1Ki 18 | CzeCSP | STEP | Přešlo mnoho dní, když se třetího roku stalo Hospodinovo slovo k Elijášovi: Jdi, ukaž se Achabovi. Dám déšť na povrch země.

‏ 1 Kings 18

Elijáš a Obadjáš

1 Přešlo mnoho dní, když se třetího ^{▼▼L 4,25; Jk 5,17} roku stalo Hospodinovo slovo k Elijášovi: Jdi, ukaž se Achabovi. Dám déšť na ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrch ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země. 2 Elijáš šel, aby se ukázal Achabovi. V Samaří byl krutý ^{▼▼h.: silný; 17,17} hlad. 3 Achab si zavolal Obadjáše, který byl nad domem. ^▼▼16,9 Obadjáš se velmi bál ^{▼▼h.: byl bojící se; tj. žil ve velké bázni před H. / byl velmi zbožný; Gn 42,18p; 2Kr 4,1; Dt 5,29; Jb 1,8} Hospodina. 4 Stalo se, že když Jezábel vyhlazovala Hospodinovy proroky, Obadjáš vzal sto proroků, ukryl ^{▼▼srv. Jr 26,24} je ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}po padesáti v jeskyni a zásoboval je chlebem a vodou. 5 Achab řekl Obadjášovi: Jdi v zemi ke všem pramenům vody ^{▼▼Jr 14,3} a ke všem potokům. Snad se najde tráva, abychom zachovali koně ^{▼▼[pohroma nepřivedla Achaba k pokání (jako Davida — 2S 21,1), ale ke starosti o zachování vojenské síly (podle asyrských letopisů měl nejméně dva tisíce vozů; srv. 10,26)]} a mezky při životě a nemuseli vyhladit žádné ze zvířat.

6 Rozdělili si zemi, aby jí procházeli. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám druhou ^{▼▼h.: jednou; Ex 25,33p} cestou.

7 Když byl Obadjáš na cestě, hle, potkal ho Elijáš. Jakmile jej Obadjáš zpozoroval, padl na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}tvář a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se: Jsi to ty, můj pane, ^{▼▼2Kr 2,19p; Za 1,9} Elijáši? 8 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl mu: Jsem. ^▼▼13,14p Jdi, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}pověz svému pánu: Je ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}zde Elijáš. 9 Nato on řekl: Čím jsem zhřešil, že dáváš svého otroka do ruky Achaba, aby mě usmrtil? 10 Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není národ či království, kde by tě můj pán nenechal ^{▼▼h.: neposlal} hledat. Když řekli: Není zde, nechal království či národ přísahat, že tě nenašli. 11 A ty nyní říkáš: Jdi, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}pověz svému pánu: Je ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}zde Elijáš. 12 I stane se, až od tebe ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odejdu, že tě Hospodinův Duch odnese nevím kam. Já to ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}půjdu oznámit Achabovi, on tě nenajde a zabije mě. Tvůj otrok se přece od svého mládí bojí Hospodina. 13 Což nebylo oznámeno mému pánu, co jsem udělal, když Jezábel zabíjela Hospodinovy proroky? Ukryl jsem ⌈sto z Hospodinových proroků vždy ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}po padesáti⌉ ^{▼▼h.: z H. proroků sto mužů, padesát a padesát mužů} v jeskyni a zásoboval jsem je chlebem a vodou. 14 A ty nyní říkáš: Jdi, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}pověz svému pánu: Je ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}zde Elijáš. Vždyť mě zabije. 15 Elijáš řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, jemuž sloužím, ^▼▼17,1p dnes se mu ukážu.

Elijáš na hoře Karmel

Obadjáš šel vstříc Achabovi a oznámil mu to. Nato šel Achab vstříc Elijášovi. 17 I stalo se, když uviděl Achab Elijáše, Achab se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Jsi to ty, kdo ⌈přivádí zkázu na Izrael?⌉ ^{▼▼n.: působí potíže Izraeli; Joz 7,25; Sd 11,35; Př 11,17} 18 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl mu: Zkázu na Izrael nepřivádím já, ale ty a dům tvého otce, když opouštíte ^{▼▼Ž 119,53; Př 15,10; Jr 2,19; 17,13; Iz 1,28} Hospodinovy příkazy a chodíte ^{▼▼Pš; Tg; Vul: pl.; Jr 2,23} za baaly. 19 Nyní vzkaž a shromáždi ke mně na horu Karmel ^{▼▼2Kr 2,25!} celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta Ašeřiných ^▼▼16,33 proroků, kteří jídají ^{▼▼2,7; 2Kr 25,29} u Jezábelina stolu. 20 Achab vzkázal mezi všechny syny Izraele a shromáždil proroky na horu Karmel.

21 Tehdy Elijáš přistoupil ke všemu lidu a řekl: Jak dlouho ^{▼▼Jr 13,27; 4,14} budete kulhat ^{▼▼stejné h. sloveso jako ve v. 26 při pohanském kultickém tanci; 16,31p; srv. 2S 4,4; [asi se jednalo o idiom té doby, podobný našemu: „sedět na dvou židlích“]} ⌈na dvě strany?⌉ ^{▼▼n.: o dvou berlích; Ž 119,113!; Joz 24,15; Oz 10,2; Mt 6,24} Jestliže je Bohem Hospodin, jděte za ním, a jestliže Baal, jděte za ním. Lid mu ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}nic ^{▼▼2Kr 18,36; 2S 3,11} neodpověděl. 22 Elijáš řekl lidu: Já sám ^{▼▼19,10.14} jsem zůstal Hospodinovým prorokem a Baalových proroků je čtyři sta padesát. 23 Ať nám jsou dáni dva býčci. Jednoho býčka ať si vyberou oni, rozsekají ho na kusy, položí na dříví, ale oheň ať nerozdělávají. Já ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}připravím ^{▼▼8,64; Dt 12,27} druhého ^{▼▼h.: jednoho; Ex 25,33p} býčka, dám ho na dříví, ale oheň nerozdělám. 24 Pak ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vzývejte jméno ⌈svého boha⌉ ^{▼▼n.: svých bohů} a já budu vzývat ^{▼▼Gn 4,26; Iz 12,4} jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bohem. Všechen lid odpověděl: Dobře jsi promluvil. ^▼▼2,38p

25 Elijáš řekl Baalovým prorokům: Vyberte si jednoho býčka a ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}připravte ho první, protože vás je víc. Vzývejte jméno svého boha, ale oheň ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nerozdělávejte. 26 Nato vzali býčka, kterého jim dal, ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}připravili ho a vzývali Baalovo jméno od rána až do poledne se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Baale, odpověz nám! Ale ⌈žádný ohlas, nikdo neodpovídal. Přitom⌉ ^{▼▼n.: ani hlásku, žádná odpověď. Tak; h.: Ne hlas, ne odpovídající; srv. 2Kr 4,31} poskakovali ^{▼▼h.: kulhali; srv. v. 21} kolem oltáře, který udělali. 27 Když nastalo poledne, Elijáš se jim posmíval: Volejte ^{▼▼Sd 10,14; ::Ž 50,15} hlasitě, ^{▼▼h.: velkým hlasem; 1S 7,10; 28,12; Neh 9,4} vždyť je to bůh. Snad ⌈je zaneprázdněn⌉ ^{▼▼?n.: si odskočil} nebo má nutkání. Třeba je na cestě. Možná spí, ať se ^{▼▼srv. 3,15} probere. 28 Volali hlasitě ^{▼▼h.: velkým hlasem; 1S 7,10; 28,12; Neh 9,4} a dle svého zvyku si zasazovali ^{▼▼::Dt 14,1} rány meči a oštěpy, až jim tekla krev. 29 Když přešlo poledne, ⌈chovali se jako proroci⌉ ^{▼▼srv. Jr 23,13; 1S 18,10p!} až do doby, kdy se ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přináší ^{▼▼tj. asi tři hodiny odpoledne; Ex 29,41} přídavná oběť, ale žádný ^{▼▼v. 26p} ohlas, nikdo neodpovídal, nikdo tomu nevěnoval pozornost. ^{▼▼Ž 115,5—8; Jr 10,5}

30 Pak řekl Elijáš všemu lidu: Přistupte ke mně. Všechen lid k němu přistoupil. On opravil Hospodinův oltář, který byl pobořen. 31 Elijáš vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, ke kterému se stalo Hospodinovo slovo: Budeš se jmenovat Izrael. ^{▼▼Gn 32,28} 32 Z kamenů ^{▼▼Ex 20,25} postavil ^{▼▼Joz 8,30; 1S 14,35; 2S 24,25} oltář v Hospodinově jménu a udělal okolo oltáře příkop na dvě míry ^{▼▼[cca 12—15 litrů; srv. 1S 25,18p; 2Kr 7,1]} zrna. 33 Narovnal dříví, rozsekal býčka na kusy a položil ho na dříví. 34 Pak řekl: Naplňte čtyři džbány vodou a vylejte ji na zápalnou oběť i na dříví. Nato řekl: Udělejte to znovu. Udělali to znovu a on řekl: Udělejte to potřetí, a udělali to potřetí. 35 Voda ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}tekla okolo oltáře a naplnila také příkop. 36 Když nastal čas ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přinášení přídavné oběti, přistoupil prorok Elijáš a řekl: Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ^{▼▼[vedle //1Pa 29,18 a 2Pa 30,6 jediné místo, kde je v obvyklém spojení (Ex 3,6.16; 4,5; Sk 3,13) uvedeno Jákobovo nové jméno (srv. v. 31)]} kéž se dnes pozná, ^{▼▼n.: ukáže} že ty jsi Bůh v Izraeli a já jsem tvůj otrok ^{▼▼Jr 7,25p} a všechny tyto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věci jsem učinil podle tvého slova. 37 Odpověz ^{▼▼v. ::26; Ž 4,2} mi, Hospodine, odpověz mi, ať tento lid ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}pozná, ^{▼▼srv. 1S 17,46; Ž 46,11; Za 6,15; J 17,3.21; 11,41.42} že ty, Hospodine, jsi Bůh; a ty sám ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}obracíš jejich srdce ^{▼▼Jr 24,7} nazpět. ^{▼▼srv. Iz 38,8} 38 Nato spadl Hospodinův oheň ^{▼▼Lv 9,24; Sd 6,21; 1Pa 21,26} a strávil zápalnou oběť i dříví, kameny a prach a vylízal ^{▼▼srv. Mi 7,17; n : pohltil} vodu, která byla v příkopu. 39 Když to všechen lid uviděl, padli na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}tvář a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}volali: Hospodin je Bůh, ^{▼▼8,60; Dt 4,39; 2Pa 33,13; Iz 45,3; Ez 6,7} Hospodin je Bůh. 40 Elijáš jim řekl: Chyťte Baalovy proroky, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo z nich ať neunikne. Když je chytili, ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}zavedl je Elijáš k potoku Kíšón ^{▼▼Sd 4,7.13} a tam je pobil. ^{▼▼Ex 22,20; 2Kr 11,18; srv. Dt 17,12}

41 Elijáš řekl Achabovi: ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Jdi, jez a pij, neboť ⌈slyším hukot deště.⌉ ^{▼▼n.: je slyšet; h.: hlas rachotu / množství deště; (srv. Iz 13,4)} 42 Achab ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}šel ^{▼▼[to, že celkem 8× v této kapitole lidé — včetně krále (+ v. 26) — okamžitě uposlechli Elijáše, ukazuje na jeho velkou autoritu jakožto H. proroka]} jíst a pít. Elijáš vystoupil na ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}vrchol Karmelu, sklonil se k zemi a vložil svou tvář mezi ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}kolena. 43 Svému služebníkovi ^{▼▼h.: chlapci; 19,3; 20,14n; 1S 9,3!; 2Kr 4,12} řekl: ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Jdi a podívej se ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}směrem k moři. ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Šel, podíval se a řekl: Nic tam není. ⌈Řekl: Sedmkrát se vrať.⌉ ^{▼▼n.: Sedmkrát řekl: Vrať se} 44 Když to bylo posedmé, řekl: Hle, oblak malý jako ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}lidská dlaň vystupuje z moře. Řekl: ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Jdi a řekni Achabovi: Zapřáhni a ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}jeď, ať tě nezadrží déšť. 45 ⌈Za chvíli⌉ ^{▼▼n.: Mezitím; h.: A bylo až k tomu a až k tomu} se zatměla nebesa oblaky a ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}větrem a nastal velký déšť. Achab nasedl a jel do Jizreelu. ^{▼▼Joz 19,18; 1S 29,1} 46 Hospodinova ruka ^{▼▼2Kr 3,15; Neh 2,8; ::1S 12,15; Ez 1,3p} byla s Elijášem, takže si přepásal ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}bedra a běžel ^{▼▼[do Jizreelu bylo cca 27 km; Elijáš běžel v Boží síle (srv. Ž 18,30)]} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Achabem, až dorazil do Jizreelu.