1Ki 8 | CzeCSP | STEP | Potom svolal Šalomoun izraelské starší, všechny vůdce pokolení a předáky rodů synů Izraele ke králi Šalomounovi do Jeruzaléma, aby přenesli truhlu Hospodinovy smlouvy z Města Davidova, to je ze Sijónu.

‏ 1 Kings 8

Archa přenesena do chrámu

1 Potom ^{▼▼//2Pa 5,2nn} svolal ^{▼▼n.: shromáždil} Šalomoun izraelské starší, ^{▼▼12,6; 20,7; 2S 5,3} všechny ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}vůdce pokolení a předáky rodů ^{▼▼h.: otců; srv. Joz 21,1; 1Pa 7,11; Neh 7,69} synů Izraele ke králi Šalomounovi do Jeruzaléma, aby ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přenesli truhlu Hospodinovy smlouvy z Města Davidova, ^{▼▼11,27; 1S 4,3.19; 7,1; 2S 5,7; 6,16} to je ze Sijónu. 2 Shromáždili se tedy ke králi Šalomounovi všichni izraelští muži ve svátek ^{▼▼Lv 23,34; Neh 8,14} v měsíci etanímu, to je v měsíci sedmém. ^{▼▼6,38; [Šalomoun zřejmě čekal 11 měsíců od dokončení na svátek stánků — 15. — 21. dne sedmého měsíce (tj. září / říjen)]; 12,32} 3 Když přišli všichni izraelští starší, kněží vzali truhlu 4 a ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přenesli Hospodinovu truhlu. Stan ^{▼▼[z Gibeónu, kam se dostal po zničení Šíla; 1S 2,22; 1Pa 16,39; 2Pa 1,3!]} setkávání a všechny svaté předměty, které byly ve stanu, ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přenesli kněží a lévité. 5 Král Šalomoun a celá pospolitost Izraele, ^{▼▼Lv 4,13} která se k němu ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}sešla, byli s ním ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před truhlou a obětovali brav a skot, který nemohl být pro množství spočítán ani sečten. ^{▼▼srv. 3,8; Oz 2,1}

6 Kněží ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesli truhlu Hospodinovy smlouvy na její místo do svatyně domu, na nejsvětější místo, pod křídla cherubů. 7 Protože cherubové měli křídla roztažená nad místem truhly, zahalovali cherubové odshora truhlu i její tyče. 8 Tyče byly dlouhé, takže ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}konce tyčí byly vidět ze svatého místa ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před svatyní, ale nebyly vidět ven. Jsou tam až dodnes. 9 V truhle ⌈byly pouze⌉ ^{▼▼h.: nebylo nic než jen} dvě kamenné desky, které tam uložil Mojžíš na Chorébu, když ^{▼▼n.: kde} Hospodin ^{▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499}uzavřel smlouvu se syny Izraele potom, co vyšli z egyptské země. 10 I stalo se, že když kněží vyšli ze svatého místa, naplnil Hospodinův dům oblak, ^{▼▼Ex 16,10; 40,34.35; Ez 10,4; Zj 15,8} 11 takže kněží nemohli stát a sloužit ^{▼▼Dt 10,8} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}kvůli oblaku, protože Hospodinova sláva ^{▼▼Ez 44,4!; Nu 20,6; Ž 104,31; Iz 6,3n; 60,1} naplnila Hospodinův dům.

12 Tehdy ^{▼▼//2Pa 6,1nn} Šalomoun řekl: Hospodin ^{▼▼LXX: + postavil slunce na nebesích, ale} pravil, že bude přebývat ^{▼▼Dt 12,5; 33,6; Iz 8,18; Jl 4,17} v husté temnotě. ^{▼▼Dt 5,22; 2S 22,10} 13 Postavil ^{▼▼2S 7,13} jsem ti dům k přebývání, ^{▼▼Iz 63,15} sídlo, ^{▼▼v. 39; Ž 33,14} kde bys pobýval navěky. 14 Pak se král obrátil ^{▼▼h.: otočil svou tvář; Iz 38,2} a požehnal celému shromáždění Izraele; celé shromáždění Izraele stálo. ^{▼▼Neh 9,2} 15 Řekl: Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, ^{▼▼1S 15,32p} který svými ústy promluvil k mému otci Davidovi a svou rukou to naplnil. ^{▼▼v. 24; srv. Jr 44,25} ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}Řekl: 16 Ode dne, kdy jsem vyvedl ^{▼▼vv. 21.51; Dt 5,6p; 1S 12,6; 2S 7,6; 2Kr 17,7.36; 2Pa 7,22} svůj lid Izrael z Egypta, jsem nevyvolil ^{▼▼v. 44; Dt 12,5} žádné město ze všech izraelských kmenů ^{▼▼11,32; 14,21; 2Kr 21,7} pro stavbu domu, aby tam ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}přebývalo ^{▼▼v. 29; srv. 9,3v (sjm); srv. Dt 12,11; Neh 1,9 (škn)} mé jméno, ale vyvolil jsem Davida, aby byl nad mým lidem Izraelem. 17 ⌈Můj otec David ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}měl na srdci⌉ ^{▼▼n : úmyslu; h.: V srdci Davida, mého otce, bylo; Joz 14,7} postavit dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele. 18 Hospodin však mému otci Davidovi řekl: Když jsi ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}měl ⌈na srdci⌉ ^{▼▼n : v úmyslu} postavit dům pro mé jméno, udělal jsi dobře, že jsi to ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}měl na srdci. ^{▼▼n : v úmyslu} 19 Ty ovšem nepostavíš ten dům, nýbrž tvůj syn, který ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vzejde z tvých beder, ten postaví dům pro mé jméno. 20 Hospodin naplnil ^{▼▼6,12; Neh 9,8} své slovo, které promluvil. Povstal jsem po svém otci Davidovi a usedl jsem na izraelský trůn, jak Hospodin promluvil, a postavil jsem dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele. 21 A nachystal ^{▼▼2,19; h.: postavil} jsem tam místo pro truhlu, v níž je Hospodinova smlouva, kterou ^{▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499}uzavřel s našimi otci, když je vyvedl z egyptské země.

Šalomounova modlitba

Nato se Šalomoun před celým shromážděním Izraele postavil ^{▼▼Mk 11,25} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinův oltář, vztáhl ^{▼▼v. 38.54; Ex 9,33; Ezd 9,5; Ž 28,2p!; 44,21p; Iz 1,15; Jr 4,31} své dlaně k nebesům 23 a řekl: Hospodine, Bože Izraele, není ^{▼▼2S 7,22; Ž 86,8; Ex 9,14; Iz 45,22} Bůh jako ty ^{▼▼Ex 15,11; Mi 7,18} nahoře ^{▼▼Dt 4,39} na nebesích ani dole na zemi, který zachovává smlouvu a milosrdenství ^{▼▼Dt 7,9; Neh 9,32; n.: věrnost} svým otrokům, kteří chodí ^{▼▼Dt 10,12; n : žijí} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou celým svým srdcem. 24 Ty ^{▼▼h.: Ty který; srv. Ž 8,2} jsi zachoval svému otroku, ^{▼▼11,13.38; 14,8; 2S 3,18; Dt 34,5p; Jr 7,25p} mému otci Davidovi, to, cos mu řekl; promluvil jsi svými ústy a svou rukou jsi to naplnil, jak je tomu dnes. ^{▼▼3,6; Dt 8,18; Jr 11,5} 25 Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému otroku, mému otci Davidovi, to, cos mu řekl: Nebude ti vyhlazen ^{▼▼2,4; 9,5; srv. Jr 33,18} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}přede mnou ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}ten, kdo by seděl ^{▼▼Ž 132,12; Jr 22,4; ::36,30} na izraelském trůnu, pokud ovšem ^{▼▼Dt 15,5} budou tvoji synové dbát na svou cestu a chodit přede ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}mnou tak, jak jsi chodil přede ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}mnou ty. 26 Nyní, Bože Izraele, kéž ⌈se ukáže jako spolehlivé⌉ ^{▼▼n : uskuteční} tvé slovo, ^{▼▼K: pl.} které jsi promluvil ke svému otroku, mému otci Davidovi.

27 Což opravdu bude Bůh sídlit ^{▼▼Sk 7,48; 17,24} na zemi? ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Vždyť nebesa ani nebesa nebes ^{▼▼Dt 10,14; 2Pa 2,5} tě nemohou pojmout, tím méně tento dům, ^{▼▼Iz 66,1} který jsem postavil. 28 A přece pohleď, ^{▼▼h.: obrať svou pozornost / tvář k; srv. Ž 102,19; 25,16; ::Dt 9,27; Jr 32,33; 21,10v; Nu 6,26v!} Hospodine, můj Bože, na modlitbu svého otroka a na jeho úpěnlivou prosbu ^{▼▼9,3; 2Pa 33,13; Ž 6,10!; Jr 36,7} a ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}vyslyš ^{▼▼h.: slyš k; srv. Dt 3,26; Da 9,17p} volání ^{▼▼Jr 14,12} a modlitbu, kterou se dnes tvůj otrok před ^{▼▼v. 59; Neh 1,4.6} tebou modlí. 29 Kéž jsou tvé oči otevřené ^▼▼v. 52 k tomuto domu ⌈nocí i dnem,⌉ ^{▼▼Dt 28,66p} k místu, o kterém jsi řekl: Tam bude ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}přebývat mé jméno. ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}Vyslyš modlitbu, kterou se tvůj otrok bude modlit ^{▼▼n.: modlí; (gramaticky možno vztáhnout k této Šalomounově modlitbě i k těm budoucím modlitbám)} na ^{▼▼n.: k … [dle žid. tradice]; Ž 138,2} tomto místě. 30 Vyslyš ^{▼▼h.: Budeš slyšet k …; Dt 3,26!; Ž 4,2} úpěnlivou prosbu svého otroka a svého lidu Izraele, když se bude ^{▼▼h.: pl. (chápáno jako kolekt.)} modlit na ^{▼▼h.: pl. (chápáno jako kolekt.)} tomto místě, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vyslyš na místě, kde sídlíš, na nebesích, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vyslyš a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}odpusť. ^{▼▼Lv 4,20; Nu 14,19; Ž 86,5p; Da 9,19; Am 7,2} 31 Jestliže ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}někdo zhřeší proti svému bližnímu a ten na něm vymůže ^{▼▼h.: pozvedne; srv, Neh 5,7} přísahu, ^{▼▼h.: prokletí (tj. při nesplnění přísahy dopadlo prokletí); srv. Gn 24,41; 2Pa 6,22; Ez 16,59} aby přísahal, on přijde a vysloví přísahu ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tvým oltářem v tomto domě, 32 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}uslyš v nebesích, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}konej a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zjednej právo svým otrokům: Ničemu ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}prohlaš ^{▼▼Dt 25,1; Př 12,2} vinným a ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}uval jeho cestu ^{▼▼tj. jednání; srv. Jr 4,18; Ez 36,17} na jeho hlavu ^{▼▼Ez 9,10!} a spravedlivého ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}prohlaš za spravedlivého a ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}dej mu podle jeho spravedlnosti.

33 Jestliže bude tvůj lid Izrael poražen od ^{▼▼Dt 28,25; 1,42p} nepřítele, protože proti tobě zhřeší, ale pak se k tobě navrátí, ^{▼▼Dt 4,30p; Jr 24,7} vzdají ^{▼▼Ž 136,1nn; Jr 33,11} chválu tvému jménu, budou se modlit a prosit ^{▼▼vv. 47.59; Dt 3,23} tě v tomto domě o smilování, 34 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}uslyš v nebesích, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}odpusť hřích svého lidu Izraele a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}přiveď je zpět do ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země, kterou jsi dal jejich otcům.

35 Jestliže budou uzavřena ^{▼▼Dt 11,17; 28,23} nebesa a nebude déšť, ^{▼▼Jr 5,24.25; 14,4; Iz 5,6} protože proti tobě zhřeší, ale pak se budou na tomto místě modlit, vzdají chválu tvému jménu a odvrátí ^{▼▼2Pa 7,14; ::Neh 9,35; Př 3,7; 28,13} se od svého hříchu, protože je pokoříš, ^{▼▼Dt 8,2} 36 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}uslyš v nebesích, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}odpusť hřích svých otroků a svého lidu Izraele, až je vyučíš dobré ^{▼▼Dt 13,6} cestě, ^{▼▼Dt 11,28; Jr 42,3} po níž by měli jít, a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dej déšť na svou zemi, kterou jsi dal svému lidu do dědictví. ^{▼▼Dt 4,21}

37 Jestliže bude v zemi hlad, jestliže bude mor, obilná rez, sněť, jestliže ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}budou ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}kobylky ^{▼▼Dt 28,38; Jl 1,4} arbe či ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}kobylky chasíl, jestliže mu v zemi, v některém z jeho měst, ^{▼▼h.: bran; Dt 28,52} jeho nepřítel způsobí soužení, ^{▼▼Neh 9,27; Jr 10,18} ať je to jakákoliv rána, ^{▼▼Dt 24,8; 2S 7,14} jakákoliv nemoc, ^{▼▼Př 18,14; Dt 28,59v} 38 každou modlitbu a každou úpěnlivou prosbu, která ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}vzejde od kteréhokoliv člověka z celého tvého lidu Izraele -- znají přece ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý ⌈ránu svého srdce⌉ ^{▼▼n : výčitky svého svědomí} -- když vztáhnou ^▼▼v. 22 své dlaně k tomuto domu, 39 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vyslyš v nebesích, v sídle, ^▼▼v. 13 kde pobýváš, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}odpusť, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jednej a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}dej ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každému podle všech jeho cest, jak znáš jeho srdce -- vždyť ty jediný znáš ^{▼▼n : zkoumáš; Jr 12,3} srdce ^{▼▼Ž 44,22; L 16,15} všech ⌈lidských synů⌉ ^{▼▼n : lidí; Gn 11,5; Ž 11,4p} -- 40 aby se tě báli po všechny dny, co budou naživu ^{▼▼Dt 4,10; 31,13} na ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrchu ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země, kterou jsi dal našim otcům.

41 Také když cizinec, ^{▼▼Iz 56,6} který není ze tvého lidu Izraele, přijde z daleké země kvůli tvému jménu 42 -- neboť ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}uslyší ^{▼▼n.: +lidé} o tvém velkém jménu a tvé mocné ruce a vztažené paži ^{▼▼Dt 26,8} -- přijde–li a bude se modlit v tomto domě, 43 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vyslyš v nebesích, v sídle, kde pobýváš, a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}učiň všechno, za co bude k tobě tento cizinec volat, aby všechny ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy země poznaly tvé jméno, bály se tě jako tvůj lid Izrael a poznaly, že tento dům, který jsem postavil, ⌈se nazývá tvým jménem.⌉ ^{▼▼Jr 7,10; n : a patří ti; srv. 2S 12,28}

44 Když tvůj lid ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhne do boje proti svému nepříteli, cestou, kterou je pošleš, a budou se modlit k Hospodinu ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}směrem k městu, ^{▼▼Da 6,11} které sis vyvolil, a domu, který jsem postavil pro tvé jméno, 45 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vyslyš v nebesích jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zjednej jim právo.

46 Když proti tobě zhřeší -- neboť není člověk, který by nezhřešil ^{▼▼Kaz 7,20; Pl 1,8; Ř 5,23; Jk 3,2} -- budeš se na ně hněvat, vydáš ^{▼▼Jr 17,3n; 20,4; 34,21} je nepříteli a jejich věznitelé ^{▼▼Ž 137,3} je odvedou do nepřátelské ^{▼▼Jr 31,16} země vzdálené ^{▼▼Dt 28,64} či blízké, 47 ale pak ⌈změní své ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}smýšlení⌉ ^{▼▼h.: se navrátí ke svému srdci; n : půjdou do sebe; srv. Oz 11,8v} v zemi, kam byli odvedeni, obrátí se, budou tě v zemi svých věznitelů prosit o smilování ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Zhřešili jsme, spáchali ^{▼▼2S 24,17} jsme zlo a jednali ^{▼▼Neh 9,33} ničemně, 48 a jestliže se k tobě obrátí ⌈celým svým srdcem⌉ ^{▼▼14,8; Dt 30,2; 1S 7,3; 2Kr 23,25} a celou svou duší v zemi svých nepřátel, kteří je zajali, budou se k tobě modlit ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich otcům, k městu, které sis vyvolil, a k domu, který jsem postavil ^{▼▼K: jsi postavil} pro tvé jméno, 49 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vyslyš v nebesích, sídle, kde pobýváš, jejich modlitbu a jejich úpěnlivou prosbu, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zjednej jim právo, 50 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}odpusť svému lidu, který proti tobě zhřešil, všechna jejich přestoupení, kterými ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}se proti tobě bouřili, a dej jim dojít slitování ^{▼▼Jr 33,8; Iz 1,2} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před jejich vězniteli, aby s nimi měli slitování. ^{▼▼Jr 42,12; Mi 7,19} 51 Vždyť jsou tvým lidem a tvým dědictvím, ^{▼▼Dt 9,29; Ž 33,12} které jsi vyvedl z Egypta, z pece na tavení železa. ^{▼▼Dt 4,20p}

52 Nechť jsou tvé oči otevřené ^▼▼v. 29 k úpěnlivé prosbě tvého otroka a k úpěnlivé prosbě tvého lidu Izraele a vyslyšíš je, kdykoliv budou k tobě volat. ^{▼▼Dt 4,7!; Jr 11,14} 53 Vždyť jsi je oddělil ^{▼▼Lv 20,24; Neh 9,2} pro sebe za dědictví ze všech ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národů země, jak jsi řekl ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}prostřednictvím svého otroka ^{▼▼Dt 34,5p; Joz 22,5; Neh 1,7n} Mojžíše, když jsi vyvedl naše otce z Egypta, Panovníku Hospodine.

54 I stalo se, když se Šalomoun domodlil k Hospodinu celou tuto modlitbu a úpěnlivou prosbu, že vstal ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}od Hospodinova oltáře, kde klečel ^{▼▼Sk 9,40} na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}kolenou a své dlaně rozprostíral ^{▼▼v. 22; Ž 143,6} k nebesům, 55 postavil se a hlasitě ^{▼▼h.: velkým hlasem; 2S 15,23; 19,5} požehnal celému shromáždění Izraele: 56 Požehnán buď Hospodin, který dal odpočinutí svému lidu Izraeli, tak jak řekl. Nezapadlo ^{▼▼Dt 12,9; Iz 28,12} jediné slovo ze všech jeho dobrých slov, ^{▼▼Joz 21,45; 23,14} která ⌈mluvil prostřednictvím⌉ ^{▼▼1S 28,17p} svého otroka Mojžíše. 57 Ať je Hospodin, náš Bůh, s námi, ^{▼▼2Pa 32,8} jako ^{▼▼1,37; Joz 1,5} byl s našimi otci, nechť nás neopustí ^{▼▼6,13; Dt 31,6; Joz 1,5; He 13,5} ani nezanechá. ^{▼▼1S 12,22; ::Jr 12,7} 58 Nechť ⌈nakloní naše srdce k sobě,⌉ ^{▼▼n.: se n. s. nakloní k němu; srv. Joz 24,23; Př 2,2; Ž 119,36; Př 21,1} abychom chodili po všech jeho cestách a zachovávali jeho příkazy, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ustanovení a nařízení, ^▼▼2,3 která přikázal našim otcům. 59 Nechť jsou tato má slova, kterými jsem prosil ^{▼▼v. 33; Est 8,3} před ^▼▼v. 28 Hospodinem o smilování, dnem i nocí blízko Hospodinu, našemu Bohu, aby ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}zjednal právo svému otroku a právo svému lidu Izraeli podle ⌈každodenní potřeby,⌉ ^{▼▼n.: záležitosti každého dne; srv. Jr 52,34!; Neh 12,47; 11,23; Da 1,5} 60 aby všechny ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy země poznaly, že Hospodin je Bůh ^▼▼18,39 a žádný jiný není. ^{▼▼Dt 4,39; Iz 45,6; Jl 2,27} 61 Nechť je vaše srdce ⌈cele s Hospodinem,⌉ ^{▼▼n.: správné vůči H.; 11,4; 15,3.14; 2Pa 16,9; srv. 2,4; 3,6; Iz 38,3; Dt 18,13v; ::9,7} naším Bohem, abyste ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}žili podle jeho ustanovení a zachovávali jeho příkazy, jak je tomu dnes.

Zasvěcení chrámu

Nato ^{▼▼//2Pa 7,1—10} král a celý Izrael s ním obětovali ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}oběti. 63 Šalomoun obětoval jako pokojné oběti, které obětoval Hospodinu, dvacet dva tisíc býků a sto dvacet tisíc ovcí. Tak král a všichni synové Izraele zasvětili Hospodinův dům. 64 V onen den král posvětil střed nádvoří, které je ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinovým domem, neboť tam ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}připravil ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}oběti zápalné a přídavné i tučné ^{▼▼h.: tuky; srv. 1S 2,15n} části pokojných obětí, protože bronzový oltář, který je ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem, byl příliš malý, než aby pojal zápalné a přídavné ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}oběti i tučné části pokojných obětí.

65 Šalomoun a s ním celý Izrael, velké shromáždění lidí, kteří přišli od Lebo–Chamátu ^{▼▼Nu 13,21p} až po egyptský potok, ^{▼▼[asi Vádí el–Aríš (asi 80 km jižně od Gázy), jižní hranice zaslíbené země; Joz 15,47; Iz 27,12; Ez 47,19; srv. 1Kr 5,1]} ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}slavil v ten čas ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem, naším Bohem, svátek po sedm dní a dalších sedm dní, celkem čtrnáct dní. 66 Osmého dne ^{▼▼n.: + druhého týdne} propustil lid. ⌈Dobrořečili králi⌉ ^{▼▼n : Zdravili krále; srv. 2S 6,20; 1S 13,10} a šli ke svým stanům radostně ^▼▼1,45 a s ⌈veselou myslí⌉ ^{▼▼h.: dobrým srdcem; n.: v dobrém rozmaru; srv. 1S 25,36} nad vším dobrem, ^{▼▼1S 25,30} které Hospodin učinil svému otroku Davidovi a svému lidu Izraeli.