Dan 12 | CzeCSP | STEP | A právě v onom čase povstane Michael, ten velký velitel, jenž zastává tvůj lid, a nastane čas soužení, k jakému nedošlo, co jsou národem, až do onoho času. A právě v onom čase unikne tvůj lid, každý, kdo se nachází zapsán v knize.

‏ Daniel 12

Vítězství Božího lidu

1 A právě v onom čase povstane Michael, ^▼▼10,13

ten velký velitel, ^{▼▼LXX(st): anděl} jenž zastává tvůj lid, ^{▼▼h.: (ten) stojící nad syny tvého lidu}

a nastane čas soužení, ^{▼▼Jr 14,8; 30,7}

k jakému nedošlo, co ^▼▼9,12 jsou národem, ^{▼▼protože neurč.; tj. od vzniku tvého lidu; n.: co je národ národem; tj. od vzniku národů; h.: od bytí} až do onoho času. ^{▼▼urč.; z LXX — Mt 24,21—22}

A právě v onom čase unikne ^{▼▼n.: bude zachráněn — LXX(Th); kmen nif. (11,41) má význ. reflexivní (Gn 19,17nn) nebo pasivní (Jl 3,5)} tvůj lid,

každý, kdo se nachází zapsán ^{▼▼Ž 69,29; L 10,20} v ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knize. ^{▼▼7,10; Zj 20,12}

2 Tu mnozí ^{▼▼neurč. (tj. ne všichni)} z těch,

kdo ^{▼▼podstatné jméno}spí v prachu země, ^{▼▼n.: v prašné hlíně; h.: půdě / hlíně; srv. Gn 2,7; 3,19} procitnou,

jedni pro ⌈život věčný,⌉ ^{▼▼jediný výskyt vazby v StS; J 5,29}

ale druzí ^{▼▼h.: tito … a tito; srv. Ž 20,8} k naprosté hanbě ^{▼▼pl. intenzity / vlastnosti, srv. Ž 69,10n} pro věčnou ohavnost. ^{▼▼srv. Iz 66,24; Jr 20,11; LXX podobně; Vul: do hanby / výtky, aby provždy viděli / zakoušeli}

3 Ti rozumní ^{▼▼v. 10; 1,4; 11,33.35} však budou ^{▼▼Mt 13,43; J 5,35} zářit jasem oblohy,

a kdo ke spravedlnosti dopomáhají ^{▼▼zahrnuje významy: obstarávají spravedlnost / obhajují / ospravedlňují, tj. prohlašují spravedlivým (Iz 5,23) či získávají pro spravedlnost; LXX(st): přemáhající má slova; Vul: ke spravedlnosti vyučují} mnohým, ^{▼▼urč., tj. onomu množství}

jako hvězdy navěky a navždy. ^{▼▼h.: pro věk / věčnost a dále; @Ex 15,18; Ž 9,6!; Mi 4,5}

4 Ale ty, Danieli, ta slova uzavři ^{▼▼v. 9; 8,26} a tu ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knihu zapečeť ^▼▼9,24 až do času konce. ^{▼▼neurč.; [D. má připojit potvrzení, které osvědčuje, že vše zapsal úplně a přesně, a dát dokumentu definitivní, dále neměnnou podobu.]} Mnozí budou prohledávat ^{▼▼h.: procházet; tj. procházet křížem krážem a všude hledat, srv. Nu 11,8; 2S 24,2; 2Pa 16,9; Jr 5,1; Am 8,12; LXX(Th): budou vyučeni; LXX(st): zešílí; Vul: budou procházet} a ^{▼▼n.: takže} poznání se rozmnoží. ^{▼▼LXX(st): a naplněna bude země nepravostí (snad záměna písmen d?t za r?h); [počátek této přímé řeči je v 10,20]}

5 Nato jsem já, Daniel, spatřil, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}jak jiní dva stojí, jeden na tomto břehu řečiště ^{▼▼urč.; n.: vodního toku; [tak obv. Nil (Gn 41,1), zde patrně Tigris (10,4)]} a druhý na onom břehu řečiště. 6 Jeden řekl muži oděnému lněným oděvem ^▼▼10,5 nahoře nad vodami v řečišti: Za jak dlouho ^{▼▼srv. 8,13p} nastane konec těch podivuhodností? ^{▼▼podob., ale jinak než 8,24; 11,36; srv. 1Pt 1,12} 7 Pak jsem slyšel onoho muže oděného lněným oděvem nahoře nad vodami v řečišti, jak pozdvihl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}pravici i ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}levici k nebesům a přisáhl při Věčně živém, ^{▼▼srv. Zj 10,5n} že k určené době, dobám ^{▼▼ozn. jako pl. (ale du. by se psal stejně)} a polovině, ^{▼▼srv. 7,25} a až skončí tříštění ^{▼▼inf.; i ve smyslu „rozptylování“} ruky ^{▼▼tj. síly} svatého lidu, toto vše pomine. 8 Já jsem to sice slyšel, ale nechápal, ^{▼▼srv. 8,27} a proto jsem řekl: Pane můj, co přijde koncem ^{▼▼tj. v závěrečné části; srv. 8,19.23; 10,14 (a 11,4 „potomstvo“)} těch věcí? ^{▼▼h.: těchto}

9 Nato mi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odvětil: ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}Běž, Danieli, neboť ta slova ^{▼▼n.: věci} jsou uzavřena a zapečetěna až do času ^{▼▼neurčeno (chybí determinant nebo výslovně vazbou s l°-)}konce. 10 Mnozí budou čištěni a běleni a tříbeni. ^{▼▼srv. 11,35} Zatímco ničemové budou jednat ničemně ^{▼▼n.: zkažení … zkaženě / špatní … špatně; srv. 9,5.15; 11,32} a žádní ničemové nic nepochopí, ti rozumní však pochopí. 11 A od doby odstranění ^{▼▼srv. 9,5.11; 11,31} ^{▼▼určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)}soustavné bohoslužby a k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}dání pustošící ^{▼▼tak i 8,13; 9,27d; podob. 9,18.26; pustošící; 9,27c; 11,31} ohavnosti ^{▼▼neurč.; sg. urč. 11,31; pl. neurč. 9,27} uplyne tisíc dvě stě devadesát dnů. 12 Blaze tomu, kdo ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}počká a dospěje ke dnům tisíci třem stům třiceti a pěti. 13 Ty ale dojdi do konce ^{▼▼urč.; LXX: –; Vul: ad praefinitum, „k předurčenému“; i 11,35.40; 12,9} a budeš ^{▼▼LXX: + ještě jsou totiž dny [a hodiny] k naplnění konce} odpočívat. Na konci dnů ^{▼▼ářčáářjāmîn (posl. slovo v h. textu Da) nemá standardní pl. koncovku îm, ale în (stand. v aram. a v moábštině); tato občasná variace se vyskytuje ještě u Jb, Ez a ojediněle ještě v 6 jiných knihách; v pozdější stv. h. je častější} pak povstaneš ke svému údělu. ^{▼▼LXX: + 64 vv. Zuzana, + 42 vv. Bél a drak, Vul: +13,1—64 vyprávění o Zuzaně}