2 Kings 25
Obléhání a pád Jeruzaléma
1V ▼▼//Jr 52,4nn
devátém roce jeho ▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)
kralování, v desátém měsíci, desátého ▼▼[tj. 15. ledna 588 př. Kr.]
dne toho měsíce se stalo, že proti Jeruzalému ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
přitáhl babylonský král Nebúkadnesar a celé jeho vojsko, utábořili se kolem něj a vystavěli proti němu ze všech stran obléhací val. 2Město ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
zůstalo v obležení až do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše. 3Devátého dne toho ▼▼dle Jr 52,6 — čtvrtého měsíce, tj. 18. července 586 (při jiném způsobu počítání — 587)
měsíce, když se ve městě rozmohl ▼▼Jr 38,2—9
hlad a lid země ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
neměl chléb, 4hradby města byly prolomeny. Všichni bojovníci v noci vyšli bránou mezi dvěma hradbami u královské zahrady, ▼▼Neh 3,15
přestože Chaldejci byli ze všech stran kolem města. Potom šli ▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
směrem k Arabě. ▼▼[tj. zde: Jordánské údolí; měli zřejmě v úmyslu uniknout přes Jordán k Móabcům či Amóncům (srv. Jr 40,15; 41,15)]
5Chaldejské vojsko ▼▼pl., množné číslo (plurál)
pronásledovalo krále a ▼▼pl., množné číslo (plurál)
dostihlo ho na jerišských pustinách; celé jeho vojsko se od něj ▼▼pl., množné číslo (plurál)
rozprchlo. 6Krále chytili a ▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
přivedli ho k babylonskému králi do Ribly. ▼▼[strategické město na řece Orontes v Sýrii, na křižovatce hlavních cest mezi Egyptem a Mezopotámií; Nebúk. si zde zřídil základnu pro své výboje do Palestiny]; 23,33
Tam nad ním vyslovili rozsudek. ▼▼h.: soud; srv. 1Kr 20,40; Jr 1,16
7Sidkijášovy syny pobili před jeho očima. Sidkijášovy oči oslepil, svázal ho bronzovými okovy a přivedl ho do Babylona. 8V pátém měsíci, sedmého ▼▼[tj. 14. srpna 586 př. Kr.]
dne toho měsíce -- to byl devatenáctý rok vlády babylonského krále Nebúkadnesara -- přišel do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže a otrok babylonského krále. 9Spálil Hospodinův dům i královský ▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
palác, všechny jeruzalémské domy, každý velký dům spálil ohněm. 10Celé chaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže, ▼▼pl., množné číslo (plurál)
strhlo hradby kolem Jeruzaléma. 11Zbytek lidu, který ve městě zůstal, i přeběhlíky, kteří přeběhli k babylonskému králi, a zbytek davu ▼▼dle TM (hehāmôn); Jr 52,15: řemeslníků (hā’āmôn)
velitel tělesné stráže Nebúzaradán odvedl. 12Ale některé z chudých země ponechal velitel tělesné stráže jako ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
vinaře a rolníky. 13Bronzové sloupy, které byly v Hospodinově domě, i podstavce a bronzové moře, které bylo v Hospodinově domě, Chaldejci roztřískali a bronz z nich odnesli do Babylona. 14Vzali hrnce, lopaty, nůžky na knoty, kadidlové pánvičky a všechny bronzové nádoby, s nimiž konali bohoslužby. 15Velitel tělesné stráže vzal i pánvičky na uhlíky a misky; co bylo ze zlata jako zlato, co bylo ze stříbra jako stříbro; 16i dva sloupy, jedno moře a podstavce, které udělal Šalomoun pro Hospodinův dům. Bronz ze všech těchto předmětů se ▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
nedal ani zvážit. 17Jeden sloup byl osmnáct loket vysoký a na něm byla bronzová hlavice; hlavice byla vysoká tři lokte. Kolem hlavice bylo mřížování a granátová jablka; to všechno bylo z bronzu. Takový byl i druhý sloup s mřížováním. 18Velitel tělesné stráže vzal ▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
vrchního kněze Serajáše, ▼▼vnuk Chilkijášův; 22,4
druhého kněze Sefanjáše a tři ▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
strážce prahu. 19Z města vzal také jednoho dvorního úředníka, který byl dohlížitelem nad bojovníky, pět mužů z těch, kteří ⌈bývali v ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
přítomnosti krále,⌉ ▼▼h.: hleděli na královu tvář; (Ž 11,7p)
kteří se nacházeli ve městě, i písaře velitele armády, jenž povolával do vojenské služby lid země, a šedesát mužů z lidu země, kteří se nacházeli ve městě. 20Velitel tělesné stráže Nebúzaradán je vzal a ▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
předvedl je babylonskému králi do Ribly. 21Babylonský král je pobil; usmrtil je v Rible v zemi Chamátu. Tak byl Juda odveden ze své ▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
země. 22Správce Gedaljáš
Nad lidem, který zůstal v judské zemi, který babylonský král Nebúkadnesar ponechal, ustanovil Gedaljáše, syna Achíkama, ▼▼22,12
syna Šáfanova. 23Když všichni velitelé vojsk i jejich muži uslyšeli, že babylonský král ustanovil za správce Gedaljáše, přišli ke Gedaljášovi do Mispy, totiž Jišmael, syn Netanjášův, Jóchanan, ▼▼[tj. H. se smiloval; časté h. jméno; L 1,13p]
syn Karéachův, Serajáš, syn Tanchumeta Netófského, Jaazanjáš, syn Maakaťanův, oni i jejich muži. 24Gedaljáš jim a jejich mužům přísahal a řekl jim: Nebojte se ⌈chaldejských otroků.⌉ ▼▼dle Jr 40,9: otročit Chaldejcům
Pobývejte v zemi, služte babylonskému králi a povede se vám dobře. 25V sedmém ▼▼[říjen r. 586]
měsíci se stalo, že přišel Jišmael, syn Netanjáše, syna Elíšamova ▼▼Jr 36,12
z královského potomstva, a s ním deset mužů, a Gedaljáše i Judejce a Chaldejce, kteří byli s ním v Mispě, ubili k ▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
smrti. 26Nato všechen lid od nejmenšího do největšího i velitelé vojsk povstali a ▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
odešli do Egypta, protože se báli ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
Chaldejců. 27Jójákín omilostněn
V třicátém sedmém roce vyhnanství judského krále Jójakína, ve dvanáctém měsíci, dvacátého sedmého ▼▼[20. 3. 561; dle paral. Jr 52,31 o dva dny dříve]
dne toho měsíce se stalo, že babylonský král Evíl–merodak v roce, kdy se stal králem, omilostnil ▼▼h.: pozdvihl hlavu
judského krále Jójakína a propustil ho z věznice. 28Mluvil s ním laskavě a jeho trůn ▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
ustanovil nad ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
trůny králů, kteří s ním byli v Babyloně. 29Jójákín svlékl své vězeňské šaty a jídal po všechny dny svého života stále v jeho ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
přítomnosti. 30Jeho zaopatření, stálé zaopatření, mu bylo poskytováno králem, každodenní ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
podíl po všechny dny jeho života. ▼▼[Ačkoliv přišel soud skrze vyhnanství, Královské knihy končí nadějně: Izrael bude žít a Boží zaslíbení domu Davidovu (2S 7,14—16) zůstává.]
Copyright information for
CzeCSP