Acts 21
Pavlova cesta do Jeruzaléma
1Když jsme ▼▼16,10p
se od nich odtrhli, vypluli jsme. Plavili jsme se přímo ▼▼16,11†
a přišli jsme na Kós, druhý den na Rodos ▼▼[přední město stejnojmenného ostrova; jeden z dávných divů světa maják na Rhodu byl zničen dvě st. před Pavlovým příchodem]
a odtamtud do Patary. 2Našli jsme loď, která plula do Fénicie, ▼▼11,19
nalodili jsme se a vypluli. 3Přiblížili jsme se na dohled ke Kypru, ▼▼13,4
nechali jej vlevo a plavili se do Sýrie. Přistáli jsme v Týru, ▼▼15,3; Mt 11,21!
neboť tam měla loď vyložit náklad. 4Vyhledali jsme učedníky ▼▼19,1
a zůstali jsme tam sedm dní. Ti skrze Ducha říkali Pavlovi, aby nevstupoval do Jeruzaléma. 5Když ty dny uplynuly, ▼▼ř.: + vyjdouce,
vydali jsme se na cestu. Všichni i se ženami a dětmi nás vyprovázeli až za město. Na pobřeží jsme padli na kolena, ▼▼20,36
pomodlili se 6a rozloučili jsme se. Pak jsme vstoupili na loď a oni se vrátili domů. ▼▼ř.: do svého vlastního; J 19,27p
7Pavel odrazován od cesty do Jeruzaléma
Dokončili jsme plavbu z Týru a dorazili do Ptolemaidy. ▼▼[48 km jižně od Týru; dnešní Acco]
Tam jsme pozdravili ▼▼18,22
bratry ▼▼15,1!
a zůstali jsme u nich jeden den. 8Druhý den jsme vyšli a přišli do Cesareje. Vešli jsme do domu evangelisty ▼▼Ef 4,11; 2Tm 4,5
Filipa, ▼▼[asi zde působil téměř 25 let — 8,40]
který byl jedním ze sedmi, ▼▼Sk 6,5
a zůstali jsme u něho. 9Ten měl čtyři dcery, panny, ▼▼1K 7,38
které prorokovaly. ▼▼2,17; Sd 4,4; 1K 11,4n
10Když jsme tam pobývali už několik dní, přišel z Judska nějaký prorok jménem Agabos. ▼▼11,28
11Přišel k nám, vzal Pavlův opasek, ▼▼srv. Jr 13,1—11; Mk 1,6; 6,8
svázal si nohy a ruce a řekl: „Toto praví ▼▼8,29!
Duch Svatý: Muže, jemuž patří tento opasek, Židé v Jeruzalémě takto svážou a vydají do rukou ▼▼28,17; Jr 33,24; Mt 17,22
pohanů. ▼▼ř.: národů
“ 12Když jsme to uslyšeli, prosili jsme Pavla my i tamní bratři, aby nevystupoval do Jeruzaléma. 13Tu Pavel odpověděl: „Proč pláčete ▼▼20,37
a trápíte mé srdce? Vždyť já jsem připraven nejen nechat se svázat, ale i umřít ▼▼20,24; Fp 2,17
v Jeruzalémě pro jméno ▼▼5,41; 9,16
Pána Ježíše.“ 14Protože se nenechal přesvědčit, přestali jsme naléhat a řekli jsme: „Děj se vůle Páně!“ ▼▼Mt 6,10!; 26,42; Ef 5,17
15Po těchto dnech jsme se připravili na cestu a vystupovali do Jeruzaléma. 16Šli s námi také někteří učedníci z Cesareje a vedli nás k jednomu z prvních učedníků, jistému Mnasonovi z Kypru; u něho jsme se měli ubytovat. 17Setkání v Jeruzalémě u Jakuba
Když jsme přišli do Jeruzaléma, ▼▼20,16; [den či dva před Letnicemi]
bratři nás radostně přijali. ▼▼15,4
18Druhý den šel Pavel s námi k Jakubovi ▼▼12,17
a přišli všichni starší. ▼▼11,30
19Pozdravil je a vyprávěl ▼▼14,27
jim podrobně všechno, co Bůh skrze jeho službu ▼▼1,17; 20,24
učinil mezi pohany. ▼▼ř.: národy
20Když to uslyšeli, oslavovali ▼▼4,21; 11,18
Boha a jemu řekli: „Vidíš, bratře, kolik ⌈tisíc Židů⌉ ▼▼ř.: desetitisíců (L 12,1) mezi Židy
uvěřilo a všichni jsou horliteli ▼▼22,3; Ř 10,2; Ga 1,14
pro Zákon. ▼▼15,5.24
21O tobě se doslechli, že učíš ▼▼v. 28
všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, ⌈aby odpadli⌉ ▼▼ř.: odpadnutí
od Mojžíše, ▼▼6,14
říkaje, aby neobřezávali své děti ▼▼[tj. chlapce; biblická obřízka se vždy týkala chlapců]; 1K 7,18n
ani ⌈se neřídili⌉ ▼▼ř.: nechodili
zvyky ▼▼15,1; 26,3; 28,17; L 2,9
svých otců. 22Co teď? Nepochybně [se musí sejít shromáždění, neboť] uslyší, že jsi přišel. 23Udělej tedy to, co ti říkáme: Máme tu čtyři muže, kteří ⌈na sebe vzali⌉ ▼▼ř.: mají na sobě
slib. 24Ty vezmi s sebou, dej se očistit s nimi a zaplať za ně, aby si mohli dát oholit hlavu. ▼▼18,18
A všichni poznají, že na tom, co se o tobě doslechli, nic není, nýbrž že i sám řádně žiješ, zachovávaje Zákon. 25Pokud jde o pohany, kteří uvěřili, usoudili jsme a napsali ▼▼var.: poslali jsme
jim, [aby nic z toho nezachovávali kromě toho,] že se mají vystříhat masa obětovaného modlám, krve, zardoušeného a smilstva. ▼▼15,19n.28n
“ 26Potom Pavel vzal ty muže k sobě a na druhý den se s nimi dal očistit. Vešel do chrámu a oznámil, ⌈kdy skončí dny⌉ ▼▼ř.: vyplnění dnů; [tak, aby mohla být připravena oběť]
očišťování a bude přinesena oběť za každého z nich. 27Pavel je zatčen
Když se těch sedm dní ▼▼[během nichž probíhalo obřadné očištění (Nu 6,9)]
chýlilo ke konci, spatřili ho v chrámě Židé ▼▼20,19; 24,18
z Asie. Pobouřili ▼▼17,13
celý zástup, vztáhli na Pavla ▼▼ř.: něj
ruce ▼▼4,3; 5,18
28a křičeli: „Muži Izraelci, ▼▼2,22
pomozte! Toto je ten člověk, který všude všechny učí proti tomuto lidu, proti Zákonu ▼▼6,13
a proti tomuto místu. Nadto ještě přivedl do chrámu Řeky ▼▼[vysloveně zakázané; avšak není důkaz, že by to Pavel udělal]
a znesvětil ▼▼24,6; Mt 24,15
toto svaté místo.“ 29Viděli s ním totiž předtím ve městě Trofima ▼▼20,4
z Efesu ▼▼18,19
a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu. 30Celé město ▼▼19,29
se rozbouřilo a nastalo srocení lidu. Uchopili Pavla a vlekli ▼▼16,19
ho ven z chrámu. A hned byly zavřeny brány. ▼▼4,3p
31Zatímco ho chtěli zabít, ▼▼26,21
došlo ▼▼ř.: vystoupilo (tzn. do věže)
veliteli ▼▼J 18,12; ř. chiliarchos — „vůdce tisíce“ [tak byl překládán lat. tribunus militum, který byl velitelem kohorty — tj. asi 600 vojáků (tedy dnešní major či plukovník)]; [dle 23,26 + 24,7 se jmenoval Lysias]
posádky ▼▼ř.: kohorta (asi 600 mužů); 10,1p
hlášení, že se bouří celý Jeruzalém. 32Ten vzal okamžitě vojáky i setníky a seběhl ⌈k nim dolů⌉. ▼▼ř.: na ně
Jakmile uviděli velitele posádky a vojáky, přestali Pavla bít. 33Tu se velitel přiblížil, uchopil ho a rozkázal ho spoutat dvěma řetězy. ▼▼12,6; 28,20; Ef 6,20; 2Tm 1,16; Sk 20,23; 21,11
Pak se vyptával, kdo to má být a co učinil. 34V zástupu vykřikoval každý něco jiného. ▼▼19,32
Když se nemohl pro ten zmatek dozvědět nic jistého, rozkázal odvést ho do kasáren. 35Když se Pavel ocitl na schodišti, ▼▼v. 40†
stalo se, že ho kvůli násilí lidu museli vojáci nést, 36neboť celé to množství lidu šlo za ním a křičelo: „Pryč s ním!“ ▼▼22,22; J 19,15
37Pavlova promluva k Židům
Když už ho měli odvést do kasáren, říká Pavel veliteli: „Smím ti něco říci?“ On řekl: „Ty umíš řecky? 38Ty tedy nejsi ten Egypťan, ▼▼srv. 5,36
který nedávno ▼▼ř.: před těmito dny
pobouřil a na poušť ▼▼Mt 24,36
vyvedl čtyři tisíce sikariů? ▼▼„mužů s dýkou“ — [židovská strana, která bojovala proti římské nadvládě se zbraní v ruce („sica“ = dýka)]
“ 39Pavel řekl: „Já jsem Žid z Tarsu ▼▼9,11; 22,3
v Kilikii, ▼▼6,9
občan ▼▼16,37; 22,25; 23,27
ne bezvýznamného ▼▼[Euripides použil tento výraz o Athénách]
města. ▼▼[důležité obchodní středisko, křižovatka cest a univerzitní město]
Prosím tě, dovol mi promluvit k lidu.“ 40A když to dovolil, Pavel, který stál na schodišti, pokynul rukou ▼▼12,17
lidu. Nastalo veliké ticho a Pavel promluvil hebrejským jazykem: ▼▼[prav. míněna aramejština, kterou se tehdy v Izraeli mluvilo]; 22,2
Copyright information for
CzeCSP