2Sa 20 | CzeCSP | STEP | Naskytl se tam ničemník jménem Šeba, syn Bichrího, Benjamínec. Ten zatroubil na beraní roh a volal: Nemáme podíl v Davidovi ani dědictví v synu Jišajovu. Všichni ke svým stanům, Izraelci.

‏ 2 Samuel 20

Šebova vzpoura

1 Naskytl se tam ničemník ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Šeba, syn Bichrího, ^{▼▼srv. Beker, Gn 46,21; 1Pa 7,6—9} Benjamínec. ^{▼▼h.: muž Jemini; srv. 1S 9,1+21} Ten zatroubil na beraní roh a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}volal: Nemáme podíl ^{▼▼1Kr 12,16!; Neh 2,20} v Davidovi ani ^{▼▼h.: + nemáme} dědictví v synu Jišajovu. ^{▼▼1S 22,7} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Všichni ke svým stanům, ^{▼▼19,9; Sd 20,8; srv. 1S 10,25v} ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelci. 2 Všichni ^{▼▼tj. ti z vv. 19,42—44} ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelci přešli ^{▼▼h.: odstoupili} od Davida k ^{▼▼n.: za …} Šebovi, synu Bichrího, kdežto ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Judejci od Jordánu až k Jeruzalému se přidrželi ^{▼▼h.: přilnuli ke …} svého krále. 3 David přišel ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů do Jeruzaléma. Král vzal deset ^{▼▼h.: +žen; 15,16; Jr 9,19} konkubín, které ponechal, aby pečovaly o dům, a dal je do ⌈domu, kde je hlídala stráž.⌉ ^{▼▼h.: domu stráže; n.: střeženého domu} Pečoval ^{▼▼n.: Staral se / Vydržoval je; 19,33; Neh 9,21} o ně, ale nevešel ^{▼▼3,7; Gn 6,4p; 1Pa 2,21; 7,23} k nim. Byly zadržovány až do dne své ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}smrti, ⌈žily jako vdovy.⌉ ^{▼▼n.: ve vdovství za života muže; $}

4 Král řekl Amasovi: ^▼▼19,14 Za tři dny svolej ke mně ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Judejce a ty sám se sem dostav. ^{▼▼h.: postav} 5 Amasa tedy šel svolat ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Judejce, ale zmeškal čas, který mu určil.

6 David řekl Abíšajovi: ^{▼▼19,22; 21,17} Šeba, syn Bichrího, ⌈bude vůči nám nyní jednat hůř⌉ ^{▼▼n.: nám udělá víc zla; Iz 8,9} nežli Abšalóm. Vezmi ⌈otroky svého ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}pána⌉ ^{▼▼11,11; 1Kr 1,33p} a pronásleduj ho. Jinak si najde opevněná ^{▼▼2Kr 18,13} města a ⌈zmizí nám z očí.⌉ ^{▼▼h.: vysvobodí z našich očí; n : zachrání se před námi; $} 7 ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}Vytáhli za ním Jóabovi muži, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Keretejci, Peletejci ^{▼▼8,18; 15,18} a všichni hrdinové. ^▼▼16,6 ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}Vytáhli z Jeruzaléma pronásledovat Šebu, syna Bichrího. 8 Když byli u velkého kamene, který je v Gibeónu, ^{▼▼3,30; 2,12} ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šel ⌈proti nim⌉ ^{▼▼h.: před nimi} Amasa. Jóab měl přepásané ^{▼▼Sd 3,16; 1S 2,18} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}odění na svůj oděv a na něm pás ^{▼▼1S 18,4} a meč v ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}pochvě připevněný na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}bedrech. Když ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}šel, meč vypadl. ^{▼▼[výraz „vypadl“, resp. co se přesně dělo s mečem, je z h. nejasné; $]}

9 Jóab se Amasy ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Jak se ti daří, ^{▼▼Ž 28,3; 18,32} můj bratře? Přitom Jóab uchopil pravou rukou Amasu za vousy, aby ho políbil. ^{▼▼Mt 26,48—50} 10 Amasa nedával pozor na meč v Jóabově ruce. Ten mu ho vrazil do břicha, ^{▼▼3,27; 1Kr 2,5n} takže jeho vnitřnosti ^{▼▼2Pa 21,15} vyhřezly ^{▼▼h.: se vylily} na zem. Druhou ^{▼▼srv. 1S 26,8; Neh 13,21} ránu nepotřeboval a zemřel. Jóab a jeho bratr Abíšaj potom pronásledovali Šebu, syna Bichrího. 11 Nad Amasou ^{▼▼h.: ním} stál ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jeden z Jóabových služebníků ^▼▼1,15p a řekl: Kdo chce za Jóabem a kdo za Davidem, ať jde za Jóabem. 12 Amasa se válel v krvi uprostřed silnice. Ten muž viděl, že všechen lid zastavuje. Přenesl Amasu ze silnice na pole a hodil na něj roucho, protože viděl, že každý, kdo ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}prochází kolem něj, se zastaví. 13 Jakmile byl odstraněn ze silnice, šel každý dál za Jóabem pronásledovat Šebu, syna Bichrího.

14 Ten prošel všechny izraelské kmeny až do Abel–bét–maaky. ^{▼▼TM: Abelu a Bét–maaky; dle v. 15 považujeme dva výrazy za označení jednoho města} ⌈Všichni Bérejci se shromáždili⌉ ^{▼▼TM: a všechny Bérejce. Shromáždili se} a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šli také za ním. 15 ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Přitáhli a oblehli ho v Abel–bét–maace. ^{▼▼[sev. od Danu; 1Kr 15,20; 2Kr 15,29]} Navršili proti městu obléhací násep, ^{▼▼Jr 6,6; 32,24} který stál proti valu. Všechen lid, který byl s Jóabem, dělal nájezdy, aby svrhl ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradby. 16 Nějaká moudrá ^▼▼14,2 žena z města zavolala: ⌈Poslyšte, poslyšte,⌉ ^{▼▼[zdvojení impv. za účelem zesílení u tohoto slovesa pouze zde; srv. 1S 22,7.12]} ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}řekněte Jóabovi: Přistup sem, ⌈chci si s tebou promluvit.⌉ ^{▼▼n.: abych mohla s tebou mluvit} 17 Přistoupil k ní a žena se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptala: Ty jsi Jóab? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Ano, jsem. ^{▼▼1Kr 13,14p} Řekla mu: Poslyš slova své otrokyně. Řekl: Poslouchám. 18 Řekla: Dříve se říkávalo: Ať se doptávají v Abelu. ^{▼▼[město bylo zřejmě příslovečně známé moudrostí svých obyvatel]} Tak věc vyřídili. ^{▼▼n.: ukončili} 19 Já patřím k pokojným a věrným v Izraeli. Ty ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}chceš usmrtit město, matku ^{▼▼[to není mimořádné označení, naopak zde plně vyjadřuje h. chápání města jako matky jeho obyvatel; srv. Jr 50,12; a zároveň závislé vesnice jsou h. nazývány dcerami (Joz 15,45; 17,11 atd.)]} v Izraeli. ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč bys měl pohltit ⌈Hospodinovo dědictví?⌉ ^{▼▼21,3; 14,16v; 1S 26,19}

20 Jóab odpověděl: Ať je to ode mě vzdáleno, ať je to vzdáleno, ^{▼▼[obvyklá fráze při zapřísahání (1+2S: 10×; StS 21×) pouze zde použita dvojnásobně]; 23,17; 1S 26,11*} že bych chtěl něco pohltit či zničit. 21 Tak ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to není, ale nějaký muž z Efrajimského pohoří ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Šeba, syn Bichrího, pozvedl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku proti králi Davidovi. Vydejte jej samotného a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odtáhnu od města. Žena Jóabovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděla: Hle, ^{▼▼n : Dobře, 14,21} jeho hlava ti bude hozena za ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradby. 22 Žena přišla ⌈ve své moudrosti⌉ ^{▼▼n.: se svým moudrým plánem / moudře; Př 31,26} ke všemu lidu, usekli hlavu Šeby, syna Bichrího, a hodili ji Jóabovi. Ten zatroubil ^{▼▼v. 1; 18,16} na beraní roh a rozešli se od města, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý ke svému stanu. ^{▼▼1S 17,51; 31,9; srv. 1Kr 22,36} Jóab se vrátil do Jeruzaléma ke králi. ^{▼▼[příběh chronologicky pokračuje v 1Kr 1 kp.]}

23 Jóab byl nad celou izraelskou armádou. ^{▼▼8,16n!; 19,14} Benajáš, syn Jójadův, byl nad ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Keretejci a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Peletejci. 24 Adorám ^{▼▼některé rkpp. LXX: Adoníram — srv. 1Kr 4,6; 12,18} byl nad nucenými ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}pracemi, ^{▼▼Sd 1,28—35} Jóšafat, ^{▼▼8,16; 1Kr 4,3} syn Achílúdův, byl kancléřem. 25 Šeja ^{▼▼Q: Ševa; srv. 8,17; 1Pa 18,17} byl písařem, Sádok a Ebjátar ^{▼▼1S 22,20; 1Kr 4,4} kněžími. 26 Také Íra Jaírský ^{▼▼[odkaz na Jaira z kmene Manases (Nu 32,41) nebo na soudce z Gileádu (Sd 10,3.5)]} byl Davidovým knězem. ^▼▼::8,18