.
20Když se však jeho srdce povýšilo
Ex 9,17; Př 16,5; L 18,14
a jeho duch zesílil
srv. 2,37; 4,8.17.19.27
infinitiv konstruktivní (vázaný)
pýše, byl z trůnu svého království sesazen, ba i čest mu odňali
21a byl vyhnán od lidských synů,
n.: od lidí
jeho srdce se připodobnilo
K: stalo se podobným; Q aj.: přiblížili / učinili podobným
zvířecímu
aram.: se zvířaty
podstatné jméno
přebýval mezi divokými osly.
var.: stády
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Dávali mu spásat porost jako dobytku a nebeskou rosou se mu tělo
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
smáčelo, dokud nepoznal, že v lidském kralování
n.: „království“
vládne Bůh Nejvyšší a 
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
ustanovuje v něm,
n.: nad ním, tj. královstvím
kohokoli
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
ráčí.
4,22
22Ani ty, jeho syn,
n.: vnuk / nástupce; (v. 2)
jsi Belšasare, nepokořil své srdce, přestožes o tom všem věděl,
23nýbrž proti pánu
n.: nad Pána
nebes
4,37
ses povýšil,
LXX(st): –; od v. 17b potud
když před tebe přinesli nádoby jeho domu a ty i tví velmoži tvé ženy i tvé družky z nich
LXX(st): –
popíjeli víno, tehdy jsi chválil bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné i kamenné, kteří nevidí a neslyší ani nic nevědí, ale Boha, jenž
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ruce tvůj dech i celé tvé putování,
pl.; n.: stezky / dráhy
jeho jsi neoslavil.
24Nato byl od něho poslán hřbet
v. 5p
té ruky a nápis tento zapsán.
[S odstínem zákonného ustanovení; srv. „vydat“ 6,9nn.]
25A tímto nápisem je zapsáno: MeNé, MeNé,
LXX(Th); Vul: –
TeKéL, uFaRSín.
LXX(Th): fares (=sg.); LXX(st): – celá věta
26Toto je výklad toho slova:
n.: té věci
MeNé -- sečetl
aram.: mená, psáno prakticky stejně
Bůh tvé kralování
n.: království
a ukončil
n.: naplnil / odevzdal (jinému); srv. Ezd 7,19
je.
27TeKéL -- byl jsi zvážen na vahách a shledán jsi byl nedostatečným. 28PeRéS -- ⌈rozpůleno bylo tvé království⌉
n.: rozděleno / zkráceno na polovinu bylo tvé kralování
a bylo dáno Médům a Peršanům.
aram. páras, psáno PRS; [Nápis byl asi napsán v aram., kde se píší jen souhlásky. (Textu je nutno rozumět, aby se mohl vůbec přečíst. U běžných textů je to samozřejmé, ale u něčeho neobvyklého to může působit obtíže.) Jelikož tento nápis budí dojem posloupnosti váhových a měnových jednotek, mohl navíc mít i poněkud zkratkovitou formu, která jen zvyšovala záhadnost, Danielův výklad spočíval v tom, že tyto znaky přečetl běžným způsobem, ale potom doplnil jiné samohlásky a vyložil slova podle dalších možných významů. Běžné čtení bylo „mina — mina — šekel — (dvě) půlminy [n.: půlšekely]“. Mina byla váhová jednotka (hl. pro zlato a stříbro) 500 nebo 600 g. Šekel byl její 1/60, tj. 8,3 nebo 11 g (srv. Ez 45,12; kdežto izraelský šekel býval její 1/50). Aram. peres, „půlka“ (v. 28), má ve v. 25 tvar pl. (parsín), byť stejné prsjn lze číst i jako dvojné číslo parsajin. Tehdy, krátce před zavedením mincí, byly váhové jednotky zároveň jednotkami finančními, takže neinspirovaní vykladači snad mohli ze stěny vyčíst i cosi jako dramatickou inflaci. Následující Danielovo čtení se zakládá na slovesných kořenech těchto označení a na dalších možných čteních těchto písmen. Mné znamená „spočteno / změřeno“, anebo mná, „sečetl“. Tqél není jen aram. tvar váhy „šekel“, ale i slovesný tvar tqal, „zvážil“ nebo tqíl, „zvážen“. Prés či prís znamená nejen „rozpolceno“, ale i „zlomen“, „odlomen“. Verdikt tedy zní: „spočteno — zváženo — rozpůleno“. Vztaženo k Belšasarovi to vlastně znamená: předvolán — posouzen — odsouzen. „Rozpůlení“ či zde „odetnutí“ se píše stejně jako páras, „Peršané“ nebo „Persie“ (v. 29). Příhodnost těchto dvojsmyslů se měla brzy ukázat. Nadto zmínka o 62 letech Dareiových (srv. 6,1) může jako dodatečné potvrzení prorocké řeči odpovídat 62 šekelům z tohoto vidění, lze–li počítat 1mn=60šq + 1šq + 2x0,5šq = 62šq.]
29Nato Belšasar
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
poručil a Daniela přioděli šarlatem i zlatým řetězem okolo
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
krku a rozhlašovali před ním, že bude v království vládnout jako třetí.
30Té noci byl chaldejský král Belšasar
Pravopis jména nepatrně změněn oproti v. 29. Blš’sr znamená akk. „Béli–krále–uchovej“, kdežto Bl’šsr by zde (a 7,1; 8,1) mohlo odrážet „Bél–v–palbě–nepřítele“.
zabit

Copyright information for CzeCSP